Odpověď: Sv. Vaclav

E. Vlček uvádí pro tohoto velmože dožitý věk 50-55 roků podle Gustafsonovy metody.

Z knížat v bitvě roku 872 by mohl být Bořivojovým bratrem případně jen jeden. Bořivojovi bylo tehdy 21 roků a jeho matka by nestihla porodit více než jednoho, aby mu bylo nejméně 19 let v roce 872. Jedině když byl plnoletý, mohl být bojujícím knížetem.

Děkuji za odpověď. Nevíte kolik let se měl dožít velmož z 3. nádvoří Pražského hradu, tedy jestli byl zařazen do antropologickeho výzkumu. Pokud by to byl Strojmír dokázali bychom zjistit kdy se narodil a jestli by mohl věkově strýcem Bořivoje. Napadla mě spojitost Bořivoje s ostatními velmoži v bitvě u Vltavy. Ostatní velmoži mohli být bratři. Pripisovatel jména Bořivoj mohl vědět že Bořivoj byl taky jejich bratr a tak logicky předpokládal že bojoval s nimi. Je to ale jen domněnka, na které nemusí být zrnko pravdy. Přeji dobrý den.

Děkuji za pochvalu, nicméně při počtu písemnách zpráv k našemu ranému středověku, nemusí k jejich pochopení být člověk větší odborník.

Tady o tom uvažujete velmi dobře, skutečně je to tak možné. Jedná se ale o základní schéma soupeření o vládu, které se odehrálo mnohokrát v historii, i v následující historii přemyslovského rodu. Pak se mohlo odehrát i jiném knížecím rodě z České kotliny. Takže lze jen tvrdit, že se může jednat o předchůdce historických Přemyslovců, protože tomu nic neodporuje, ale zároveň jistý nedoklad není.

Ohledně správného použití písemných pramenů, je prvotní údaj v legendě Diffundente, archetyp z 10. století, kde se píše jen: Než svrchu řečení údové ďáblovi zvolili si nějakého jiného vévodu.

Druhým pramenem je Bödecký rukopis z 1. poloviny 12. století, který Bořivojův příběh podle Diffundente více rozvíjí a přidává jméno Zroymir. Text u nás vydal jen latinsky V. Chaloupecký ve Svatováclaském sborníku. Samotný rukopis pak shořel za II. světové války a nejsou jiné opisy. Jeho znění není u nás používáno, přestože a právě proto, že má lepší znění, nežli Kristiánova legenda. V ní byl rukopis opsán se změnami větných skladeb a drobnými úpravami věcných údajů. Proto je nepříjemný zastáncům víry v pravost Kristiánovy legendy. V této legendě tvoří první část až po Ludmilinu translaci a slovo Amen. Proto je vhodnější uvádět jako pramen Bödecký rukopis místo Kristiánovy legendy.

Dobrý den. Děkuji za odpověď a omlouvám se že píšu tak pozdě. Chtěl bych s vámi probrat Strojmíra. Vím že to není k tématu ale nenašel jsem jinou diskuzi kde by se o Strojmirovi psalo. Říkal jste že nejspíš byl Bořivojův strýc. Kdyby byl Bořivoj synem Slavitaha mohl by Strojmír být jeho bratrem, který uprchl k Čestiborovi a byl Franky vybrán jako kníže bývalého panství Slavitaha. Možné ale je, že žádný Strojmír nebyl. Jestli o něm nemluví Kosmas je divné, že o něm ví Kristián, který podle vás žil později. Myslíte že je má teorie možná? Jste větší odborník než já. Hezký den.

Jestli máte na mysli údajného autora tzv. Kristiánovy legendy, tak to je zcela vyloučeno. I kdyby legenda skutečně pocházela z konce 10. století, je nemožné, aby ji sepsal příslušník pražských Přemyslovců. Činil by v legendě ze svého významného předka bratrovraha a popíral by tím legitimitu vlády všech jeho potomků. Navíc je celkem jasné, že ona legenda je souhrnem předchozích legend, který vznikl až v 1. polovině 14. století.

Děkuji za odpověď. Ptal jsem se vás u posledních tří jmen nato zda byli dětmi Boleslava 1. nebo Voka. Váš předpoklad že byl Boleslav II. vnukem Boleslava I. se mi zdá správný. Kosmas bral založení biskupství jako velmi křesťanský čin. Odměnou pro Boleslava II. byla v jeho kronice dlouhověkost, na tehdejší dobu skoro nemožná. Chtěl tím zřejmě docílit aby dělali tehdejší lidé též křesťanské činy. V té době pravděpodobně obyčejný člověk o skutečném věku Boleslava II. nevěděl. Ještě jedna otázka, myslíte si že Strachkvas byl totožný s Kristiánem? Předem děkuji za odpověď. Hezký den