S velkou chutí jsem zakoupil knihu Bylo to jinak. První zklamání přinesl už fakt, že kniha postrádá poznámkový aparát, který je u prací toho typu dle mého nezbytný. Navíc kniha často pracuje s písemnictvím, které není zmíněno ani v seznamu literatury a pramenů (s. 314-315).
Je zřejmé, že velmi zásadní přínos pro dějiny raného středověku má archeologie. Bohužel tam autor, který argumentuje novými poznatky trošku zamrznul. Jak si jinak vysvětlit, že hradiště v Netolicích datuje do 11. století, když již od roku 2000 je zřejmé, že vzniklo v 10. století a literatury o tomto je habaděj.
Své teorie autor opírá o sérii hypotéz, kdy jedna hypotéza dokazuje následující, takže je nasnadě, že stačí málo a dojde k dominovému efektu, který je pro množství domněnek nevyhnutelný.
Komická je teorie o formování kmene Doudlebů v jižních Čechách. Autor pomíjí řadu archeologických faktů, ale bohužel nezná ani historické fakta. Zcela pomíjí zmínku v análech klášteru v Brixenu, kde sdělení "in loco Dulieb" zcela rozbíjí jeho doudlebskou teorii, včetně lingvistické berličky (s. 192).
Jistě lze vytknout i další nepřesnosti (např. Václav bohužel nemohl být Spytihněvovým synem), ale i tak knihu Bylo to jinak nelze zcela zatracovat. Ukazuje totiž, že poznání doby raného středověku je ještě v plenkách. Posunout se dál můžeme jen díky multidisciplinárním bádání, v kterém jsou zásadní zejména forenzní metody, jichž je neustále více. Klíčové odpovědi může přinést zejména archeologie, od které lze do budoucna očekávat asi nejvíc.
to Germord
Už jinotajný název knihy upozorňuje, že nejde o literaturu faktu. Knihu je třeba brát jako lehké čtení. Autor pracuje s fakty tak, aby mu zapadaly do jeho vykonstruovaných teorií. To co vytýká renomovaným (skutečnosti, které nesedí jsou omylem kronikáře), sám používá tak, že ještě uvede, že zmíněný kronikář údaje přepracoval tak, aby v původním stavu seděly jeho koncepci. Možná i proto byl autor nucen knihu nakonec realizovat vlastním nákladem. Ovšem nejlepším řešením je dle mého diskuze se samotným autorem.
Název mé knihy určuje skutečnost, že ve svém výsledku odporuje stávající, většinou stále opisované a nic neřešící historické literatuře.
Při nejlepší vůli nevím jak diskutovat s Vaším příspěvkem, protože neobsahuje žádnou věcnou připomínku, byť si diskuzi v příspěvku žádáte.
Obdivuhodné je ovšem Vaše převrácení vydání vlastním nákladem v něco negativního. Úplně jako by jste byl redaktorem Rudého práva za minulého režimu.
Na konkrétní připomínky odpovídající duchu dnešní doby Vám rád odpovím.
Vidím, že se tady řeší mj. otázka Doudlebů. Znovu jsem si tedy přečetl několikrát str. 188 - 193.
Str. 192 "Mimo dnešních Doudleb na Malši jsou již pouze Doudleby nad Orlicí ve vých. Čechách a Doudlevce v Plzni."
Není to pravda: jsou ještě Dublovice (1227 Dudlebci) - okr. Příbram, dále zaniklé Doudlebce (1165 Dudlebci) u Žatce.
Tvrzení, že žádný kmen Doudlebů neexistoval - viz odpověď Germordovi, je nesmyslné. Dokonce i odpůrce kmenové teorie Třeštík připouští podíl Doudlebů na formování českého státu. Vyjdeme-li z předpokladu, že kolem Doudleb byl územní název Dulaba, pak nevím, jak vysvětlit pomístní název potoka Doudleba u Prachatic, který spíše naznačuje, že v jižních Čechách bylo difuzně rozptýleno doudlebské obyvatelstvo, které zde neoddiskutovatelně přišlo z Podunají (chcete-li z Panonie). Toto obyvatelstvo se rozešlo odtud i jižním směrem. Svědčí pro to exklusivní vztah jihočeské nářeční oblasti k jihoslovanskému dialektovému areálu a i toponymie (viz pro Vás nejasný název Dulieb).
Dále k Vašemu etymologickému pravidlu. Nejsem jazykovědec, ale Ti nejpovolanější lingvisté mají společně za zcela původní tvar etnonymum *Dudlěbi. Což je v zásadním rozporu s Vámi. Co vy na to?
Zajímavá je Vaše informace o současných Dublovicích (1227 Dudlebci). Podle toho došlo ke zpětným přeměnám -d- v -b- a -b- ve -v-. Přitom název Dublovice má koncovku -vice a měl by tedy vzniknout z osobního jména majitele vsi Dubla. Můžu Vás požádat o informaci, kde jste toto získal?
Vaše věta: "Dokonce i odpůrce kmenové teorie Třeštík připouští podíl Doudlebů na formování českého státu" je ukázkou, jak se historická literatura mnohdy píše. Nějak se vyslovit k tématu, aniž by se sdělilo něco konkrétního a vše se zaštítí známým jménem. Co konkrétního znamená "připouští", co se skrývá za výrazem "podíl" a co je "formování českého státu"? To se český stát začal formovat v 7. stol. v době příchodu hypotetických Doudlebů, nebo kmen Doudlebů existoval ještě v 10. stol. a jejich kmenový stařešina radil Boleslavovi I. co mé dělat? Možná máte na mysli "etnogenezi českého národa", nikoliv "formování českého státu". To by skutečně byla pravda, jenže by se nejednalo o nikde doložený kmen Doudlebů, ale o druhou kolonizační vlnu lidem s mohylovými pohřby.
"...nejpovolanější lingvisté mají společně za..." je variantou jiného okřídleného úsloví "Všichni historici se shodují". Jeho podstatou je, že kdysi dávno někdo vyslovil názor a ostatní ho opakují bez revize podle pozdějších poznatků. Zde se jedná o pozůstatek teorie o "druhé kolonizační vlně vyznačující se obtáčenými okraji v ruce stavěných keramických nádob", která se měla rozšířit z Podunají. To se přelilo do "kmenové teorie a byla vytvořena představa o kmeni Doudlebů, který se po odchodu z pravlasti na řece Bug do Panonie rozdělil a přesunul do jižních Čech a Slovinska. Proto byl vytvořen umělý tvar Dudlěbi, svévolně určený za původní, aby se vyhovělo Dudleipin v Conversio... Lingvisté ve snaze zajistit soulad mezi svým, jinak přínosným, bádáním a zaostalým, tzv. oficiálním, výkladem historie jsou pak nuceni k definování polovičatých či rozporných výkladů.
Pokud by byl původní tvar Dudlěbi, jakto že v jejich hypotetické pravlasti na Ukrajině byl Nestorem zaznamenaný tvar Dulěbi? Znamenají snad názvy osad Poláky, Moravany, Charvátce, Srbsko, Zličín atd. také, že to byly kmeny, které se rozešly z Panonie? Proč by pouze v případě Doudlebů neměla platit etymologie a podstata vnitřní kolonizace, čili dosídlování oblastí cizími zajatci nebo poskytnutím výhod novým osadníkům, a tím i uplatnění uvedených názvů osad včetně "Dulieb" z análů v Brixenu?
Podle současného povolaného lingvisty H. D. Pohla se jihočeská nářeční odlišnost rozšířila na jih skrze alpské průsmyky, které vytvářely spojovací mosty mezi těmito oblastmi. Jak jsem již uvedl, podle mě je toto nejlépe zařaditelné do 10. století.
Informace o Dublovicích (Regesta Bohemiae et Moraviae, I. díl, str. 336).
Doudlebové a Třeštík (Počátky Přemyslovců, str. 443). I když vždy s Třeštíkem nesouhlasím, tak zde rozhodně ano. Čili do jižních Čech přišli zbytky Doudlebů. Svědčí pro to i rozptyl toponym.
Znovu opakuji nejsem jazykovědec, neznám praslovanštinu, ale lingvista Blažek má za psl. *Dudlěbi. Budeme se ho muset tedy zeptat proč?
H. D. Pohl je určitě povolaným jazykovědcem, avšak těžko si lze v 10. století představit, jak pronikají Slované přes Maďary do Chorvatska. Jak jinak vysvětlit pomístní i místní jméno Dulepska.
Děkuji za informaci o Dublovicích. Je tam skutečně uvedeno "Dudlebci. Nechci zde rozvíjet spor do jaké míry se skutečně může jednat o Dublovice. V každém případě roku 1227 nějaká ves Dudlebci opravdu patřila svatojiřskému klášteru a snad i někde na Sedlčansku. Nepotvrzuje to, ani nevyrací mé tvrzení, že se jedná o domácí toponymum, ani Vaše, že jde původně o etnonymum z Ukrajiny. Zůstává však rozpor mezi mým názorem, že původní tvar je Dúlaba/Duleby/Dulebci a Vaším, že původní je Dudlěbi/Dudleipin s vkladným -d-.
Třeštíkova věta na str. 443 zní:"Jméno si dal zřejmě podle Čechů, jednoho z odštěpků starých kmenů, který nějak zabloudil do Panonie a účastnil se stěhování do České kotliny spolu s nějakými podobnými troskami starých Doudlebů a asi i Charvátů". Je to krásná ukázka toho, k čemu může i renomovaný historik dojít. Podle uvedené věty tedy přišli Češi a případně i Chorvati do Čech z Panonie, přestože se usadili v tzv. vnitřních Čechách podél řek, jsou reprezentováni hrnci Praha-Korčak a plochými žárovými pohřebišti a zcela jistě přišli jako první vlna ze severovýchodu. Třeštík přitom zároveň na str. 67 (tamtéž) Chorvaty vysidluje na sever od Čech, přestože jsou v Čechách doloženi Kosmou. Stejně i Vámi uváděný lingvista Blažek má zase za to, že etnonymum Čech souvisí s první vlnou a Dudlěby s druhou s mohylovými pohřby. Přitom mohylníky se nalézají nejjižněji v dnešním Rakousku severně od Dunaje, nikoliv v Panoniii, čili nejsou ani ve Slovinsku kde je obdoba jihočeské nářeční odlišnosti. Navíc nejstarší mohylové pohřby jsou kladeny až do přelomu 7. a 8. století, nemohla tedy být druhá osídlovací vlna vyvolána tlakam Avarů na počátku 7. století. Celý tento zmatek řeší jedině odmítnutí teorie o přenosu etnonym z pravlasti a tím i existence kmene Doudlebů a jeho příchodu z Panonie.
Teorie o původu názvu obce Dulepska (1244) je ukázkou do jakých extrémů může víra v existenci kmene Doudlebů dospět. Slované osídlili v 6. stol. Povodí řek Dráva a Sáva a nazvali se Chorvaty. Ovšem, že zde žil od 7. stol. kmen Doudlebů dokládá několik domů v řadě u cesty zvaných Dulepska. V Chorvatsku nejsou mohylové pohřby ani vazby na jihočeské nářečí.
Praslovanštinu nezná nikdo. Uvádějí se umělé výrazy většinou vytvořené tak, aby se vyhovělo všemu a všem, často i rovněž uměle vytvořeným základům slov nikdy neexistujícího indoevropského jazyka.
Děkuji Vám, že jste jako první vložil příspěvek do diskuze.
Absence poznámek může být skutečně určitým nedostatkem mé knihy. Jenže, téměř vše co by bylo v poznámkách, je přímo v textu. Kniha je převážně vystavěna na novém výkladu známých informací, tudíž je málo možných odkazů umístitelných do poznámek.
V knize na straně 188 uvádím: "...Byla to ve skutečnosti přemyslovská správní centra, Chýnov asi v 11. až 12. století, Netolice v 11. až 13. století...". V knize Encyklopedie hradišť v Čechách (2003) je uvedeno:"...Netolické hradiště plnilo v 11. až 13. století funkci přemyslovského správního hradu,..." a dále, že "podle nálezů keramických střepů lze počátky hradiště klást již do 10. století". To je samozřejmé, protože pouze podle keramických střepů se přesné datování určit nedá. Nikde tedy nedatuji vznik hradiště v 11. století jak tvrdíte. Hlavně to vše není v rozporu s tím co o historii jižních Čech uvádím, takže mi není jasné, k čemu Vaše výtka směřuje.
Zvláště komické je Vaše tvrzení o mé komické teorii o formování kmene Doudlebů v jižních Čechách. Já přece naopak dokládám, že žádný kmen Doudlebů neexistoval a že původní tvar Dúlába (Al-Masúdí) je územním názvem. Za lingvistickou berličku zřejmě považujete etymologické pravidlo o vkladném -d- před -l- (selo-sedlo, Duleby- Doudleby) u západních Slovanů. Právě zaznamenání, dnes již zaniklého, jména osady karantánských Slovanů Dulieb v análech kláštera v Brixenu v roce 1060 dokládá pravdivost mé teorie. I zde se, rámcově před rokem 1000 vkladné -d- nepoužívalo, a proto místo zvané Dudleipin, kde byl kolem roku 850 vysvěcen kostel jak uvádí Conversio...(archetyp asi kolem roku 870) nemůže mít s Duleby nic společného. Neskrývám, že užití názvu Dulieb v bývalé Karantánii je dosud nejasné, stejně jako uplatnění vkladného -d- v této oblasti. Vzhledem k tomu, že tato nářeční odlišnost se nekryje s oblastmi mohylových pohřbů, nemůže souviset s přesuny slovanských etnik v 6. a 7. století, čili ani případně s tzv. kmenem Doudlebů. Musí být pozdějšího původu, pravděpodobně důsledkem politické a obchodní situace po pádu Velké Moravy a vzniku říše Boleslava I.
Škoda, že Váš příspěvek je tolik "dänikenovský". V zásadě jenom naznačujete, aniž by jste něco jasně doložil nebo vyvrátil. Není například jasné, proč se domníváte, že Václav nebyl Spytihněvovým synem a označujete to za mojí nepřesnost.
Na případné další, skutečně věcné, připomínky rád odpovím.
Co se týče poznámek, tak ty by měly sloužit mj. i jako odkaz na literaturu. Pak když napíšete, že Netolické hradiště fungovalo od 11. do 13. století viz Encyklopedie hradišť, pak není co dodat. Ovšem tvrzení, které uvádíte, že "pouze podle keramických střepů se přesné datování určit nedá" je nesmysl. To by pak v archeologii neměly vůbec smysl povrchové sběry. Podle nich lze datovat některé lokality velmi přesně, protože některá keramika je chronologicky velmi citlivá. Dále k Netolicím - od roku 2000 tam probíhá systematický průzkum, který je významný zejména proto, že díky němu je známá stratigrafie, která je důležitá při zpřesňování datace na základě keramického materiálu. Pro historii jižních Čech má přesná datace vzniku hradiště kardiální význam, protože bude-li starší než Doudleby, které ještě v první polovině 10. století nemuseli existovat, pak jistě chápete, že Vaše teorie neplatí.
K Doudlebům - škoda že jste ve své knize anály kláštera v Brixenu opomněl (asi jste to nevěděl), ale sám asi cítíte vratkost některých hypotéz. Jinak mne zaujalo zpochybnění Nestorova letopisu ve smyslu, že Doudlebové na Ukrajině nebyli. Podle mne pomístní jména svědčí o opaku.
Podrobnosti o tom, proč Václav nebyl Spytihněvovým synem sdělím později, chce to rozumitelně zformulovat.
Zřejmě nemá cenu se dále přít o to, co je přesné datování. Podle mne pomocí dendrochronologie nebo podle známých historických souvislostí, jako např. založení hradiště Doudleby v roce 909(910), nikoliv podle keramických střepů +-30 let.
Jestliže Al-Masúdí ve své práci z let 944-947 uvádí Dúlaba s knížetem Václavem, musely Doudleby v 1. pol. 10. stol. existovat.
Nevím proč a která moje teorie by přestala platit, kdyby se zjistilo, že Netolice jsou starší než Doudleby. Znamenalo by to, že starý poznatek, který není mojí teorií, a sice že Přemyslovci zničili původní hradiště a nahradili ho svým novým, neplatí absolutně. To ostatně již dávno naznačuje Dřevíč patřící do povodí dolní Ohře a dále používaný Přemyslovci. Nejnověji pak pomocí dendrochronologie datování vzniku hradby v Žatci do let 925-937 a 929-935, tzn. zhruba do období obsazení dolního Poohří Lučany během vlády knížete Václava a postavení hradiště Vlastislav. Vhodnost ostrožny a její umístění v krajině tedy převážily a Přemyslovci lučanské hradiště převzali. Za důležité považuji, že Dřevíč ani původní Žatec nebyla stará ústřední hradiště.
Změna mé teorie o jižních Čechách 10. stol. by nastala pouze, pokud by Netolice byly hradištěm z 9. a poč. 10. stol. Potom by mohly být hledanými Stodorany namísto hradiště u Litoradlic. To je však velmi málo pravděpodobné.
Anály z Brixenu jsem skutečně přehlédl, patří totiž v této záležitosti k tzv. pozdním pramenům a těmi já se příliž nezabývám.
Která pomístní jména podle Vás dokládají přítomnost Doudlebů na Ukrajině? Na tuto odpověď jsem opravdu velmi zvědav!
Mezi Dněprem a Berezinou se nachází říčka Dulebka. Na ní vesnice Dulebo. Jižněji nedaleko od této oblasti pak Dulebna. Vše pochopitelně bez vkládaného -d-. Na Ukrajině jsem kdysi četl na mapě jezero podobného znění, ale zatím jsem to nenašel.
Děkuji za informaci. Všechna uvedená jména se nacházejí v Bělorusku, nikoliv na Ukrajině a tudíž vůbec ne ve Volyňsku, kde měli údajní Doudlebové žít. Opět tedy nejsou dokladem Nestorova:"Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané".
Musím se však přiznat, že díky této Vaší informaci přehodnocuji svůj výklad o vzniku jména "Duleb" z "Bolev". Již v době jeho vzniku mi připadal krkolomný, ale natlačil jsem se do něho ve snaze podpořit svúj názor, že se jedná o toponymum a nikoliv o etnonymum. Chybou také byla moje ukvapenost a neučinění souhrnu všech známých obdobných názvů. Nyní je zřejmé, že se jedné o starý výraz vyjadřující charaktaristiku místa, který si druhá osídlovací vlna přinesla sebou. Vše ostatní však zůstává v platnosti.
Běloruské názvy navozují možnost nové hypotézy, kterou mohou řešit pouze odborníci z oborů archeologie a paleogenetiky. "Druhá osidlovací vlna českého prostoru by mohla pocházel z této oblasti a být původně součástí kultury Koločin-Tušemlja, která v 8. stol. upadala."
V Bělorusku jsou asi 30 km jihovýchodně od okresního města Běrezino Dulěby (vyslovit: Duljeby). Žádné Dulebo, které se tu neustále opakuje tam není. V onom názvu Dulěby je doopravdy nutné vyslovit -je-, stalo se mi, že mi tam při vyslovení -e- (Duleby) kdosi nerozuměl. Říčka (spíše potok) se nazývá Dulěbka (vyslovit Duljebka). Je to vesnice sice v nížině, kolem však jsou samé močály a bažiny, je tam proto možná pouze živočišná výroba a vesnice se vylidňuje. Ani autobus tam už nejezdí každý den. Jediný přístup je tam silnící ze severu a ta v této vsi prakticky končí. Ze školy tam udělali domov důchodců, docela je na pohled pěkný. Živěji je ve střediskové obci Ljubušino, cca 10 km na sever od Dulěb, sídlí tam i kolchoz a škola, děti do školy vozí školní autobus.
Velmi děkuji za Váš aktuální popis oblasti ve které se běloruské Dulěby nacházejí. Odpovídá to vyslovené pravděpodobné charakteristice místa pro název *Dulěb, a sice zarostlé, zastíněné, neobdělané a tím i celkem nevlídné místo. Zvyšuje to pravděpodobnost mého předpokladu, že jihočeské Doudleby nemají s Dulěby nic společného. Tento název by měl pocházet z *Dulo/*Dalo a po změně koncovky -lo na -dlo by měl vzniknout pomnožný název Doudleby.
Ještě pro pořádek k Žatci. Na str. 247 uvádím: "Teprve těsně před rokem 950 by Boleslav pro svého právě plnoletého syna nechal postavit nové údělné hradiště Žatec, velmi pravděpodobně Nový hrad známý z roku 950 podle Widukindovy kroniky."
Podle nových výzkumů (P. Čech), by vnitřní hradiště mělo být opevněno již asi kolem poloviny 9. století. Celý problém se dá objasnit původem názvu Žatec. Podle mne pochází ze Satec, jehož základem je prastarý výraz *tat, přeměněný na *sat (sto). Ve stém lunárním měsíci končí osmiletý Venušin cyklus a vzniká "nový" Venušin cyklus. Žatec byl potom nejprve postaven Lučany jako "nový" hrad oproti starému ústředí na Rubínu a v tomto smyslu i pojmenován Satec. Roku 950 byl Satec přeložen jako Nova.
Nic to ale nemění na tom, že Boleslavovu synovi mohlo být roku 950 jedině 19 let.
Dovoluji si upozornit, že dendrochronologická data byly revizním průzkumem zpochybněny. Chyběla bělová vrstva atd. Podrobněji bylo vše zhodnoceno tuším v Archeologických rozhledech.
Já o tom vím. Ale souhrn výsledků s jistotou ukazuje, že Žatec je starší než rok 950 a i 936. Nebyl tedy založen Přemyslovci, ale Lučany. Nejistota panuje pouze u opevnění předhradí, které mohl provést Boleslav I., ale i Lučané v předchozích letech.
Václav nebyl syn Spytihněva, protože tomu odporují znaky na jeho lebce.
1. Vratislav i Václav mají předčasně srostlé lebeční švy. Spytihněv nikoliv.
2. V houbovité diploe čelní kosti lze pozorovat zhuštění u Václava i Vratislava. Spytihněv tento znak nemá.
3. U Václava stejně jako u Vratislava je nápadně zúžená horní čelist.
Tomuto se věnuji na str. 232-234. Důsledně sestavená chronologie podle údajů v legendách a kronikách a výsledků antropologického výzkumu vylučuje, aby Vratislav byl otcem Václava. V roce Václavova narození bylo Vratislavovi 15 let. Václav by tím pocházel z nelegitimního svazku, nikdy by se nastal vládnoucím knížetem a o jeho existenci bychom vůbec nevěděli.
Genetika je forenzní (srovnej rekonstruované podoby Václav, Spytihněv, Vratislav). Tvar nosu mj. patří taky do mozaiky genetických znaků.
Důsledně sestavená chronologie z legend (legendisté údaje se kterými pracujete mnohdy odhadovaly, zkrátka nebyly pro ně podstatné). Nesouhlasím třeba ani s Třeštíkem, že se Ludmila narodila 860. V roce 928 měla být zavražděna. Dle mne omyl. 925 došlo k translaci jejího těla z Tetína. Fuldské analy k roku 871 datují vdavky. Takže i její narození 860 není možné.
Datum translace Ludmiliných ostatků v roce 925 je novodobou konstrukcí podle denních dat a jejich přiřazení ke dnům v týdnu v podvrhu zvaném Kristiánova legenda. Nic nedosvědčuje, že se to v tomto roce odehrálo. Rok úmrtí 928 bohatě vysvětluji ve své knize. Fuldské anály se o Ludmile vůbec nezmiňují, zde její svatbu mylně ztotožňujete s "přepadením svatebního průvodu", kdy byla neznámá česká knížecí dcera provdána za neznámého moravského velmože, pravděpodobně Svatopluka. Narození Ludmily v roce 860 podporuje výsledek antropologického výzkumu a mé odhalení sedmileté datové chyby v letopočtech 1. pol. 10. století.
Cítím, že tímto možná směřujete k diskuzi o "moravském původu" Bořivoje. Já tento názor nesdílím a navrhuji v této věci příměří až do výsledků genetického výzkumu. Tedy pokud bude velmož ze Sadů do výzkumu zařazen "pražskými archeology" (jsem Pražák -). Zbytečně bychom se dohadovali, aniž by jsme přesvědčili jeden druhého.
Já přece nikde nic takového nepíšu. Ve svém blogu "Genetický výzkum Přemyslovců...." uvádím: "...genetický výzkum byl zahájen bez tohoto zásadního antropologického materiálu." Tím skutečně je pro objasnění záležitostí kolem potomků Boleslava I.
Tyto věty jsou celé takto: "Teprve revizní antropologický výzkum zaměřený na hledání rozdílných dědičných znaků ve dvou rodových větvích Spytihněva a Vratislava může přinést potřěbné výsledky. K tomu nám ale dosud chybí ostatky Boleslava I., které jsou pro další výzkum skutečně stěžejní." Navazují na popis nalezených dědičných znaků po linii Ludmila, Vratislav a Václav, o kterých jste se i Vy výše zmínil. Nikde tedy nepíšu to co tvrdíte.
Propletenec různých teorií podložených dochovanými písemnými záznamy oproti antropologickým a archeologickým výzkumům je třeba rozetnout pomocí výzkum DNA na dochovaných ostatatcích a jak je zcela logicky řečeno, je třeba pojmout do výzkumu ostatky sv. Vojtěcha a onoho velkomoravského velmože.
Výzkum DNA a pak potvrdí nebo vyvrátí zda Slavníkovci byli příbuzní Přemyslovců a zda velkomoravský velmož byl rovněž příbuzný Přemyslovců.
Je to přeci tak jednoduché a prosté.
Pokud chybí peníze pro tento výzkum je třeba založit nadaci pro tento výzkum a věřte, že budu jeden z prvních kdo přispějí.
Vždyť neposunout naše poznání když máme možnost, by bylo neomluvitelné.
Čeho a proč bychom se měli bát, jetliže se prokáže, že Přemyslovci měli původ na Moravě nebo, že sv. Vojtěch byl Přemyslovec.
Myšlenka je to dobrá, jenže drobné částky pravdychtivých přispěvatelů projekt za 10-20 mil. korun nezajistí. Jsem trochu skeptikem v možnosti rozjetí potřebné větší kampaně v tomto směru. Mojí dosavadní zkušeností je, že není v obecném zájmu této společnosti ztratit stávající jistoty o národním světci a jeho rodině a podívat se pravdě do očí. Pro všechny je výhodnější opakovat stávající výklad a mít z toho prospěch.
Písemnictvím, které není uvedeno v seznamu literatury, zřejmě míníte knihu Archeologie knížecího sídla (2002) ze které jsem převzal informace o nálezech na hradišti u Nemětic. Je to skutečně chyba, vznikla tím, že některé mé úvahy a statě vznikly dříve nežli záměr napsat knihu. Proto jsem si nedělal průběžně poznámky a odkazy na literaturu a přečetl ve skutečnosti více, nežli je v seznamu uvedeno. Nyní se už mohu autorům této knihy M. Lutovskému a J. Michálkovi pouze omluvit.
). Zbytečně bychom se dohadovali, aniž by jsme přesvědčili jeden druhého.