Pokud jste si toho nevšiml, slovo pobil jsem dával vždy do uvozovek, protože se jedná o Váš překlad tohoto slova v kontextu Widukindovy zprávy. I kdybych já nevěděl nic o tom, co si myslí historikové, také bych slovo "percusitque" přeložil u Widukinda jako "zabil". Vzhledem k ostatnímu textu této pasáže by to totiž jedině tak dávalo smysl. Vaše další snahy zesměšnit mne jsou zbytečné a ubohé. Přeci jen jsem od Vás očekával jiný přístup.
Jestliže nechápete, co jsem napsal ("Fakta tu jsou, ale záleží na každém, jak je interpretuje, do jakých souvislostí je dá, podle čeho se při tom bude řídit a tak dále."), uvedu příklad: roku 857 bylo dobyto dlouho odbojné hradiště knížete Vistracha a Slavitah, jeho syn, uprchl na Moravu. To je první fakt, který nejde nijak vyvrátit. Druhým faktem je, že roku 869 plenili Čechové na českobavorské hranici. Opět fakt, který nikdo nevyvrátí. Dušan Třeštík ke konfliktu v roce 869 napsal: "To, že jacísi nájezdníci z Čech (zřejmě družina některého z knížat) vypálili nějaké vesnice na bavorské hranici a odvedli ženy do zajetí [...] nebylo jistě nic neobvyklého a anály se o tom zmiňovaly jen proto, aby zdůvodnily velikou výpravu, kterou jako 'pomstu za tyto křivdy' chystal na léto Ludvík Němec." Slovenský historik Ján Steinhübel naopak pokládá rok 869 za zlom v českých dějinách, kdy se měli dostat k moci Přemyslovci. Vistrach a jeho synové měli být hlavními českými knížaty, což prý dokazuje dlouhá odmlka v bojích Čechů s Franky od roku 857 (po dosazení Slavitahova bratra, přítele Franků, Ludvíkem Němcem do Čech) do roku 869, kdy údajně nastaly mezi Franky a Čechy po dlouhé době první konflikty. Ján Steinhübel z toho vyvozuje, že Slavitahův bratr zemřel a Přemyslovci se chopili příležitosti získat největší moc v Čechách. Knihu Jána Steinhübela "Kapitoly z najstarších českých dejín" jste patrně četl, takže nemusím asi podrobně vysvětlovat.
Vidíte, že fakta jsou stejná, ale každý z těchto historiků je interpretoval jinak, dal je do jiných souvislostí a také jim dal v dějinách jiný význam. I ve Vašem případě tedy záleží na tom, jak si naše dějiny budete představovat, podle toho potom budete vykládat jednotlivá fakta. Takže Váš rodokmen je sestaven na základě nějakých představ o naší historii, jsou to Vaše představy a ty nejsou, jak už jsem napsal, důkazy.
Podle Vás je každý člověk, který se zabývá historií, historikem? V tom si tedy rozumět také nebudeme. Co se týče doložení mého tvrzení o dvanáctileté plnoletosti u Vikingů, dočetl jsem se této informace v knize "Stěhování národů a sever Evropy" Jarmily Bednaříkové (Vyšehrad 2017), s. 67. Jistě byste se o tom dočetl v Heimskringle.
Tato diskuze mohla být seriózní, kdybyste změnil Vy svůj přístup. I kvůli tomu, že je právě takový, jaký je, Vás za opravdového historika nelze považovat. Na shledanou.