Odpověď: Cernunnos

Opět musím poděkovat za upozornění na Dylana. Mám teď plnou hlavu převážně naší nejstarší historie a už se mi vše z keltské mytologie nevybavuje, protože jsem se jí také delší dobu nezabýval. Přidal jsem o něm zmínku do článku.

Nejsem si jistý, zda jde naše představy o "Velkém kruhu" použít na základní pravěké myšlení. Podle mne byly rozhodující polohy východů Slunce. Rovnodennostní figury se nedívají na západ, ale tam, kam kráčí, tedy kanec směrem k zimnímu slunovratu a "lví" pes k letnímu. V článku jsem nejprve použil u harappského trojrohého boha obrázek pečetidla, protože byl barevný a velký. Jenže výjev je pak zrcadlově převrácený, takže je to zavádějící ohledně směru otáčení, čili směru následnosti slunovratů a rovnodenností. Teď je to tam správně. Oproti tomu je výjev na kotli obráceně, a tak je otázka, jestli při tvorbě reliéfu nevznikl podobný problém a sice, že jako předloha byla třeba použita nějaká raznice. Nebo došlo z nějakého důvodu ke změně nazírání a hlavní byly západy.

Já bych zásadně oddělil "denní prvky" v popředí od "ročních prvků" v pozadí. Ale máte pravdu v tom, v době kalendáře muhl být Cernunnos takto záměrně umístěn, aby odpovídal svátku. Cernunnos je určitě denním bohem, takže nemůže mít "zásvětní" podobu nebo období.

Počty výčnělků budou spíše podle toho, kolik se jich tam vešlo. V jednom starším článku, jehož autor je podobného kritického smýšlení, se uvádí, že pozice Cernunna není pro něj typická, ale "polosedí" proto, že stojící by se s parohy na reliéf nevešel ( www.ceisiwrserith.com/therest/Cernunnos/cernunnospaper.htm ). Pokud by zde měl být přítomen Venušin cyklus, bylo by to vyjádřeno zřetelněji nějakou postavou. To však nebyl autorův záměr, protože se zabýval jen tím, co souvisí s olodňováním Matky země během roku. Podobně na vozíku jsou kola s osmi paprsky a nehledám v tom symboliku pro Venušin cyklus. Musela by být osmička vezena na vozíku mezi ostatními božskými postavami.

A ještě jeden příspěvěk. Možná je otázka do diskuze, jak by se měl ten Velký kruh otáčet. Možná je správnější ta Vaše první intepretace. Je klidně možná. Přechod Cernunna mezi naším světem a zásvětím probíhal dvakrát ročně - existuje vyobrazení, kdy je cosi parohatého vytahováno za parohy ze země. Může to být stejně tak dobře Beltine jako Samain. Rozhodující je, co je zásvětní podoba Cernunna, a co světská.

Poznámka k tomu, jak píšete:
"Zároveň mi došlo, že zvířata rovnodenností ukazují směr střídání prvků, takže je to pohled na západy Slunce."

Rozumím, já bych tu sestavu zvířecích figur formuloval jako zobrazení "Velkého kruhu" - pokud postavami proložíte elipsu, mohlo by to symbolizovat roční oběh Slunce po obloze. Tedy nejen, že se rovnodennostní figury dívají na západ Slunce (proč by se měly dívat zrovna na západ?) - v té mé interpretaci by se dívala jedna na zada druhé a udávala by tedy směr, ve kterém Slunce prochází "Velkým kruhem". Při této interpretaci by se pak nabízelo i vysvětlení proč je vedle Cernunna člověka jelen. Uvážíme-li polohu na kruhu, kde se Cernnunos s jelenem nachází a vztáhneme-li to k ročnímu pohybu Slunce, je to pozice - "keltsky řečeno: samain" - tedy období začátku listopadu a to je předpokládaný začátek roku - respektive je to předěl mezi teplou a studenou částí roku, tedy dobou, kdy se prolíná náš svět se zásvětním světem - je to tedy vhodná příležitost pro odchod do zásvětí. A pokud bychom připustili, že samain je opravdu "Nový rok" - jak se v "keltských kruzích" soudí - pak jelen vedle Cernunna je zásvětní podoba Cernunna, která je o rok starší - viz jejich paroží. Nedokaži říci "kolikaterák" to je, fakt je, že jelen má o jednu výsadu více než Cernunnos člověk. A lze se dopočítat osmi výčnělků (v kompozici 5+3) - že by to souviselo s osmiletým cyklem?

Asi je jen přirozené, že se jednotná linie neudrží když se nějaká norma šíří časem a světem a, že mohou býtl lokální odchylky.

Vzpomněl jsem si teď, že ta postava na rybě byla označována jako "Dylan"

Při hledání jestli je to reálné jsem první našel toto:
blueoran.wordpress.com/2011/02/03/dylan-eil-ton-the-fish-rider/

Děkuji za příspěvek.

Pilier des Nautes: K Tarvu Trigaranu já nyní více nevím, myslím si,že to opravdu mohou být obě možnosti, které uvácíte, byť se ani jedna teď nejeví bezchybná.
Esus je nutně "příchodem vlahého jarního vánku", jak jsem to dříve definoval. Zvláště když drží sekací/řezací nástroj jako Šamaš, Kumarbi, Kronos a jiní případně i jednorucí héroiové.
Donar - Thór, Taranis atd. jsou bohy typu Jupiter a nejsou "bohy bouře". Vrháním blesků do mraků poráží vztyčujícího se Boha počasí, který se po uplatnění Jupiterského kultu stal zlým a záporným nepřítelem boha. Zde je nutné odlišit teologickou a mytologickou vrstvu z doby před objevením planety Jupiter a po jejím objevení.
Cernunnos je bohem denní proměny počasí, takže se nemůže střídat s bohem jarní rovnodennosti Esuem.

Stéla z Remeše: Tady je výjev zřejmě popletený z nedorozumění mezi zadavatelem a římským tvůrcem. Vlevo je Apollón s lyrou a vpravo Merkur s okřídleným kloboučkem. Tato kombinace může být míněna pouze jako zástupná za blížence Světlo jako Apollón a Stín jako Merkur. Nemůže zde být Cernunnos zároveň s pobočným Merkurem, protože se jedná o stejné božské podstaty. Pokud to není popletené, tak ústřední bůh není Cernunnem. Sypané zrní tady mohlo být považováno za atribut Cernunna podle naivní etymologie Cern (parohy) = corn (zrno). Ale zase to může být v pořádku, pokud není ústřední bůh Cernunnem. Podle dosavadních skušeností, je lepší nepočítat s omyly tvůrců, ale s omyly vykladačů. Takže skutečně se nejspíše jedná o Boha devatenáctiletého cyklu a jedná se o Oráče, když je navíc nahoře ta zjevná krysa. Proto sype zrní. Pořád je však Apollón a Merkur špatně, měli by to být blíženci. Podobně špatně se zdají zoomorfikace, kde je nejspíše míněn býk Světlem a jelen Stínem. Nebo je to ještě nějak jinak.
Zapomněl jsem vysvětlit, že Boha zatažené oblohy nyní nazývám Bohem počasí. Dřívější název souvisí se situací po uplatnění bohů typu Jupiter, ale před tím byl Bůh počasí hodným bohem, takže by to bylo nevýstižné.

Kora: Tady bych spíše viděl použití významu "krytá", tedy jsoucí v zásvětí.

Musím velmi poděkovat za Vaše upozornění, že na rybě (sumci) není bohyně, je tam opravdu chlapec - potomek. Neprohlížel jsem to detailně, a když jsou na vozíku bohyně, tak jsem alespoň jednu umístil i na kotlík. Toho potomka najdeme i na pečeti z Harrapy jako schématickou lidskou postavu. Zároveň mi došlo, že zvířata rovnodenností ukazují směr střídání prvků, takže je to pohled na západy Slunce. Chlapec tedy na jaře připlouvá směrem k letnímu slunovratu. Musím to v článku opravit a ještě jednou děkuji.