Odpověď: Strachkvas

Přiznám se, že filiace legend byla u mne do nedávné doby stále v pohybu. Jako v jiných případech, tak i zde se přebírané zdánlivě bezproblémové výklady podrobnějším zkoumáním postupně ukazují jako neudržitelné. Je zároveň vidět, že jste nečetl mojí knihu Bylo to jinak, to by jste toto nenapsal. Zde není dostatek prostoru celou záležitost dostatečně rozebrat.

Za prvotní svatováclavskou legendu považuji až Gumpoldovu napsanou kolem roku 983. Zastáncům datace "Kristiána" do konce 10. století, odborníkům i laikům, lze položit jednoduchou otázku. Jak to, že "Kristián" použil v legendě název Kouřim, když je to název města založeného až kolem poloviny 13. století?

Tvrzení, že Kristián je vymyšlen na počátku 14. století je hodně odvážné až zavádějící tvrzení.

Vzhledem ke způsobu opisování a překladům lze celkem vyvozovat souslednost jednotlivých děl. Vzhledem k tomu , že Fuit je původní, prolog je staroslověnským a zkráceným překladem z Fuit, pak Kristiánova legenda obsahuje jak obsahuje navíc informace, ktere navíc jsou ověřeny z jiných nezávislých zdroju (Dialog Sv. Řehoře) pak se domnívám, že Kristiánova legenda je starší než ono 14. století a je velmi pravděpodobné až skoro jisté, že její datování do 10. století je přesné.Tomu by odpovídal i předpoklad Dušana Třeštíka o společném vzoru Fuit a Kristiána, který se ovšem nedochoval, Prolog je už zprostředkovaným dílem...

Jméno Strachkvas vyznívá spíše jako název místa "Strachkova ves", nežli osobní jméno. Kosmas jej v této neobvyklé podobě zřejmě přejal od předchůdců, tudíž upravené právě pro zlehčující a nepřející výklad "Strašný (hodo)kvas". Je nepochybné, že jako mladším syn knížete byl předurčen pro duchovní dráhu a tedy i stát se biskupem. Původní podoba jména vytvořená z kořene *(S)trag však nemůže mít s Velkou Moravou (Metodějem) nic společného. V písemných pramenech 9. - 13. století je Metoděj nazýván Metodějem, nikoliv Strachotou. Při narození syna a jeho pojmenování myslí otec hlavně na svojí budoucnost, pak na synovu budoucnost, těžko ale na náklonost moravské nobility v době synovy dospělosti.

Staroslověnští duchovní neměli vůbec žádný důvod, proč chybně překládat Metotodějovo jméno podle latiny, když byli staroslověnští duchovní.

První zpráva o Strachkvasovi v Kosmově kronice je citát svatého Vojtěcha. Druhá zmínka je charakteristikou samotného Kosmy. Kosmas jej pro staroslověnskou liturgii neměl v lásce.

Nemám a nečetl jsem Kosmovu kroniku v originále, předpokládám však, že i jméno Strachkvas přeložil do latiny. (Stejně jako v pověsti o praotci Čechovi, Kosmas nepřivedl do Čech praotce Čecha, ale Boema a proto se Čechy jmenují Boemia.) To znamená, že si se jménem, jež překládal "Strachkvas", buď nevěděl rady nebo se snažil zamlčet, co bylo v jeho době zjevné. Jméno Strachkvas je tak divné a vypovídající zároveň, že takřka vylučuje náhodu. Zvláště v kontextu knížecího syna předurčeného k církevní karieře. Zcela jistě nebyl pojmenován po onom "strašlivém kvasu". Stojím si na svém, ať už se jmenoval Strachkvas či třeba Methoděj, otec z něj chtěl mít biskupa, jeho jméno tomu zřejmě odpovídalo, aby si naklonil nobilitu moravské arcidiecéze. Kosmas vytvořil pověst, která by ono podivné jméno spojila s bratrovraždou, nikoli s Moravou.

Ano, to všechno je na dlouhou diskusi. Třeba jen to, kdy mohl být Method překládán jako Strachota. Takový překladatelský diletantizmus či nedovzdělanost byl možný jen a jen v generaci těsně po smrti Arcibiskupa Metoděje. Utečenci přenesli do Čech "Privilegium církve Moravské", na Budči působil kněz Učen, což byl spíše "magisterský" titul, funkce než vlastní jméno. Vzdělanost kléru byla stejně "hrubá" jako víra prostého lidu. Že by někdo po (vzdělaném) Dalimilovi mohl překládat Metoděje za Strachotu je zcela vyloučené. Muselo to být dříve, o mnoho století dříve.