Povesti vremennych let
- Kamil
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #31
od Kamil
Povesti vremennych let vytvořil uživatel Kamil
Při svérázném výkladu výše uvedeného pramene je na str. 192 popíráno, že Avaři působili násilí Doudlebům s vysvětlením, že šlo zřejmě o Staromaďary. Čteme-li však pramen pozorně, je v něm uvedeno, že Obři (dle Cinerta Staromaďaři) válčili proti císaři Herakliovi a málem ho zajali. Ti Obři pak sužovali Doudleby. O tom, že Obři jsou Avaři nemůže být pochyb. Herakleios I. se do výše uvedené situace dostal v roce 617 u Konstantinopole. Samozřejmě zde šlo o Avary. Jistě je zřejmé, že v té době v Panonii Staromaďaři nebyli, takže další hypotetická tvrzení (například teorie o Doudlebech, výklad Al Masudiho) v knize Bylo to jinak jsou těžko obhajitelná. Není pak například vůbec jasné, proč není možné tvrzení z výše uvedeného pramene: "Dulebi žili na Bugu, kde nyní Volyňané". (str. 184)
Těším se na autorovu odpověď.
Těším se na autorovu odpověď.
Odpovědět uživateli Kamil
↳ odpověď na příspěvek od Kamil (16 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #32
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Povesti vremennych let
Čím pozdější pramen, tím je třeba větší opatrnost při jeho výkladu (Nestorův archetyp je z poč. 12. stol.).Informace o válce Heraklea I. s Avary se mohla dostat na Rus jedině z Byzance. Pochází od tamtud také informace o "násilí ženám Dulěbů"? Nikoliv, jsou to tedy zprávy různého původu. Je možné, aby se "násilí ženám Dulěbů" uchovalo v paměti pět set (tři sta) let? Nikoliv mohlo se dostat na Rus pouze při šíření hlaholice a staroslovanské liturgie. Potom tato informace pochází z Čech 10. století. Podle mě je "násilí ženám Dulěbů" střípkem z nedochovaných a neznámých pražských análů psaných hlaholicí min. v 1. pol. 10. století. V nich bylo oslavným způsobem zaznamenáno převzetí jižních Čech pod přemyslovskou ochranu a tím zabránění dalšího násilí způsobovaného Staromaďary. Teprve na Rusi byli kočovní nájezdníci Avaři i Staromaďaři označeni shodným názvem Obříni.
Mimo Nestorovo: "Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané" nejsou Doudlebové na Rusi ničím doloženi, přitom Doudleby a Volyňany máme toponomicky doloženy v jižních Čechách. Věříte sned i tomu, že Avaři byli obří a že je zahubil bůh?
Mimo Nestorovo: "Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané" nejsou Doudlebové na Rusi ničím doloženi, přitom Doudleby a Volyňany máme toponomicky doloženy v jižních Čechách. Věříte sned i tomu, že Avaři byli obří a že je zahubil bůh?
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (16 roků 10 měsíců zpět)
- Kamil
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #33
od Kamil
Odpověděl Kamil pro téma Povesti vremennych let - výklad
Tvrdit, že informace o "násilí ženám Dulěbů" nemůže pocházet z Byzance (obchodní centrum) je nesmysl. Jsem rád, že aspoň přiznáte, že termín "obry" (dle Vás Obříni) se vztahuje na Avary. Čtete-li pozorně, pak jistě pochopíte, že věta Obry zahubil Bůh, pomřeli a nezůstal ani jeden, těsně za informací o "násilí..." neznamená nic jiného, než náhlé zmizení Avarů z dějinné scény. Jistě víte, že toto se Staromaďary do kontextu dát, bohužel, nelze.
Odpovědět uživateli Kamil
↳ odpověď na příspěvek od Kamil (16 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #34
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Povesti vremennych let - výklad
"Obříni" není podle mě, ale podle originálu, neboť v části "o násilí..." je použit tento tvar.
Shrňme si co vlastně zastáváte. Avaři způsobili "násilí..." na Ukrajině v letech 562 nebo 566 při svém útoku na Durynsko. Případně v Panonii před povstáním Slovanů v letech 623/624 vedeném Sámem. Informace o tom se, neznámo jak, uchovala v Byzanci a na poč. 12. stol. ji zapsal Nestor. V jeho době platilo v Rusku přísloví:"Zahynuli jako Obři, po kterých není plemene ani dědice". Podle toho by "násilí..." pocházelo z doby útoků na Durynsko a muselo být uchováno v paměti na Ukrajině půl tisíciletí, nikoliv v Byzanci. Potom ale vyhynutí Obrů nemůže souviset s "náhlým vymizením Avarů", protože Rusové s nimi neměli nic společného. Navíc, Avaři vymizeli z dějinné scény pouze z našeho úhlu pohledu, nikoliv podle tehdejších lidí. Avarský kaganát upadal pozvolně a etničtí Avaři nevymřeli z generace na generaci, ale splynuli s ostatním obyvatelstvem, a tento konglomerát, podle mne, potom s Maďary. V případě, že by se "násilí..." odehrálo v Panonii, tak rovněž nemůže souviset s uvedeným příslovím.
Takže jsme zase na začátku. "Vyhynulí Obři" je starý mýtus, který nemá s Avary nic společného. "Obříni" jsou Staromaďaři, kteří způsobili násilí v jižních Čechách a "Obři" jsou Avaři, kteří útočili na Byzanc.
Shrňme si co vlastně zastáváte. Avaři způsobili "násilí..." na Ukrajině v letech 562 nebo 566 při svém útoku na Durynsko. Případně v Panonii před povstáním Slovanů v letech 623/624 vedeném Sámem. Informace o tom se, neznámo jak, uchovala v Byzanci a na poč. 12. stol. ji zapsal Nestor. V jeho době platilo v Rusku přísloví:"Zahynuli jako Obři, po kterých není plemene ani dědice". Podle toho by "násilí..." pocházelo z doby útoků na Durynsko a muselo být uchováno v paměti na Ukrajině půl tisíciletí, nikoliv v Byzanci. Potom ale vyhynutí Obrů nemůže souviset s "náhlým vymizením Avarů", protože Rusové s nimi neměli nic společného. Navíc, Avaři vymizeli z dějinné scény pouze z našeho úhlu pohledu, nikoliv podle tehdejších lidí. Avarský kaganát upadal pozvolně a etničtí Avaři nevymřeli z generace na generaci, ale splynuli s ostatním obyvatelstvem, a tento konglomerát, podle mne, potom s Maďary. V případě, že by se "násilí..." odehrálo v Panonii, tak rovněž nemůže souviset s uvedeným příslovím.
Takže jsme zase na začátku. "Vyhynulí Obři" je starý mýtus, který nemá s Avary nic společného. "Obříni" jsou Staromaďaři, kteří způsobili násilí v jižních Čechách a "Obři" jsou Avaři, kteří útočili na Byzanc.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (16 roků 10 měsíců zpět)
- Germord
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #35
od Germord
Odpověděl Germord pro téma Staromaďaři a jižní Čechy. Němětice.
Myslíte si, že podrobněji zkoumané hradiště, které spojujete s Volyňany zničili Maďaři. Trošku tomu odporuje převaha šípu s tulejkou. S řapem jich je s bídou čtvrtina a dále lze vůbec od Maďarů předpokládat dobytí "Volyňska" - Strakonicka. Podle mne stěží.
Odpovědět uživateli Germord
↳ odpověď na příspěvek od Germord (16 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #36
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Staromaďaři a jižní Čechy. Nemětice
Hroty šípů s řapem jsou pro Staromaďary charakteristické kvůli jejich způsobu boje, nikoliv kvůli etnicitě. Lehčí šíp, mající hrot s řapem a letící po přímé dráze, je vhodný při přepadení nechráněné osady a jiný podobný boj zblízka. Hroty s tulejkou měly šípy vystřelené na delší vzdálenost po parabolické dráze, což je nutné při dobývání opevněného sídla. To je pak případ Nemětic. Při návratu od Daleminců v roce 908 museli Staromaďaři projít po "Srbskopanonské" stezce vedoucí Volyňskem.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (16 roků 10 měsíců zpět)
- Germord
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #37
od Germord
Odpověděl Germord pro téma Němetice
V Rakousku existuje malé hradiště, které podlehlo Maďarům. Bylo zde nalezeno mnoho šípů (všechny do jednoho s řapem). Tzn. je zvláštní, že v Něměticích jich je menšina. Jistě chápete, že Maďaři museli i hradiště v Rakousku dobývat. Proč tedy žádný šíp s tulejkou. Navíc některá hradiště na Volyňsku jsou značně nepřístupná maďarskému způsobu boje (Katovice). Takže otázka zničení strakonických hradišť Maďary je málo pravděpodobná. Kdo to byl zůstává otazníkem. Někdo to spojuje s nájezdem Franků. To by se podle mne muselo promítnout do kronik. Viděl bych to spíše na Moravany. Ale je to otázka.
Odpovědět uživateli Germord
↳ odpověď na příspěvek od Germord (16 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #38
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Němětice
Jsem si vědom, že to není jednoduchá záležitost. Já zase uvažoval o nějaké součinnosti Přemyslovců s Maďary. Je ale ošidné řešit záležitosti z úhlu pohledu pouze jednoho vědního oboru, zde archeologie, a podle jejích, zatím neúplných výsledků. Podle historických souvislostí mně vychází Maďaři nejlépe. Moravany by v této době mohli být jedině Znojmané, jenže území ovládli Přemyslovci. Volyňané museli být nějak závislí na Bavorsku a tím i pod jeho ochranou. Podle toho zase nemohli Přemyslovci jen tak provést útok na Volyňansko.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (16 roků 10 měsíců zpět)
- Ginkgo
- Autor tématu
- Návštěvník
-
15 roků 8 měsíců zpět #45
od Ginkgo
Odpověděl Ginkgo pro téma pár postřehů
Zajímavá diskuse
Taky přispěju.
1/ Volyňasko (s tímto názvem jsem se do dnešního dne - ač rodilý ve Strakonicích - zatím nesetkal) jako většina Pošumaví byla bukovou dubinou pralesního typu, tj. ohromné stromy, jejich koruny stínili a bránili nižší vegetaci, jejich kořenový systém ji vytlačoval. Takový les byl řídký a pro jezdce prostupný.
2/ Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané - chápu to správně, že Dulěby žili v bukovém pralese, stálo to za prd, odstěhovali se do zemědělsky příhodnější oblasti a Volyň zabydleli jiní?
3/ Když to na Prácheňsku (pozdější označení mikroregionu) stojí za prd v současné době, co by tam tak Maďaři chtěli drancovat tehdy? Zemědělsky nevhodná oblast pokrytá lesy, řídce zabydlená. Zlato se na Otavě ve velkém začalo rýžovat mnohem později. Vždyť i Dulěbi raději šli za lepším.
1/ Volyňasko (s tímto názvem jsem se do dnešního dne - ač rodilý ve Strakonicích - zatím nesetkal) jako většina Pošumaví byla bukovou dubinou pralesního typu, tj. ohromné stromy, jejich koruny stínili a bránili nižší vegetaci, jejich kořenový systém ji vytlačoval. Takový les byl řídký a pro jezdce prostupný.
2/ Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané - chápu to správně, že Dulěby žili v bukovém pralese, stálo to za prd, odstěhovali se do zemědělsky příhodnější oblasti a Volyň zabydleli jiní?
3/ Když to na Prácheňsku (pozdější označení mikroregionu) stojí za prd v současné době, co by tam tak Maďaři chtěli drancovat tehdy? Zemědělsky nevhodná oblast pokrytá lesy, řídce zabydlená. Zlato se na Otavě ve velkém začalo rýžovat mnohem později. Vždyť i Dulěbi raději šli za lepším.
Odpovědět uživateli Ginkgo
↳ odpověď na příspěvek od Ginkgo (15 roků 8 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
15 roků 8 měsíců zpět #46
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: pár postřehů
1/ Volyňansko je rekonstruovaný historický název podle Zmínky o Slovanech arabského učence al-Masúdího. Ten zde zaznamenal název lidu Wolinjána (Volyňani). S bukovou dubinou je to dobrý postřeh, ale mohlo se to týkat pouze střední vzdálenosti od hradiště. Dálkové přesuny se konaly po prastarých kupeckých stezkách. Bezprostřední okolí hradiště zase bylo z bezpečnostních důvodů zcela bez porostu.
2/ "Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané" - to je převrácený výrok v Povesti vremennych lět. Pochází z původně českého údaje, že po Volyňanech vládli v jižních Čechách Dulebové. Po vyvrácení moci Volyňanů postavili Přemyslovci nové správní hradiště Doudleby, ze kterého ovládali jižní Čechy.
3/ Jednalo se o bílé zlato - sůl. Volyňanskem vedla solná stezka z Rakouska do Čech. Hradiště Volyňanů tuto stezku chránila a zároveň se na nich vybíralo clo. Z toho Volyňané zbohatli a jejich hradiště se vyplatilo vyplenit.
2/ "Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané" - to je převrácený výrok v Povesti vremennych lět. Pochází z původně českého údaje, že po Volyňanech vládli v jižních Čechách Dulebové. Po vyvrácení moci Volyňanů postavili Přemyslovci nové správní hradiště Doudleby, ze kterého ovládali jižní Čechy.
3/ Jednalo se o bílé zlato - sůl. Volyňanskem vedla solná stezka z Rakouska do Čech. Hradiště Volyňanů tuto stezku chránila a zároveň se na nich vybíralo clo. Z toho Volyňané zbohatli a jejich hradiště se vyplatilo vyplenit.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (15 roků 8 měsíců zpět)
- Ginkgo
- Autor tématu
- Návštěvník
-
15 roků 8 měsíců zpět #47
od Ginkgo
Odpověděl Ginkgo pro téma Re: pár postřehů
Lesy se mýtili kolem obranných sídel v perimetru, kam bylo možné dohlédnout tak, aby bylo vidět případný útok obléhatelů a konkrétně na něj takticky reagovat. To je aplikovatelné u defensivních staveb na dominantním kopci či u gotických hradů s věžemi, ze kterých je někam vidět, ale z místního hradiště daleko nedohlédnete, okolo jsou další vyšší kopce. Tudíž vymýcení lesa v širším než bezprostředním radiusu kolem Němětického hradiště je pro obranu nepodstatné. Leda by šlo o neúmyslný požár. Ale i tak, v tehdejším "zdravém" biotopu holiny rychle zarůstaly. V řídce zabydlené oblasti nepředpokládám, že by bylo prostředků na udržování holin z jiných důvodů než z čistě zemědělských.
Pro správu obchodní cesty byly Němětice určitě výhodné, avšak strategicky použitelnější bylo Hradiště u Libětic na sousedním kopci. Zde je možno se efektivně bránit, je vidět do širokého okolí a lze komunikovat se sousedními Hradcem v Řepicích a Katovickou horou, vidět je i na opačnou stranu údolím Volyňky směr Volyně, Vimperk, Boubín (a snad i na hradiště Věnec). Libětice měli refugiální útočištný charakter již v době železné, za Slovanů došlo k jejich stálému obydlení. Dalo by se tedy spíše uvažovat, že Němětičtí narychlo opustili pozici správního místa a odešli se opevnit na přilehlé hradiště k tomu určené (cca 15 minut koňmo, pěšky do hodiny; z katovické Kněží hory, odkud Maďaři táhli, mohli mít informaci o hrozbě hodiny předem). Tudíž k žádné bitvě by nemuselo dojít, případní nájezdníci by jen vyplenili ve spěchu vyklizené místo, které pak již znovu nebylo obnoveno, patrně pro svoji nedostatečnou obrannou funkci a pro nadbytečnost.
Tedy typ nalezených hrotů šípů, pakliže by nedošlo k boji, by nemusel nutně vypovídat o posledních dnech Němětického hradiště. Poklad, o který by stálo bojovat, bych hledal píše na dominantnějších místech jako je např. Věnec. Být Maďarem, v opuštěném hradišti si odpočinu, zapálím jej a táhnu dál.
Jenže podle archeologického nálezu zde k boji došlo. Mohl to být menší přepadový oddíl v předvoji Maďarské armády, který nebyl včas vypozorován, stejně tak to mohli být Bavoři či kdokoliv jiný, kdo předem věděl, že Němětice jsou nejsnazší k dobytí. Zdá se mi pravděpodobnější, že "zpravodajské informace" o stavu místních podmínek měla spíše v okolí usazená knížata, než procházející armáda. Ta by měla sílu zničit většinu menších hradišť v okolí.
Násilný zánik Němětic byl - dle mé spekulace - předem naplánovaný blitzkrieg. Důležitá byla znalost vlastního místa i okolí, kudy je možno nepozorovaně přitáhnout a zahájit útok dříve, než se obyvatelé i s majetkem opevní ve vedlějších Liběticích. Tedy útok byl veden loupeživou skupinou z Bavorska nebo z Čech mnohem pravděpodobněji než vojáky kolem táhnoucí armády.
A k Doudlebům - jsou sakra daleko od údolí Volyňky. Dokážu si představit správu JČ pánví, ale ne už onoho Prácheňska na ose Písek - Strakonice - Horažďovice.
Pro správu obchodní cesty byly Němětice určitě výhodné, avšak strategicky použitelnější bylo Hradiště u Libětic na sousedním kopci. Zde je možno se efektivně bránit, je vidět do širokého okolí a lze komunikovat se sousedními Hradcem v Řepicích a Katovickou horou, vidět je i na opačnou stranu údolím Volyňky směr Volyně, Vimperk, Boubín (a snad i na hradiště Věnec). Libětice měli refugiální útočištný charakter již v době železné, za Slovanů došlo k jejich stálému obydlení. Dalo by se tedy spíše uvažovat, že Němětičtí narychlo opustili pozici správního místa a odešli se opevnit na přilehlé hradiště k tomu určené (cca 15 minut koňmo, pěšky do hodiny; z katovické Kněží hory, odkud Maďaři táhli, mohli mít informaci o hrozbě hodiny předem). Tudíž k žádné bitvě by nemuselo dojít, případní nájezdníci by jen vyplenili ve spěchu vyklizené místo, které pak již znovu nebylo obnoveno, patrně pro svoji nedostatečnou obrannou funkci a pro nadbytečnost.
Tedy typ nalezených hrotů šípů, pakliže by nedošlo k boji, by nemusel nutně vypovídat o posledních dnech Němětického hradiště. Poklad, o který by stálo bojovat, bych hledal píše na dominantnějších místech jako je např. Věnec. Být Maďarem, v opuštěném hradišti si odpočinu, zapálím jej a táhnu dál.
Jenže podle archeologického nálezu zde k boji došlo. Mohl to být menší přepadový oddíl v předvoji Maďarské armády, který nebyl včas vypozorován, stejně tak to mohli být Bavoři či kdokoliv jiný, kdo předem věděl, že Němětice jsou nejsnazší k dobytí. Zdá se mi pravděpodobnější, že "zpravodajské informace" o stavu místních podmínek měla spíše v okolí usazená knížata, než procházející armáda. Ta by měla sílu zničit většinu menších hradišť v okolí.
Násilný zánik Němětic byl - dle mé spekulace - předem naplánovaný blitzkrieg. Důležitá byla znalost vlastního místa i okolí, kudy je možno nepozorovaně přitáhnout a zahájit útok dříve, než se obyvatelé i s majetkem opevní ve vedlějších Liběticích. Tedy útok byl veden loupeživou skupinou z Bavorska nebo z Čech mnohem pravděpodobněji než vojáky kolem táhnoucí armády.
A k Doudlebům - jsou sakra daleko od údolí Volyňky. Dokážu si představit správu JČ pánví, ale ne už onoho Prácheňska na ose Písek - Strakonice - Horažďovice.
Odpovědět uživateli Ginkgo
↳ odpověď na příspěvek od Ginkgo (15 roků 8 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
15 roků 8 měsíců zpět #48
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: pár postřehů
Myslím si, že je nutné více zohlednit tehdejší geopolitickou situaci. Bavoři, Volyňané i pražský Spytihněv měli zájem na nerušeném probíhání obchodních vztahů. Ukazuje se totiž, že ovládnutí obchodních stezek a vybírání na nich cla bylo nejsnazším prostředkem k prosperitě a zbohatnutí, proto se o to knížata snažila. Krátkodobé obohacení loupeží by toto narušilo. Vylučovací metodou potom vycházejí nejlépe Maďaři, kterým ustálené vztahy byly úplně jedno.
Nebylo vypáleno jen hradiště u Němětic, ale všechna tehdejší jihočeská hradiště. Rozdíl je jen v tom, že pouze na Němětickém proběhl podrobný archeologický výzkum a útok byl popsán podle nálezů.
K Doudlebům byla převedena solná stezka (přes Dolní Dvořiště) a ve Volyňansku žádné hradiště nebylo obnoveno, ani postaveno nové. Pro ovládání nové trasy to bylo dostatečné. Volyňansko se v té době stalo nedůležitou oblastí, a tak zde nemělo význam stavět nějaké hradiště.
Správně upozorňujete na vzájemné vztahy s ostatními hradišti ve Volyňansku. Právě nedostatečnost archeologických poznatků neumožňuje přesnější obraz způsobu devastace jižních Čech v této době. Němětice mohly být také vypáleny později a překvapivě, protože při návratu Maďarů od Daleminců leželo hradiště stranou od stezky ze Srbska. Takže o podrobnostech se zatím dá jen spekulovat. Nicméně, podle souhrnu nynějších poznatků vychází vyvrácení mocenských knížecích struktur ve většině jižních Čech nejlépe zařaditelné právě do roku 908. Alespoň já jsem o tom přesvědčen.
Nebylo vypáleno jen hradiště u Němětic, ale všechna tehdejší jihočeská hradiště. Rozdíl je jen v tom, že pouze na Němětickém proběhl podrobný archeologický výzkum a útok byl popsán podle nálezů.
K Doudlebům byla převedena solná stezka (přes Dolní Dvořiště) a ve Volyňansku žádné hradiště nebylo obnoveno, ani postaveno nové. Pro ovládání nové trasy to bylo dostatečné. Volyňansko se v té době stalo nedůležitou oblastí, a tak zde nemělo význam stavět nějaké hradiště.
Správně upozorňujete na vzájemné vztahy s ostatními hradišti ve Volyňansku. Právě nedostatečnost archeologických poznatků neumožňuje přesnější obraz způsobu devastace jižních Čech v této době. Němětice mohly být také vypáleny později a překvapivě, protože při návratu Maďarů od Daleminců leželo hradiště stranou od stezky ze Srbska. Takže o podrobnostech se zatím dá jen spekulovat. Nicméně, podle souhrnu nynějších poznatků vychází vyvrácení mocenských knížecích struktur ve většině jižních Čech nejlépe zařaditelné právě do roku 908. Alespoň já jsem o tom přesvědčen.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (15 roků 8 měsíců zpět)
- Ginkgo
- Autor tématu
- Návštěvník
-
15 roků 8 měsíců zpět #49
od Ginkgo
Odpověděl Ginkgo pro téma Re: pár postřehů
Stabilita obchodních stezek je jedna věc, ale druhá zas, že příležitost dělá zloděje 
Avšak máte pravdu, hradiště Věnecké skupiny zanikla současně, jen v Liběticích se bydlelo až do gotiky. Patrně se zde koncentrovaly zbytky okolní populace a příležitostně obývané hradiště tak získává stálou posádku. Oficiální obchodní cesta byla sice přeložena, ale obchod podél Volyňky a Otavy neustal. Právě proto ze z Volyňanska po r. 950 stává Prácheňsko.
Dík za diskuzi, v údolí Volyňky jsem strávil dětství, pod Libětickým hradištěm nasbíral tuny hub
Až do předevčerejška jsem nic o histotii těch míst netušil.
Avšak máte pravdu, hradiště Věnecké skupiny zanikla současně, jen v Liběticích se bydlelo až do gotiky. Patrně se zde koncentrovaly zbytky okolní populace a příležitostně obývané hradiště tak získává stálou posádku. Oficiální obchodní cesta byla sice přeložena, ale obchod podél Volyňky a Otavy neustal. Právě proto ze z Volyňanska po r. 950 stává Prácheňsko.
Dík za diskuzi, v údolí Volyňky jsem strávil dětství, pod Libětickým hradištěm nasbíral tuny hub
Odpovědět uživateli Ginkgo
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (16 roků 10 měsíců zpět)
- Kamil
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #39
od Kamil
Odpověděl Kamil pro téma Obři, Obříni, Avaři
Po zpochybnění vyplenění Strakonicka Maďary jen dodávám, že Obři, Obříni jsou Avaři. Informace o vyhynutí Obrů tedy Avarů má tyto souvislosti. Při dobyvatelských aktivitách cara Simeona mu byl na přelomu století adresován dopis od 10. patriarchy Konstantinopole, aby se nepokoušel dobývat Konstantinopol, protože ta je chráněná Boží prozřetelností atd. Ti co se o to pokoušeli zmizeli z dějin atd. a jmenuje Peršany a podrobněji hovoří i o Avarech. Dopis se dostal do rukou tamním duchovním a udělal na ně hluboký dojem. Odtud vznik onoho přísloví i cesta informace na Rus.
Odpovědět uživateli Kamil
↳ odpověď na příspěvek od Kamil (16 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #40
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Obři, Obříni, Avaři
Nevím k jakému zpochybnění vyplenění Volyňanska došlo.
1. Kovové hroty šípů byly cenné, sbíraly se a druhotně používaly.
2. Maďaři se vraceli od Daleminců po bojích se Srby, zde se hroty s tulejkou používaly a zároveň mohli útočit spolu s nějakými Slovany, třeba z Plzeňské pánve, kterou též museli projít.
3.Pouze porovnání s rakouským hradištěm nestačí, když nevíme jestli k jeho zničení nedošlo nějakým odlišným způsobem.
Detailně se k tomu vyjádřit nedá, ale z celkového souhrnu vychází Staromaďaři nejlépe.
O caru Simeonovi je to hezká informace. Jenže toto se odehrálo na přelomu 9. a 10. stol. Z dopisu do Bulharska se na Rusi stalo lidové přísloví, když tam lidé nevěděli o koho jde? To je hodně krkolomné. Hlavně se nám z toho vytratilo "násilí...", které se mělo podle Vás dostat z Ruska nebo Panonie do Konstantinipole a po více než 400 letech se dostat k Nestorovi na Rus.
1. Kovové hroty šípů byly cenné, sbíraly se a druhotně používaly.
2. Maďaři se vraceli od Daleminců po bojích se Srby, zde se hroty s tulejkou používaly a zároveň mohli útočit spolu s nějakými Slovany, třeba z Plzeňské pánve, kterou též museli projít.
3.Pouze porovnání s rakouským hradištěm nestačí, když nevíme jestli k jeho zničení nedošlo nějakým odlišným způsobem.
Detailně se k tomu vyjádřit nedá, ale z celkového souhrnu vychází Staromaďaři nejlépe.
O caru Simeonovi je to hezká informace. Jenže toto se odehrálo na přelomu 9. a 10. stol. Z dopisu do Bulharska se na Rusi stalo lidové přísloví, když tam lidé nevěděli o koho jde? To je hodně krkolomné. Hlavně se nám z toho vytratilo "násilí...", které se mělo podle Vás dostat z Ruska nebo Panonie do Konstantinipole a po více než 400 letech se dostat k Nestorovi na Rus.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (16 roků 10 měsíců zpět)
- Kamil
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #41
od Kamil
Odpověděl Kamil pro téma Avaři, násilí
Předpokládat, že Maďaři prošli přes jižní Čechy je dost odvážné. Vzhledem k tomu, že se při svých rychlých přesunech vyhýbali hornatým a zalesněným terénům, je mnohem pravděpodobnější, že tehdy postupovali západně od Českého lesa a Šumavy a pak postupovali podél Dunaje.
Násilí nelze spojovat s příslovím. Čtete-li pozorně povest vremennych let, pak víte, že informace o násilí začíná po informaci o Avarech a jejich bojích s císařem větou: Ti Obři... Takže tam bych to viděl na stejný zdroj.
K přísloví a krkolomnosti. Jistě víte, že na Rusi při formování státních útvarů sehráli značnou roli kněží, kteří s informací o zániku Avarů a Boží prozřetelnosti pracovali dlouho před sepsáním díla (povest vr. l.). Existuje řada analogií i v Čechách, jak tento druh informací zlidověl.
Násilí nelze spojovat s příslovím. Čtete-li pozorně povest vremennych let, pak víte, že informace o násilí začíná po informaci o Avarech a jejich bojích s císařem větou: Ti Obři... Takže tam bych to viděl na stejný zdroj.
K přísloví a krkolomnosti. Jistě víte, že na Rusi při formování státních útvarů sehráli značnou roli kněží, kteří s informací o zániku Avarů a Boží prozřetelnosti pracovali dlouho před sepsáním díla (povest vr. l.). Existuje řada analogií i v Čechách, jak tento druh informací zlidověl.
Odpovědět uživateli Kamil
↳ odpověď na příspěvek od Kamil (16 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #42
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Avaři, násilí
Je důležité se také někdy podívat na mapu. Nejkratší a tím i nejjednodušším spojením Srbska a Panonie je "Panonskosrbská" stezka, vedoucí Volyňanskem. Velmi odvážné je tvrdit cokoliv jiného.
Že "násilí" nelze spojovat s příslovím já tvrdím od začátku, zatímco Vy stále hledáte něco, jak toto spojit dohromady.
Tak jsme zase u toho. Co je to "formování státních útvarů" a "sehráli značnou roli kněží"? To chodili kněží po vesnicích, přemlouvali vesničany aby uznávali knížete a vyprávěli jim zároveň o neznámých Avarech?
Že "násilí" nelze spojovat s příslovím já tvrdím od začátku, zatímco Vy stále hledáte něco, jak toto spojit dohromady.
Tak jsme zase u toho. Co je to "formování státních útvarů" a "sehráli značnou roli kněží"? To chodili kněží po vesnicích, přemlouvali vesničany aby uznávali knížete a vyprávěli jim zároveň o neznámých Avarech?
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (16 roků 10 měsíců zpět)
- Kamil
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #43
od Kamil
Odpověděl Kamil pro téma Avaři, násilí II
Nejkratší neznamená nejjednoduší. Jak stezky přes Šumavu vypadaly si jistě dokážete představit(jinak literatura Kubů, Zavřel). Pro velké vojsko nomádů bylo snašží a rychlejší překonávat méně náročný terén.
Nicméně i kdybychom připustili méně pravděpodobnou eventualitu pořád není jasné, jak nomádi dobývali dobře opevněné hradiště.
Dále obr. na str. 195. Pominu-li nesprávné umístění Litoradlic, zde bych to viděl spíše na Píseckou Smoleč. Pak je s podivem, že jeho datace spadá do 9. snad 8. století, zatímco vy s ním počítáte jistě v 1. polovině 10. století. Zřejmě i ono zničili (chcete-li) Maďaři (zpečený val).
A ke kněžím. Při kázáních používali podobenství, která se šířila mezi lidem. Nevidím v tom nic mimořádného. Nebo snad chcete tvrdit, že si to autor povesti vr. l. vymyslel.
Nicméně i kdybychom připustili méně pravděpodobnou eventualitu pořád není jasné, jak nomádi dobývali dobře opevněné hradiště.
Dále obr. na str. 195. Pominu-li nesprávné umístění Litoradlic, zde bych to viděl spíše na Píseckou Smoleč. Pak je s podivem, že jeho datace spadá do 9. snad 8. století, zatímco vy s ním počítáte jistě v 1. polovině 10. století. Zřejmě i ono zničili (chcete-li) Maďaři (zpečený val).
A ke kněžím. Při kázáních používali podobenství, která se šířila mezi lidem. Nevidím v tom nic mimořádného. Nebo snad chcete tvrdit, že si to autor povesti vr. l. vymyslel.
Odpovědět uživateli Kamil
↳ odpověď na příspěvek od Kamil (16 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 10 měsíců zpět #44
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Avaři, násilí II
O stezkách přes Šumavu si nemusím nic představovat, protože se o nich nikde nezmiňuji. Mnou používaný termín "Panonskosrbská stezka" je cesta vedoucí z Pokampí v Rakousku přes Vitoraz, Českobudějovickou pánev, Volyňsko, Plzeňskou pánev, Lúku, Lemuzy a Nakléřovským průsmykem do Polabí v dnešním Sasku. Je to patrné z mapky na str. 190 a textu knihy.
Nomádi se sice vyhýbali dobře opevněným místům, ale to zároveň neznamená, že byli hloupí, slepí a hluší. Jestliže chtěli dobýt hradiště a vyrabovat ho, tak ten způsob museli nalézt.
Hradiště u Litoradlic je na mapce skutečně umístěno trochu vedle. Má být nad soutokem Vltavy a Lužnice. Mimo Němětic a nyní i Netolic, jsou výzkumy jihočeských hradišť sporadické a staršího data. "Spečené valy" vznikly vypálením hradiště při útoku nebo po opuštění hradiště. Nikdo nedatuje zánik hradiště u Litoradlic, ani já. Pouze se obecně předpokládá zánik jihočeských hradišť rámcově kolem roku 900. Moje kniha, ani tato diskuze není o opakování starých a nedostatečných výkladů. Vaše věta: "Zřejmě i ono zničili (chcete-li) Maďaři (zpečený val)." je ukázkou manipulátorského podsouvání, které není možné spojit s ničím co já uvádím. To do seriózní diskuze nepatří.
Kněží v počátcích křesťanství opravdu nekázali k lidem, ale jen k úzké skupině lidí kolem velmože žijících na hradištích. Tedy pokud vůbec na příslušném hradišti byl kostel a kněz.
Já přece nikde netvrdím, že si to Nestor vymyslel. Je to převzetí informace "o násilí..." z Čech a spojení se starým mýtem O zkáze světa obrů.
Nomádi se sice vyhýbali dobře opevněným místům, ale to zároveň neznamená, že byli hloupí, slepí a hluší. Jestliže chtěli dobýt hradiště a vyrabovat ho, tak ten způsob museli nalézt.
Hradiště u Litoradlic je na mapce skutečně umístěno trochu vedle. Má být nad soutokem Vltavy a Lužnice. Mimo Němětic a nyní i Netolic, jsou výzkumy jihočeských hradišť sporadické a staršího data. "Spečené valy" vznikly vypálením hradiště při útoku nebo po opuštění hradiště. Nikdo nedatuje zánik hradiště u Litoradlic, ani já. Pouze se obecně předpokládá zánik jihočeských hradišť rámcově kolem roku 900. Moje kniha, ani tato diskuze není o opakování starých a nedostatečných výkladů. Vaše věta: "Zřejmě i ono zničili (chcete-li) Maďaři (zpečený val)." je ukázkou manipulátorského podsouvání, které není možné spojit s ničím co já uvádím. To do seriózní diskuze nepatří.
Kněží v počátcích křesťanství opravdu nekázali k lidem, ale jen k úzké skupině lidí kolem velmože žijících na hradištích. Tedy pokud vůbec na příslušném hradišti byl kostel a kněz.
Já přece nikde netvrdím, že si to Nestor vymyslel. Je to převzetí informace "o násilí..." z Čech a spojení se starým mýtem O zkáze světa obrů.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
Vygenerováno za 0.149 sekund

