Wogastisburg

  • Michal.Hejc@seznam.cz
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #193 od Michal.Hejc@seznam.cz
Wogastisburg vytvořil uživatel Michal.Hejc@seznam.cz
Začnu chápáním osoby Sáma:
Kupec, světoběžník. Asi znal dobře krajinu – podle mne se obstojně vyznal v celé střední Evropě. Neznám přesně kupeckou praxi té doby, ale tipoval bych, že se osobně znal se všemi důležitými kmenovými vůdci ve všech malých kmenech. Zavazoval si je dary a oni ho uznávali jako znalého člověka.
Asi měl nějakou logisticky výhodnou základnu (nebo několik takových), kde probíhaly obchody s představiteli jednotlivých kmenů, jednání, atd. Přece jenom stále všechno objíždět by bylo náročnější. Možná někde na lidnaté Moravě u řek, možná i na Vltavě.
Pak měl asi nějakou základnu někde trochu bokem, kam si odkládal zlato, měl tam azyl a soukromé bezpečné sídlo, o kterém věděl jen loajální kmen, na jehož území to měl. Nebyla bezpečná doba, hrozily nečekané nájezdy, atd. takže toto bych tipoval někde v České kotlině (dál od Avarů a za hradbou okolních hor).
Asi měl nějakou ozbrojenou družinu jako doprovod, stálou stráž důležitých míst – ale nic extra velkého (kvůli nákladům). Někde tu ostrahu asi řešil outsourcingem – najímal si místní.
Tipnul bych si, že z pragmatických důvodů byl křesťan, ale ne nijak horlivý.

Situace s Avary:
Pak se stalo to, že mu Slovani (protože ho znali a uznávali) nabídli vedení při té rebelii proti Avarům. Asi to nebylo zadarmo, protože on tím porušil svoji neutralitu a definitivně se přidal k jedné straně. Asi bych za to na jeho místě něco bezpodmínečně chtěl – řekl bych, že obchodní monopol a nějaké pravidelné dávky – daně, plus možná ty manželky z jednotlivých kmenů jako závazky/rukojmí/spojení.

Mocenská struktura po jeho nástupu do čela:
Do té doby byla asi jakási struktura na úrovni jednotlivých kmenů a pak možná nějaký nadkmenový sněm, který byl asi dost nepružný, nepravidelný a nejednotný. Osoba Sáma mohla tento sněm iniciovat a jednotit. Jeho příjmy z území se asi odehrávaly na úrovni převzetí dohodnuté daně od předáků kmenů a na úrovni obchodování. Výkon moci asi ponechal plně na předácích. V případě války se stával jejich vrchním velitelem, autorita byla dána pouze jeho osobou a výřečností, případně pokusem o nějaké zákony. Po jeho smrti by se toto muselo logicky rozpadnout, což se stalo.
Podstata sporu s Franky: Asi ten kupecký monopol, nic víc.

O co šlo Dagobertovi?
Předpokládám, že záminka k válce se tehdy bojovným vládcům vždycky hodila. Ať už byla reálná nebo smyšlená. Mohl chtít zlikvidovat Sáma nebo prostě jenom tak udělat kořistnickou výpravu (jeho spojenci to tak asi brali a také se podle toho zachovali). Je otázkou, kde se s nimi měl setkat, jestli vůbec někde. Možná měli spojenci jen odlákat pozornost. Asi se nakonec nesetkali, není o tom zmínka. Ale v nějakém vzájemném spojení pomocí poslů možná byli.
Předpokládám, že spojenci si naloupili a nikam se moc nehrnuli a při první zmínce o porážce to otočili domů. Tipuji, že Alemani došli tak někam ke Znojmu a Langobardi k Vídni, ale to není podstatné. Dagobert se podle mne mohl zaseknout na soustavě hradišť u Doupovských hor. Nechtěl je mít v zádech a zdržení dovolilo zorganizovat protiúder. Není podstatné, kde přesně se bitva odehrála, jak dlouho to trvalo a ani jak se to tam jmenovalo. Kronikář tam třeba dosadil jediné místo, které znal, nebo mohla být jiná zrada v textu kroniky. Každopádně si pak Frankové řekli, že ten člověk (Sámo) to tam má pod kontrolou a nechali ho být.

No a kam svojí úvahou směřuji v reakci na Váš článek?
1) Jednak není zdaleka jisté, že Wogastisburg je skutečný název místa bitvy, takže i kdyby se jazykově něco zdálo blízko, žádné stopy po bitvě tam nemusí být. Tím názvem bych se vůbec nezabýval.
2) Nezdá se mi úplně dobré se bránit (mít hlavní základnu - pokladnici) proti cizí invazi v otevřeném terénu – na Jižní Moravě, u Dunaje, na pomezí s Avary. K tomu ještě dodávám, že Langobardi by to tam měli nejblíže, ale nepíše se o tom, že by tam dorazili.
3) Ač sám Moravan, vidím Českou kotlinu jako ideální místo pro stmelení a obranu většího území před nájezdníky – jako hlavní Sámovo obranné sídlo – pokud dobře znal kraj, mohlo mu to tak v jeho úvahách také vycházet. Tím ovšem nevylučuji existenci důležitých logistických center na Jižní Moravě a u Dunaje – jen by se asi nevyplatilo je tam nějak houževnatěji bránit, resp. bylo by to příliš riskantní.
↳ odpověď na příspěvek od Michal.Hejc@seznam.cz (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #194 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Wogastisburg
Uvažujete o celé záležitosti celkem dobře, ale asi by to chtělo více se vcítit do tehdejší reálné situace. Nebyla vůbec žádná slovanská hradiště, čili ani soustava hradišť u Doupovských hor, ale roztroušené osady. Naopak na Dunaji byly pozůstatky dokonale opevněných římských táborů, z nichž se některé stavební části zachovaly dodnes. Tak jako pro Římany nebylo nedostatkem, že jsou v otevřeném terénu, tak ani pro Slovany se Sámem. Podstatné bylo to, že jedině zde se mohli opevnit a zvítězit.

Skutečně není primární název, teprve po stanovení nejlepší lokalizace je název použitelný pro bližší umístění.

Žádný vládce nikdy neměl "utajené sídlo někde v bezpečí". Jednak by se neutajilo a vládce musel být neustále v centru dění, aby si svojí pozici udržel.

Já nevidím žádný důvod pro umístění Wogastisburgu do Čech. Vždyť zde tehdy nic nebylo. Vše důležité se odehrávalo kolem římského limitu a na křížení obchodních stezek, jako Jantarové stezky s východozápadní magistrálou vedoucí až do Číny. Sámo těžko žil na nějaké tehdejší české vesnici a tam se bránil. Ostatně nebyl důvod, proč by vůbec Českou kotlinu blíže znal. Byl obchodník a v ní by žádné velké obchody neudělal.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Michal.Hejc@seznam.cz
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #195 od Michal.Hejc@seznam.cz
Odpověděl Michal.Hejc@seznam.cz pro téma limit
Začnu asi tím, v čem se zdá, že se shodujeme:

Wogastisburk jako název není až tak podstatný, mohlo to být nějaké skutečné Sámovo sídlo/logistické centrum a mohla (ale nemusela) se konkrétně u něj odehrát ta bitva.

Sámo nebyl "obvyklý" panovník - jednak protože se jím stal jaksi mimochodem ke kupecké praxi a jednak protože asi neměl přímo v rukou celý mocenský aparát tak jako později třeba Mojmírovci, ale byl pouze jakousi autoritou nad stávajícími jednotlivými kmenovými strukturami.

Pak tu máme ale rozpor a popravdě Vaše argumenty mne vůbec nepřesvědčují - tím více, že mnohde používáte striktní závěry, vylučující jinou možnost. To je při bádání v historii možné málokdy.

Konkrétně začnu Římským Limitem. Jednalo se o opevnění na Dunaji, které mělo chránit silný organizvoaný jih před slabým chaotickým severem. Opevnění bylo koncipováno tak, že mělo být osazeno dobře vycvičenými, vyzbrojenými a mobilními legiemi. Jeho hlavní součástí byla sama řeka. Přesto nezabránilo tomu, aby si Hunové jezdili po Evropě, jak se jim zachtělo. Navíc v Sámově době bylo asi 150 let opuštěné.

No a Sámo, ten měl největší problém na jihovýchodě - Avary - na tom se snad shodneme, protože Franské nebezpečí přišlo až později, nečekaně, protože předtím neměli Frankové jaksi s kým válčit, Slované byli nejednotní, nebyl žádný král Sámo. Sámo asi neměl žádné kvalitní legie. Otevřený terén znamenal, že Avaři si mohli východo-západním směrem projíždět dle libosti tam i zpět a případná statická posádka někde na limitu je nemusela vůbec zajímat. Anebo ji mohli v tom otevřeném terénu odříznout od všeho okolí a snadno vyhladovět. Snad se shodneme, že Avaři měli nad Slovany v té době silnou jízdní převahu.

Když srovnám strategickou situaci na Limitu (Sámo vers. Avaři), pokud by to bylo, jak píšete, tak mne napadá krásná analogie - jako kdyby se Skotové chtěli bránit na Hadriánově valu před nájezdy Vikingů. I Hadriánův val měl chránit jih před severem a ne sever před východem, který by si mohl invazi dovolit kamkoliv, kam vede otevřené moře.
↳ odpověď na příspěvek od Michal.Hejc@seznam.cz (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #198 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Limit
Podle Fredegarovy kroniky se bitva odehrála jistě u Wogastisburgu. Naopak není jisté, a spíše nikoliv, že by byl i jeho sídlem.

Limit byl vybudován proti Germánům, ne proti kočovníkům. Srovnání s Hadriánovým valem není možné. Limit na Dunaji se skládal z dobře opevněných táborů legií a menších jízdních oddílů. Ty byli propojeny kvalitní silnicí pro rychlý přesun na napadenou část hranice. Každý z těch táborů byl samostanou, dokola opevněnou pevností, takže nebylo rozhodující, odkud na ní přicházel útok.

Tyto pevnosti po dobytí nebyly opuštěné, odešla správa, bohatí obchodníci, ale ti co neměli kam odejít, zůstali společně s Germány. Jak jinak by se z těchto táborů vyvinula pozdější města?
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Michal.Hejc@seznam.cz
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #199 od Michal.Hejc@seznam.cz
Odpověděl Michal.Hejc@seznam.cz pro téma limit
Začnu Wogastisburkem jako "jistým" místem, kde se odehrála bitva - zkuste mi bez Internetu říct, kde se odehrála rozhodující bitva války mezi Kuvajtem a USA. Možná někde u Bagdádu? A kdy to bylo? Možná před 10 lety? Trefil jsem se? Ani nevím a je mi to celkem jedno. Tak nějak mohla vznikat i ta kronika. A tak "jistá" může být i ta lokalizace.

Limit - zřejmě jste vůbec nepostřehl směr mé argumentace - tedy znovu zopakuji. Linie opevnění se táhla ve směru západo-východním, týl se předpokládal směrem na jih (a zcela chráněn tou hranicí), nepřítel směrem na sever. Dále se předpokládala vlastní logistická převaha (jízda+silnice+kryté týlové území). Pokud by jednu z "pevností" využíval Sámo, pak by měl týl na severu, nepřítele z východu a logistiku horší než nepřítel - byl by tedy velice snadno odříznut od zásob a posil, i kdyby první nápor obležení vydržel. A dříve či později by se dostal do neřešitelné situace - sám uzavřen ve městě v okolní otevřené krajině ovládané nepřátelskou jízdou.

Srovnání s Hadriánovým valem možné samozřejmě je - byl sice opevněn poněkud více než limit okolo Vídně (sož by mimochodem mělo být spíše plus než mínus), ale tady jde především o směry, odkud přichází útok a kde je týl - a v tom jsou si oba případy podobné jako vejkce vejci.
↳ odpověď na příspěvek od Michal.Hejc@seznam.cz (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #202 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Limit
Já se držím znění písemných pramenů a dalších faktů, takže pro mne se bitva odehrála u Wogastisburgu.

Obsazením Augustiany obsadil Sámo předpolí brodu na opačném břehu než bylo území Slovanů. Každý kdo v tom místě chtěl přebrodit Dunaj, musel nejprve porazit obránce Augustiany, protože ti by brodícímu se vojsku mohli vpadnout do zad. To mi připadá z vojensko-strategického hlediska naprosto jasné a Vaše úvahy o tom kde byl týl na to nemají vliv.

Jestli trváte ne tom, že 100 km dlouhý val je totéž co samostatně opevněné pevnosti, tak Vám to brát nebudu. Já jsem přesvědčen o opaku.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Michal.Hejc@seznam.cz
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #203 od Michal.Hejc@seznam.cz
Odpověděl Michal.Hejc@seznam.cz pro téma limit
No, budu to muset zopakovat znovu, ale tentokrát už naposledy, už mne to unavuje.

Pokud přijde nepřítel z VÝCHODU (Avaři), tak nebude překračovat Dunaj, ale Moravu a posádku někde dole na Dunaji beznadějně odřízne. Nehledě k tomu, že na případnou posádku dole na Dunaji by útočili spíše Langobardi než Austrasijci.

K zkreslení mého výroku (linie obrany na ŠIROKÉ ŘECE nahrazeno "samostatnými opevněními") se už nebudu vyjadřovat, začíná to být pod mou úroveň a začínám chápat reakce historiků na Vaši osobu.
↳ odpověď na příspěvek od Michal.Hejc@seznam.cz (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Klingenberk
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 9 měsíců zpět #229 od Klingenberk
Odpověděl Klingenberk pro téma Obranný význam.
Pevnost a její obslužnost byla jen útočištěm asi 500.set člené posádce s rodinami.Kupci,karavany tehdy neměly žádné cesty.Ti se zdržovali u Thája (Dyje)tedy s táním splavné.Vogadisburk spíš jen dohlížel na rozsáhlou a fregventovanou oblast - co kdo si počíná a kde se proti Frankům formuje.Není vyloučeno že takových velkých hlásek bylo víc.A že mluvíme o soustavě pevností ,které si signálem předávaly informaci.Velmi rychle.Pokud se přes Dunaj,Lopeník,Karpaty převalilo vojslo tak do několika minut to mohli vědět - tam kde potřebovali.Tím pádem to byl informační bod.
↳ odpověď na příspěvek od Michal.Hejc@seznam.cz (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Klingenberk
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 9 měsíců zpět #230 od Klingenberk
Odpověděl Klingenberk pro téma AWAŘI
Někdo tady určil Awary jako Finské etnikum.Které po Slovanských etnických čistkách 550 a 625 bylo zdecimované.Byl jim vykázám prostor dnešního Maďarska.Jistá část upadla do otroctví Franků - nakonec se asimilovali.Díky asimilaci došlo k podstané úpravě jazyka dnes zvaného francouzský.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Pavel Hucl
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 1 měsíc zpět #205 od Pavel Hucl
Odpověděl Pavel Hucl pro téma Otázky odporující teorii tábora na Dunaji
Dobrý den, pane Cinerte,
zkusím se zapojit do diskuze o lokalizaci Wogastisburgu. Vaše teorie je zajímavá, ale má hodně a to výrazně slabých míst, která by bylo vhodné nějak vysvětlit.
V první řadě jde o lokalizaci Sámovy říše. Zde poněkud násilně předpokládáte, že Dagobert vyslal 3 proudy vojska a čtvrtý (Langobardi) najal, aby dobyl dle Vás poměrně malé území. O 3 proudech jsme informováni, Austrasijci, Alamani a najatí Langobardi. Otázkou je, kudy táhl ten poslední proud vojska?
Všechny proudy musely být daleko od sebe, když se nemohly spojit a každý operoval samostatně.
↳ odpověď na příspěvek od Pavel Hucl (14 roků 1 měsíc zpět)
  • Pavel Hucl
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 1 měsíc zpět #206 od Pavel Hucl
Odpověděl Pavel Hucl pro téma Pokračování
Další je otázka na rozsah Sámovy říše a její západní hranice. Ta je sice nejasná, ale co ji zkusit lokalizovat z opačné strany? Tedy ze strany Austrasie. Zde Vás odkážu na odkaz na wikipedii de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei...stamp=20080317213832
Na mapce je uveden i rozsah Durynska a dá se lokalizovat západní hranice Sámovy říše s jistou pravděpodobností.
Rozsah Sámovy říše musel být značný, když proti ní vytáhlo početné vojsko ve 4 proudech! Stále zůstává otázkou, kam směřoval nápor 4. proudu vojska.
Sámova říše se ale musela rozkládat na hranicích s Durynskem, když je plenil, a zřejmě i na hranici s Dervanovými Srby:

"ba i Dervan, vévoda kmene Srbů, kteří byli z rodu Slovanů a již dávno patřili ke království Franků, přidal se se svými ke království Sámovu.A to vítězství , kterého Venédové proti Frankům dobyli, ne tak získala statečnost Slovanů jako zmalomysleni Austrasijců, když viděli , že s Dagobertem v nenávist a neustále budou olupováni."

Podle Fuldských análů stál Wogastisburg daleko na východě, tedy těžko na území Bavorska, Durynska a dalších. Asi také opravdu neležel někde v centru Moravy nebo na Slovensku, zbývá nám Horní Rakousko, západní Čechy. A asi neležel na území Dervanových Srbů, což opět omezuje lokalizaci na Čechy, popř. Horní Rakousko.
Vojsko Alamanů nenarazilo na odpor. Táhlo i vojsko Austrasijců v jejich stopách? Zřejmě ne.
Že se významné mocenské centrum Sámovy říše klidně mohlo nacházet i v Čechách ukazuje i tažení v r. 805 proti hradu Canburg, nejčastěji lokalizovaného jako Kanina nebo v blízkosti soutoku Labe a Ohře. Toto tažení ukazuje, kudy táhl severní proud vojska Sasů přes Nakléřovský průsmyk, tak se klidně mohlo jednat o opakování Dagobertova vpáru. Nebo také ne, Vpád Austrasijců podle Ohře je však též představitelný.
Sámova říše rozhodně malou nebyla, když ji ani Dagobert nepodcenil.
Proti teorii lokalizace Wogastisburgu na Dunaji hovoří fakt, že by se vojska Austrasijců a Alamanů ubírala stejnou cestou, což je těžko představitelné.
Jako hlavní terénní překážku pro přechod vojsk uvádíte Dunaj, ale nemohla jí být Šumava a Český les?
↳ odpověď na příspěvek od Pavel Hucl (14 roků 1 měsíc zpět)
  • Pavel Hucl
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 1 měsíc zpět #207 od Pavel Hucl
Odpověděl Pavel Hucl pro téma Pokračování 2
Od horního Dunaje je k následnému vpádu vítězných Sámových vojsk do Durynska (po bitvě) přeci jen daleko. Protože však tehdejší Bavoři v okolí Řezna zřejmě byli přáteli Sáma (nebo mohli být), je představitelné plenění Durynska jen pokud Sámova vojska z Horních Rakous (pokud přijmu Vaši lokalizaci) postupovala podél Dunaje. V takovém případě by se ale zřejmě srazila s Alamany, kteří útočili do jiné části Sámovy říše. Vojsko obtížené množstvím zajatců se těžko mohlo vyhnout Sámovým vojákům, pokud ti už nebyli pryč na cestě do Durynska.
To nedává moc šancí místům jako Albing a Augustianis, ale ani je to nevylučuje.
Já osobně bych za pravděpodobná místa lokalizace Wogastisburgu považoval místa někde na spojnici Augustianis - Rubín u Podbořan, přičemž ve prospěch vrchu Rubín hovoří také značné množství argumentů. Slovanské hradiště Wogastisburg muselo být rozlohou značné, když se na něm ubránilo vojsko náporu cca. 30 tisíc franských vojáků, zřejmě i s významnou přírodní překážkou pro útočníky (prudký svah nebo vodní plocha) a někde na známém místě, kde docházelo k obchodům mezi Slovany a franskou říší.
Nápovědou může být, že Slované spíše stavěli hradiště blatného typu než na teréních výšinách.
A zde s argumentací končím, protože takových míst může být opravdu mnoho, a může to být i Augustinianus, Albing nebo Rubín. Proti lokalizaci Wogastisburgu na břeh Dunaje však hovoří značný počet proti.
↳ odpověď na příspěvek od Pavel Hucl (14 roků 1 měsíc zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 1 měsíc zpět #208 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Otázky odporující teorii tábora na Dunaji
Děkuji ze Váš obsáhlý příspěvěk do diskuze. Nejprve je třeba dát do pořádku některé údaje, které uvádíte.
1. Byla pouze tři vojska - Austrasijci, Alamani a Langobardi, o čtvrtém není nikde žádná zmínka.
2. Fuldské anály se o Wogastisburgu nezmiňují, tak také nemohou uvádět, že Wogastisburg ležel daleko na východě.
3. Není žádná zmínka o tom, že by přímo Sámo plenil Durynsko.
4. Není žádná zpráva o velikosti vojsk, takže není možné uvádět, že francké vojsko mělo cca 30 tisíc vojáků.
5. Opravdu nejsou žádné archeologické doklady slovanských hradišť v 7. století, takže Wogastisburg nemohl být slovanským hradištěm. Pouze někde (Rubín, Kal) byly v místech pozdějších hradišť nalezeny avarské předměty ze 7. století. Tyto předměty nedokládají existenci opevněného hradiště.

Tažení vojsk ve třech proudech je vojenská taktika, která neurčuje velikost napadeného území. Šlo o to, aby se obránci nemohli soustředit na jednom místě. Pro důležitost poražení Sáma není rozhodující, zda ovládal rozsáhlé území, ale zda ovládal území s vysokým hospodářským a lidským potenciálem. Takové území spíše může dát dohromady obranné vojsko a hlavně je zde motiv, proč se bránit. To u rozsáhlých neobydlených, či řídce obydlených území odpadá. Pak také není důvod, proč by měl Sámo taková území ovládat, to je včetně České kotliny. Často uváděný argument, že vojska cestovala odděleně aby si mohla zajistit obživu rabováním, v tomto případě odpadá. Vojska by rabovala na svém a spřáteleném území. Vojska šla po římské silnici, takže několik dnů, a na tuto dobu mohla a musela mít své vlastní zásoby. Tím odpadá potřeba vymýšlet jinou trasu pro Austrasijce, nežli je římská silnice po níž šli i Alamani. V článku je mapka, na které je vidět, že Austrasijci museli odbočit k Augustianě ze silnice vedoucí od západu, zatímco Alamani museli pokračovat ke svému určenému přechodu přes Dunaj, aby byla splněna podmínka překročení Dunaje ve více samostatných proudech.

Ján Steinhübel ve své knize Kapitoly z najstarších českých dejín na str. 38-42 podrobně shrnul doložené pohyby franckých vojsk v 7.-8. století a dokládá, že cesta Austrasijců podél Mohanu do Čech je v té době vyloučena. Kniha je nyní přístupná v Pdf, stačí zadat název na Google.

Myslím si, že pro lokalizaci Wogastisburgu je také důležité, že srbský Dervan se přidal ke království Sámovu, tedy na stranu nepřátel Franků, až po bitvě u Wogastisburgu. Takže i kdyby platila představa o rozsáhlé Sámově říši dosahující až k Srbsku, jednalo by se o rozsah z doby až po bitvě u Wogastisburgu.

Nemohu si pomoci, ale já stále nevidím zásadní důvody pro jinou lokalizaci Wogastisburgu nežli na střední Dunaj.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 1 měsíc zpět)
  • Pavel Hucl
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 1 měsíc zpět #209 od Pavel Hucl
Odpověděl Pavel Hucl pro téma Střední Čechy
Dobrý den,
chápu, že je obtížné určit lokalizaci Wogastisburgu na základě dohadů a několika stručných zpráv z kronik, tedy pravda nebude nikdy spolehlivě potvrzena. Ve prospěch Vaší lokalizace jste uvedl hodně přesvědčivých argumentů, ale měl bych poznámku, pořád je zde ještě hodně nejasného. Že někde poblíž soutoku Labe a Ohře leželo významné mocenské centrum ukazuje tažení z roku 805. Osídlení této oblasti bylo poměrně četné už dlouho před příchodem Slovanů do Čech, muselo tedy existovat i v době 632.
Pokud existovalo husté osídlení v oblasti soutoku Labe a Ohře, existovala určitě i nějaká obchodní cesta. Takže cesta podél Ohře je sice méně pravděpodobná, ale nikoliv nemožná.
Dále předpokládáte, že Wogastisburg muselo být místo všeobecně známé. Mohlo to být ale také tak, že kronikář kromě jména Wogastisburg už další podrobnosti neznal, a tak k jeho chvále žádné další údaje neuvedl.
Proti lokalizaci pevnosti Wogastisburg na Dunaj hovoří fakt, že se jednalo o místo osídlení především Bavorů. S čím mohu souhlasit, je, že Wogastisburg musel ležet někde blízko předpokládané západní hranice. Tu sice neznáme, ale lze si ji přibližně domyslet z rozsahu říše Dagobertovy, a ta známá je.
Cesta armády Austrasijců je předpokládána na východ z Mét, tedy do cestou Nibelungů, ale vyloučena není ani možnost pochodu Královskou cestou. Základní otázkou je, kam ten čtvrtý proud vojska , okterém předpokládáte, že neexistoval, táhnul. Pokud šlo o Sasy, zřejmě táhnul do údolí Ohře přes Nakléřovský průsmyk? Ta možnost tu stále je.
↳ odpověď na příspěvek od Pavel Hucl (14 roků 1 měsíc zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 1 měsíc zpět #210 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Střední Čechy
Co se týká České kotliny a jejího řídkého osídlení, nevyjádřil jsem se asi dost výstižně. Měl jsem na mysli známé mapky rozsáhlé Sámovy říše, zahrnující také Českomoravskou vrchovinu, Královéhradeckou, jihočeskou, Plzeňskou a Sokolovskou pánev. Tzv. staré sídelní oblasti, tedy povodí středního Labe, dolní Vltavy, Ohře a Bíliny byly skutečně průběžně a celkem hustě osídleny. Potom by ale muselo být bráněno toto území a Wogastisburg by se musel nacházet někde poblíž. Jenže, jestliže Slované v té době nestavěli hradiště, co by potom pojmenované místo s koncovkou -burg bylo?

Ohledně stezek v Sámově době je důležité, jestli bylo s čím obchodovat ve směru východ - západ, čili Česká kotlina - Francká říše. Podle mne s ničím významným, a tak Královská cesta byla tehdy stezka lokálního významu. Vojsko se ale může úspěšně a rychle pohybovat po kvalitní a udržované stezce. Teprve po tom co se Francká říše za Karla Velikého svým rozsahem přiblížila ke hranicím České kotliny a zároveň již existovaly slovanské knížecí elity s hradišti, nabyla tato cesta na významu.

Pokud by existoval čtvrtý proud Sasů, tak by skutečně musel projít Nakléřovským průsmykem po významné severojižní stezce vedoucí skrze západní a jižní Čechy na střední Dunaj. Stále však nerozumím tomu, proč o něm uvažujete, když o čtvrtém vojsku není žádná zmínka a není důvod proč o něm uvažovat.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 1 měsíc zpět)
  • Pavel Hucl
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 1 měsíc zpět #211 od Pavel Hucl
Odpověděl Pavel Hucl pro téma Obchod
Dobrý den,
Slované byli přeci proslulí jako dodavatelé otroků, a ti se zřejmě vyváželi i ze Sámovy říše. Jestli šlo o dlužníky, zločince nebo jiné osoby, nevím. V každém případě však takový obchod existoval. Dá se tedy i předpokládat, že některé centrum muselo existovat i v rámci Čech, a k němu příslušná obchodní stezka. Jiné je, že taková stezka mohla dostačovat potřebám obchodní karavany, ale nedostačovat potřebám početných skupin vojska. Ale karavany otroků (tedy příklad z Afriky) byly dost početné, i kvůli délce cesty a nákladům. Tak bych myšlenku, že žádná vhodná cesta neexistovala neprosazoval. Existovat opravdu mohla. Jestli byla lokální nebo ne, není podstatné, podstatný je její stav, a ten by podstatný být mohl.
O 4 proudech vojska uvažuji z důvodu zmínky v kronice, že šlo o 3 proudy vojska. Jestli tím třetím proudem byli míněni najatí Langobardi nebo tvořili čtvrtý oddíl, nelze už dnes zjistit.
Fredegard mohl nějaké velké slovanské hradiště považovat docela dobře za burg. Někteří lidé se domnívají, že mohlo jít o Tachov jako jednu lokalitu, i když osobně to za příliš pravděpodobné nepovažuji.
Také málo pracujete s faktem, že Sámo sice bojoval u Wogastisburgu s jedním proudem vojska Austrasijců, ale vojska Alamanů a Langobardů nenarazila na odpor. I když v té době komunikace nebyly vhodné pro rychlé doručování zpráv, Sámo se musel o plenění své říše dozvědět. Nejdříve byl vázán Austrasijci, ale pokud se vojsko Alamanů vracelo někde blízko, mohl se pokusit je napadnout. Dunaj jako zabraňující překážka? Ano, mohlo tomu tak být, ale jen v případě, že by se s Alamany setkal až na hranicích. I tak by ale vojsko neobtížené zajatci, tedy rychlejší, mohlo předejít vojsko Alamanů a přeplavit se jinde. Nebo měl Sámo natolik unavené bojovníky? Nebo utrpěl takové ztráty, že nemohl na další střetnutí ani pomýšlet? Nebo byl tak daleko?
I když lokalizace Wogastisburgu na říčku Agastu je hodně přijatelná hypotéza, pořád je ještě hodně argumentů i proti, a zatím mě úplně nepřesvědčila. Ale popravdě má zatím nejméně slabin proti jiným lokalitám.
↳ odpověď na příspěvek od Pavel Hucl (14 roků 1 měsíc zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 1 měsíc zpět #212 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Obchod
Snažíte se správně celou záležitost probrat z různých úhlů. Jenže: "Slované byli přeci proslulí jako dodavatelé otroků"? Tady asi příliž podléháte představám současných historiků. Ve skutečnosti není nic takového s jistotou doloženo.
Co se týká uvažovaného čtvrtého proudu vojska, tak mně ta věc připadá celkem jasná. Ve větě je obsaženo obvyklé vrstvení myšlenek kronikářů. Fredegar uvedl, že se jednalo o vojsko z celého království Austrasiů, dále že vojsko nastoupilo ve třech proudech, a pak si uvědomil, že Langobardi nepatřili do království Austrasiů. Tak na vysvětlenou, kdo byl třetím proudem vedle Austrasiů a pod ně náležejících Alamanů, dodal, že také Langobardi byli získáni pro výpravu.
"Fredegard mohl nějaké velké slovanské hradiště považovat docela dobře za burg." Slované v té době nestavěli hradiště, takže ani velká hradiště.
Jestliže Slované zvítězili u Wogastisburgu a Alamani plenili na druhé straně Dunaje, tak se vítězové museli přepravit na druhou stranu, aby porazili Alamany a Langobardy. Ti však čekali na Austrasijce, a když ti prohráli, tak se Alamani a Langobardi přepravili na jiných přechodech přes Dunaj a vrátili se domů. Nevidím v tom žádnou složitost.
Není mi jasné, proč Vám připadá lokalizace na říčku Agaistu hodně přijatelná. Jel jste někdy od Lince na Dolní Dvořiště? Je to členitý a stále do vrchu stoupající terén. Stejné je to i s malou odbočkou od ústí Agaisty. Úplně jiné je to kolem ústí řeky Kampy a Traismauer - Augustiany. Znáte to tam? Je to krajina rovná jako zrcadlo. V tomto rozdílu právě vidím největší slabinu pro umístění Wogastisburgu do Albingu a připadá mi více vyhovující Traismauer.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 1 měsíc zpět)
  • Jindrich
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 10 měsíců zpět #216 od Jindrich
Odpověděl Jindrich pro téma Wogastisburg
Ten 4. proud se nejspíš s nějakým spojil, protože v dalším se píše pouze o 3 proudech. Wogastisburg nemohl ležet na Dunaji, neboť Fredegar psal, že na Wogastisburg narazil proud Austrazijců. Nikoliv Alamanů nebo Langobardů. Austrazijci se shromažďovali v Metách a je nesmysl, aby šli podél Dunaje. Tudy mohli jít Alamani, k Dunaji se mohli dostat též Langobardi. Za nejpravděpodobnější Wogastisburg tedy považuji Staffelberg na horním Mohanu, kudy probíhala hranice Limes Sorabicum. Až tam sídlili Slované. Nedaleký les a zaniklá ves se jmenovala Wogasisrode. A je to blízko Durynska, kam podle Fredegara opakovaně vpadl Sámo po svém vítězství. Wogastisburg byl někde blízko Franků, neboť letopisec znal jméno hradiště, zatímco Sámovo sídlo neznal. Sídlo Sámovo tedy leželo někde mnohem dál od pohraniční pevnosti Wogastisburgu. Na Staffelbergu našli archeologové stopy úporných bojů a v okolí známky slovanského osídlení. Jde o bývalé keltské oppidum, kterých obvykle Slované využívali jako útočištných hradišť.
↳ odpověď na příspěvek od Jindrich (11 roků 10 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 10 měsíců zpět #217 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Wogastisburg
Nechci Vám brát Váš názor, jen bych upozornil na nějaké nesrovnalosti u takové teorie.

1 - O čtvrtém proudu vojska není nikde žádná zmínka.
2 - Shromážděním Austrasijců v Metách není nijak vyloučena jejich cesta podél Dunaje.
3 - Slovanské osídlení u horního Mohanu, Regnice a Náby bylo nevýznamné a nebyl důvod, proč toto území bránit. Potom by také střed Sámova území a sídlo muselo ležet v témže směru, tedy v Čechách. Pak vzniká otázka, proč by to tak bylo, když zde žádní Avaři nebyli, a proč by Dagobert najímal Langobardy, kteří by se do tohoto prostoru dostali jen obtížně.
4 - Slované keltských opid nevyužívali. Později stavěli svá hradiska spíše na místě hradisk z doby bronzové, kvůli jejich menší rozloze.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (11 roků 10 měsíců zpět)
  • Jindrich
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 10 měsíců zpět #218 od Jindrich
Odpověděl Jindrich pro téma Wogastisburg
O 4. proudu není zmínka proto, že neexistoval. Pokud se tedy vůbec zúčastnili Bavoři, přidali se k nějakému proudu, nejspíš Alamanů. Proč by šli Austrazijci podél Dunaje, když podél Dunaje šli zřejmě Alamani a k Dunaji dorazili Langobardi nejspíš po Jantarové stezce, nejspíš tedy k Carnuntu? Stačí se podívat na mapu. Centrum říše tedy nemuselo ležet v Čechách. Mohlo ležet klidně někde na Moravě, na Slovensku nebo v Dolním Rakousku. Slovanslé osídlení u horního Mohanu asi nebylo tak bezvýznamné, když se údolím pod Staffelbergem probíhala hranice limes sorabicum, za níž bylo embargo na dovoz zbraní Slovanům. Co mají Avaři společného s Dagobertovým proudem? Vůbec nic. Slované keltských opid využívali. Např. na Hostýně.
↳ odpověď na příspěvek od Jindrich (11 roků 10 měsíců zpět)
  • Jindrich
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 10 měsíců zpět #219 od Jindrich
Odpověděl Jindrich pro téma Wogastisburg
Když čtu znovu zprávu Fredegara, píše, že vojsko postupuje ve třech šicích proti Vinidům, ba rovněž i Langobardi, najatí Dagobertem, vytáhli vojensky. to připouští skutečně 4 proudy. V dalším se však už píše o Alamanech vedených Chrodobertem, Austrazijcích Dagobertova vojska a Langobardech. To může vyvětlit buď přidání se někoho k již existujícímu proudu.
↳ odpověď na příspěvek od Jindrich (11 roků 10 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 10 měsíců zpět #222 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Wogastisburg
K takovým úvahám jsem se vyjádřil v Re: Obchod z 14. října 2012. Umístěno ob jeden příspěvek níže.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (11 roků 10 měsíců zpět)
  • Jindrich
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 10 měsíců zpět #224 od Jindrich
Odpověděl Jindrich pro téma Wogastisburg
Vaše vyjádření ovšem vychází z natolik mylných doměnek, že je není možno brát za bernou minci. Předně Alamani neplenili na druhé straně Dunaje, ale na druhé straně říše. Rovněž vaše představa, ře by Dagobertovo vojsko bojovalo u Wogastisburgu a Alamani kráčeli ve šlépějích Dagobertova proudu, aby se prosmýkli kolem Wogastiburgu podle vaší mylné představy u Dunaje a pronikli na druhý břeh plenit, je zcela mylná. Rovněž není možno přijmout váš argument, že taktika více proudů v tomto případě padá. Zkrátka jsem nabyl přesvědčení, že vám nejde o to dopátrat se řešení historických otázek, ale prosadit svou představu, která je mnohdy v rozporu s logikou a oponovat za každou cenu každému, kdo má jiný náhled.
↳ odpověď na příspěvek od Jindrich (11 roků 10 měsíců zpět)
  • Klingenberk
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 9 měsíců zpět #228 od Klingenberk
Odpověděl Klingenberk pro téma Wogadisburk.
Nikdo neví kde je ,ale všichni jej známe!?Vypadal jak tříposchoďový dort.S vysokou hláskou na III. patře.Ano byl to upravený kopec odkopáním v terasách zpevněnými kůly.Každé poschodí blo více jak 20m vysoké.Pevnost budila dojem kruhu,ale její tvar byl kapkovitý.Každé patro mělo převis jednak k zachycení 15% odklonu od osy směrem ven,následné stříšky nad okrajem a prostranstvím,které sloužilo jako ochrana proti šípům a zásobárna klád a balvanů.Svah pod pevností byl odlesněn -upraven na 35% sklonu ,vydlážděn kameny.Pokud zde nadílka se stříšky někoho zachytla nebo byl v dosahu dopadu ,nebo rotace.Neměl šanci.Takové patra byla 3.Lokace.: Nejvýchodnější výspa.Vezměme pravítko přiložme jej na konec Pruska a východ Korutnan.Čára nám dá tušit lini pevnosti jejíž soused byla Wídeň.Jednotnačně se podle dochovalých studní na vrcholku kopce,stupních,vody,pohřebiště ...jedná o kopec a ves VRBICE.Dohlednost až 120km!Není žádný druhý.Argument.Proč by si jej nevybrali!?Není žádný.Přísun posádce 500 mužů po vodě s přístavem V před-stav(Břeclav),Mikulčice další pevnost,KOstice - asi se zde likvidovaly pozůstatky skoro milionu mrtvých......kvůli epidemiím dost logické.Na zdejších vinicích spousty úlomků kostí lidí a koní.Archeo výzkum je v dosahu 4-5 km.Až po Náklo.
↳ odpověď na příspěvek od Jindrich (11 roků 10 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 10 měsíců zpět #221 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Wogastisburg
- Proč by nešli Austrasijci také podél Dunaje, když tam byla kvalitní římská silnice? Proč by šli po tehdy hůře schůdných a neudržovaných cestách podél Mohanu? Kam by navíc touto trasou došli? K Ohři a proč?
- Srbský limit byl stanoven až za Karla Velikého, tedy skoro 200 let po bitvě u Wogastisburgu. Navíc nikdo neví, kde vlastně probíhal.
- Slovani si Sáma za svého vládce stanovili během povstání proti Avarům. Vládl tedy Slovanům v sousedství Avarů a všechny proudy Dagobertova vojska musely směřovat do míst, kde vládl Sámo, tedy do sousedství Avarů.
- Co podle Vás dokládá, že Slovani využívali opido na Hostýně?
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 1 měsíc zpět)
  • Jindrich
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 10 měsíců zpět #220 od Jindrich
Odpověděl Jindrich pro téma Otázky odporující teorii tábora na Dunaji.
Vzhledem k tomu, že hlavním smyslem tří proudů bylo na vhodném místě se spojit a napadnout spojenými silami centrum Sámovy říše, stačí sledovat, odkud vyšla vojska a kam mířila. Centrum tedy mohlo ležet na středním Dunaji. Sámo však měl v úmyslu spojení zabránit a postavil se proto hlavnímu proudu na hranicích říše. To byla ostatně známá strategie. Vzhledem k tomu, že ke střednímu Dunaji mířili Alamani z oblasti horního Dunaje a Langobardi z Lombardie, Dagobert určitě nekopíroval jejich cestu. Logicky měl tedy zřejmě namířeno přes Čechy. Dunaj a jeho okolí tedy můžeme vyloučit jako místo, kde ležel Wogastisburg. Kdyby ten ležel na Dunaji, tak by Fredegar psal, že Sámo bojoval s Alamany nebo Langobardy. Fredegar však píše, že Sámo se střetl s Austrazijci. Nechápu, proč někdo může hledat Wogastisburg u Dunaje. Protože je to blízko jeho chalupy? Mně jde spíš o pravděpodobnost. Proto jako Moravan připouštím, že ležel na Staffelbergu, poblíž kterého bylo jak území srbského vévody Dervana, tak Durynsko, do krerého Vinidové po vítězství na Wogastisburgu vpadli, stejně jako do jiných krajin království Franků, aby plenili. A názor slovenského historika Steinhübla bych nebral vážně. Když sleduji, jak se Slováci staví k faktům a jak ignorují objevy mimo Slovensko, je mi jasné, o co Steinhüblovi šlo. Byl jsem osobně jak na Stafelbergu, tak na Rubínu nebo Úhošti u Kadaně, takže obrázek o těchto lokalitách jsem si udělal bez ohledu na názor slovenských ať už historiků nebo nacionalistů.
↳ odpověď na příspěvek od Jindrich (11 roků 10 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 10 měsíců zpět #223 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Otázky odporující teorii tábora na Dunaji.
Zkuste si na mapě zakreslit směry jednotlivých proudů s tím, že Austrasijci by měli jít podél Mohanu k Ohři. Jak a kde by se potom spojili? Sámo se střetl s Austrasijci proto, že v tom místě se snažili dostat přes Dunaj. S Alamany a Langobardy se nestřetl, protože ti použili jiné přechody přes Dunaj.
Ján Steibübel patří k těm slovenským historikům, kteří si udržují odstup od národoveckých výkladů.
↳ odpověď na příspěvek od Jindrich (11 roků 10 měsíců zpět)
  • Léva P
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 7 měsíců zpět #231 od Léva P
Odpověděl Léva P pro téma Steinhübel
S házením slovenských historiků a nacionalistů do jednoho pytle nelze souhlasit. Ján Steinhübel jako první neváhal vyslovit nesouhlas s nápisem, kterým slovenští nacionalisté obdařili Svatoplukovu sochu na Bratislavském hradě.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Michal.Hejc@seznam.cz
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #196 od Michal.Hejc@seznam.cz
Odpověděl Michal.Hejc@seznam.cz pro téma ceska kotlina
A další rozpor tu máme v České kotlině.

Ta byla kontinuálně hustě osídlena po celý starověk - Keltové, Germáni, Slované. Pokud vím, existují dokonce genetické výzkumy, potvrzující, že spousta původních obyvatel tu zůstala a mísila se s nově příchozími. Existovaly tu stará keltská hradiště, staré kupecké stezky a koneckonců máme i nějaké nezanedbatelné archeologické nálezy ze 7. století. Doupovské hory navíc obsahují minimálně 2 z docela uznávaných hradišť - kandidátů na Wogastisburg - Úhošť a Rubín.

Sámo to tu znal - to asi nepůjde vyvrátit. Vedly tu cesty, byla tu naleziště, atd. - stále je třeba zjišťovat příležitosti, to bych čekal zejména od nejpodnikavější vrstvy té společnosti - od kupců.

Obranná hodnota byla velká. Tehdy byl docela problém se zprávami, takže na obranu před nepřítelem byla důležitá vzdálenost od hranic a neschůdný terén na hranicích, aby byl čas na mobilizaci. Na rozdíl od toho na Jižní Moravě stačil Avarům den jízdy a byli by hrozbou. To bych na Sámově místě neriskoval. Je třeba si uvědomit, že Slované byli v té době oproti ostatním asi nejhorší válečníci.

No a pozice Sáma - představoval bych si to tak, že byl neustále na cestách a vždy připravený se stáhnout někam do bezpečí. Asi měl nějakou rozsáhlou síť poslů, informátorů a hlásek.

Přímo v tom "bezpečí" asi netrávil moc času. Ani nevím, jestli mu stálo za to někde skrývat nějaké svoje finanční rezervy (ale asi ano - to je v podnikání základ). Ale on hlavně nebyl klasickým vládcem, podle mne na něj platí spíše kupecká než vladařská měřítka.
↳ odpověď na příspěvek od Michal.Hejc@seznam.cz (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #197 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Česká kotlina
S kontinuálním osídlením je to asi takto. Jiná věc je období keltských prosperujících hradišť, ale po odchodu, či zničení vládnoucí vrstvy a s ní spojených řemeslníků, došlo k úpadku. Zůstali jen nějací zemědělci a totéž platí i v případě Germánů. To znamená, že pro kupce byla Česká kotlina zajímavá pouze v obdobích, kdy se po obsazení novým etnikem vytvořila nová oligarchie a situace se uklidnila. To nějaký čas trvalo, a tudíž v 7. století byli zdejší nově příchozí Slované z obchodního hlediska nezajímaví.

Na Úhošti a Rubínu opravdu není žádný doklad o existenci hradišť v 7. století, jen na Rubínu bylo v 9. století centrum Lučanů. Významné naleziště bylo pouze v Krušných horách, a to cínu, což bylo významné v době únětické kultury.

Sámo byl v době svého "kralování" buď kupcem nebo vládcem. Já se přikláním k tomu, že vládcem, a tak měl někde své sídlo v oblasti, která byla centrem jím ovládaného území.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Michal.Hejc@seznam.cz
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #200 od Michal.Hejc@seznam.cz
Odpověděl Michal.Hejc@seznam.cz pro téma kupci
Docela mne překvapuje jak s jistotou a striktně tvrdíte, co pro kupce je a co není zajímavé.

Kupci samozřejmě kromě prodeje dělají i nákupy/akvizice. I "jen nějací zemědělci" můžou dodávat například otroky ... a levně. Už jen v tomto je Váš závěr neudržitelný. A naleziště se pro kupce počítají samozřejmě i "nevýznamná" - jde pouze o to, co naložit cestou, když už se někam vydám. A dál jde o to, že obchodovat se dá jenom tam, kde už to není vyobchodované někým jiným. Tedy zkouší se to stále a všude.

Dále - pokud vím, jsou tu doklady o existenci hradišť v inkriminovaných místech z dřívější doby. Dokážu si představit situaci, že nějaká zemská hotovost se tam možná prostě krátkodobě shromáždí (protože to tam je celkem vyvýšené, strategicky umístěné a snad i trochu opevněné) a bude tam čekat v záloze. Všude kolem nepřehledný terén, takže v nejhorším by se v noci vytratili.

Nedokážu si představit, že toto všechno kategoricky vyloučím a popřu (pokud by to ovšem nebylo v přímém rozporu s teorií, kterou mám sepsanou ve své již vytištěné, ale zatím nerozprodané knize ;-)
↳ odpověď na příspěvek od Michal.Hejc@seznam.cz (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #201 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Kupci
Kde by Slované v České kotlině na počátku 7. století vzali otroky? To by prodávali sami sebe nebo své sousedy? Vydědění - vyhnání z komunity a prodej do otroctví byly jistě součástí tehdejšího právního řádu. Mohlo se ale jednat o jednotlivce jednou za čas, takže významný obchod s otroky je nepředstavitelný. Jistě se obchodovalo vždy, i za úpadku například se solí, neboť ta byla potřebná k životu vždy. Sámo určitě nebyl místní obchodník se solí, který by jí směňoval například za kožešiny. Jeho musel zajímat daleko významnější obchod, jinak by nepřišel až ze Sens.

Jak je doložena, případně kým, existence hradišť v "inkriminovaných místech", jak zde pořád uvádíte?

Nerozumím Vaší poznámce o teorii sepsané, vytištěné a nerozprodané knize. To se týká Vás nebo mne? Já se ve své knize o Wogastisburgu nijak nezmiňuji.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Michal.Hejc@seznam.cz
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
14 roků 2 měsíců zpět #204 od Michal.Hejc@seznam.cz
Odpověděl Michal.Hejc@seznam.cz pro téma demagogie
"Sámo URČITĚ nebyl místní obchodník se solí, který by jí směňoval například za kožešiny"

k tomu nemám co dodat - slovo "určitě" se v práci "historika", pracujícího s dost mlhavými a pofiderními zdroji faktů (snad s opatrnou výjimkou archeologie a genetiky) opravdu pěkně vyjímá a ukazuje, co je onen zač

Existence hradišť v České kotlině (to je pro mne inkriminované místo) v době před 6. stolením? Archeologické nálezy, mám dojem, že dokonce i na Rubínu. Ale s přesným určením zdrojů se pro člověka, který si slovo "určitě" používá jak se mu hodí, už obtěžovat nebudu.

Moje poznámka se týká obecné situace, ale teď už je irrelevantní. Měl jsem na Vás špatné reference, ale já si všechno nejdřív raději sám prověřuji. Obrázek o Vás jsem si už udělal a bohužel potvrdil ty reference.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Klingenberk
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 9 měsíců zpět #226 od Klingenberk
Po II. etnické čistce na Moravském území 626 n.l. byl zvolen šesti králi - král králů = císař.Volby se zůčastnili 1.Ukrajinci,2.Bulhaři,3.Řekové,4.Frankové,5.Italikové,6.ITILCI za účasti 7. papeže. vis zápis v runách na Modře u Velehradu.Zvolen byl XXX ???(Moravudasidis II.)Proto že pověst ke kupci Samovi se vstahuje k Ukrajině.Většina těchto volících etnik se oblékala spíš jako Osmanští Turci.To by odpovídalo XXX mnohoženství.Moravudasidis II. konvektoval na čas k islámu.Pak zase k Pravoslaví.Zřízení státu bylo Republikově Římské,Občané Moravané + otroci.Všichni Moravané byli vlastníci země.Na práci měli otroky.Fuldské letopisi popisují výrobu Germánských otroků po porážce Angelberka.Za loajalitu pro Svatopluka byla svoboda a pozemek.Šlechta byla napichována na kůl a prodávána do otroctví.Tedy vykořeněna.Karloman se bál Svatopluka.Barbarosa byl zavražděn Slovany.Evidentní Slovanská nadvláda nad Germány.Prodávání Germánů do Afriky (Alžír),jako otroci.Saská kotlina byla první vylovena.Saská šlechta se musela vykupovat.Jinak směr Afrika.Také za neplacení daní a desátku pro vojsko byl trest - prodání celé rodiny dlužníka.Nebo trest za krádeže,vraždu...otroka zabít Moravan nesměl.Mohl ho prodat a nebo mu koupit svobodu.Tu otrok dostal po15. letech jako zbrojnoš a po 30 letech jako pacholek.Pokud dobře pracoval dostal domácí zvířata a mohl se usadit.Nebo jít domů.Ženu si musel koupit od Moravana na trhu.Pokud už byla těhotná dostal kní i prase nebo krávu.Pokud ji koupil od kata dostal darem důtky.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Klingenberk
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 9 měsíců zpět #227 od Klingenberk
Odpověděl Klingenberk pro téma Osídlení BÖhmékama - je prosí pitomost a výmysl.
Vědecky.: Nepopírám existenci Laténské kultury.Nepopírám ani nástup nových dosídlenců do pozic lidu s šňůrkovou keramikou - pro Čechy tak zvaní Keltové!Ani netvrdím že zde v Saské kotlině nikdo před tím nežil.Na Moravě bylo osídlení ji před (6O tisíci léty vis Věstonice),35 tisíc let vis Svitávka....Souhlasím - úroveň doby kamené a ještě před tím považovala ženu za kus dobytka k práci a rodění synů.Logicky se maso a zvířata zpracovávala.Obydlí spíš JURTY než domy.Nesouhlasím s ,,Holubičí povahou"Po rozpadu vojsk Alexandra Velikého Makedonského zabydlelo právě jeho smíšené vojsko Podněstří - Kubáň-Rostov na Donu před tím zvané I T I L .Zvyky spíš Asijské Turecké,Napichování za živa na kůl,stahování s kůže....jen kratochvíle se zajatci.Příliš silné argumenty aby se nechal člověk prodat do otroctví a tím oddálil smrt.Nezapomeňme jedné územní zvláštnosti Malé Moravy v Bulharsku.Sem je potřeba se soustředit.Je to jiné a má to logiku.S Bulhary - Dáky toho máme hodně společného.
↳ odpověď na příspěvek od Michal.Hejc@seznam.cz (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Šneberk
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
13 roků 11 měsíců zpět #213 od Šneberk
Odpověděl Šneberk pro téma genetika, zemědělství a válečníci
měl bych několik připomínek na oba diskutující

1. genetické výzkumy - jediný komplexní genetický výzkum se zabýval mitochondriální DNA, která skutečně je velmi stará (až paleolitická). Vysvětlení jejednoduché, všichni indoevropané jsou společnosti vyloženě patriarchální a žena měla když to trošku nadsadím fci mluvícího domácího zvířete, je logické, že muži nositelé kultury vyeliminují mužskou populaci a přivlastní si majetek poraženého včetně žen, proto tak stý a původní genetický materiál. Rozšíření haploskupin R21a1a7 (chromozom Y) slučující čistě slovanské potomky je nejvíce zastoupen v CR a Polsku, a není tak starého data. Jinak tady je třeba se zaměřovat na výzkum chromozomu Y a nikoliv mitochondriální DNA, tady jsme u nás ještě v počátcích ...
- jinak souhlasím s panem Hejcem, zalidnění dle nálezů je celkem husté. Odchod Boiských elit do Podunají je sice zaznamenán, ale je patrno že velká část tu zůstala (viz i starý archaický výzkum cistické fibrozy a mutací genů sní spojené...

2.Pan Cinnert podle mě příliš klade důraz na držení půdy (viz o tom, že Sámo nebyl držitel půdy, tudíž neměl žádná práva) neodpovída plně dobovým podmínkách. V té době byla velká mobilita, stále se žilo z části polokočovným způsobem, Avarsko-slovanské prostředí více než periferie kaganátu, ale přesto (analogie u jižných Slovanů). V archeologických nálezech lze doložit velkou spotřebu masa, daleko vyšší než později ve vrcholném středověku. Základem obživy tedy byl spíše dobytek a nikoliv opolíčka, vyšší sociálně-ekonomicky status tudíž spíše náležel kočovníkum, než zemědělcum. Proto práva držby půdy jsou přeceněná.

3. O tom, že by byli Slované nejhorší válečníci, to mi přijde jako reminiscence komunistické propagandy "holubičí povahy" - jen pár faktů.
- jižní Slované patřili mezi největší hrdlořezi, Byzanc se jich obávala a vítězila jen díky jejich neorganizovanosti (obléhání Konstantinopole, utoky Neretvanů na střední a jižní Itálii aj.). Nezepomenme, že Slované v době Imperium mares Nordici (Knut Veliký, Danelaw atd) dobyli centrum Vikingů Roskilde a to nejednou. U Heneby se proti oněm neškodnym Slovanům muselo spojit několik germánských kmenů aby horkotěžko zvítezili.
↳ odpověď na příspěvek od Michal.Hejc@seznam.cz (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Klingenberk
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
11 roků 9 měsíců zpět #225 od Klingenberk
Odpověděl Klingenberk pro téma Osídlení Saské kotliny/čech
Fradegard se zmiňuje o panování jistých Franských/germánských kmenů.Dejme tomu ještě tehdy kmenová rada.Vedená MODROVOUSEM (údajný otec JindřichaI. Ptáčníka)Potud mic zajímavého.V arabském textu přeloženém jako ,,Moravudasisovi půtky",máme se dvou stran ceklem slušný přehled ve shora jmenobané kotlině.Keltowé neslovanský národ podmaněný Slovany v letech 500-550 utíká před Awary,Slovany,Islámem nejprve do Polska a pak na RUS.(Rusovlasí),Sumeři (Bělorusové) se zde také zdržovali asi v období 450-550 n.l. ,Moravudasidis I. Řecký generál území ovládal a vybíral zde daně.Odkoho a v čem!?Zápis praví od otroků zběhlých s Říma.Nehledě k tomu že se paktoval s římany.Moravudasis II. syn - ten dost připomíná Sáma.Proto že buditelé v tom měli dost zmatek.Tím pádem vyvstává zcela jiná skutečnost.Tak jako ,,záhadný" příchod Čechů.Odkud vyšli?...Proč tedy Klingenberský kodex na dosídlení pusté Moravy?Proč germáni K.tak lpěli na osazení Moravské / Saské kotliny Němci!?Proč K. byl navrácen statut císařské rodiny,Kurfiřtů,vévodů,majorů,lokátorů?roč K. náhle dostali funkce ve Švábsku,Švícarsku,Rakousku?Od roku 950 jsou K. finančníci a dosazují si vládnoucí rodiny.Včetně Wencelů až po Habsburky.Pokud přeženu tak snad dosadili i Gottwalda.Zajímavá je pasáž s rozkradeného archívu v Chebu 1350 kdy Klingenberk J.J a Rožumberk J.J. vyjednávají hranice s Němci - platné dosud.Postoupení Bawor a Lužice za úplatu včetně nakoupení celého Horního Slezka přidaného jako rovnováha velikosti Čech.Vis mapa Rakouska 1918.
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (14 roků 2 měsíců zpět)
  • Šneberk
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
13 roků 11 měsíců zpět #214 od Šneberk
Odpověděl Šneberk pro téma stezky
Cinert: cituji"Rubín totiž leží na, dnes pro historické bádání nedoceněné, staré a významné stezce, pro kterou používám termín Panonsko-srbská. Vytyčuje ji rakouské Pokampí, Jihočeská pánev, Strakonicko, Plzeňská pánev, hradištní vrchy Vladař a Rubín, povodí Bíliny a Nakléřovský průsmyk"

já myslím, že tato trasa je logicky nedoceněná, neprochází kontinuálně sídelními oblastmi. Obchodní stezky by měli logicky spojovat sídelní jádra, což tato cesta nesplnuje. například Plzensko neskýtá žádné nálezy z tohoto období, přičemž by logicky mělo....

Naopak v rozkladu o zemi Čáša akcentujete západovýchodní cestu Polabím, před severojižní cestou přes Prahu, ta logicky navazuje na cestu - Ohře- Rubín- Mohan

Poznámka: Já myslím a to se s Vámi shoduji, že naprosto klíčové je provést výzkum DNA všech nálezů, tím se dá zjistit jak příbuznost, tak se dá i odhadnout etnicita a tudíž vzájemné ovlivnování hmotnou kulturou. Však i slovanské žárové hroby poskytují dost genetického materiálu. S tím souvisí i pro někoho možná bolestivé překopání genealogie nejstarších Přemyslovců. Viz změna konstituce během velmi krátké doby - myslím, že je tu místo pro velká překvapení, škoda že to stát nehradí, považuji to za naprosto klíčový projekt.
↳ odpověď na příspěvek od Šneberk (13 roků 11 měsíců zpět)
  • Jan Cinert
  • Autor tématu
  • Návštěvník
  • Návštěvník
13 roků 11 měsíců zpět #215 od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: stezky
Myslím si, že je nutné více zohlednit rozdíl mezi tranzitními stezkami vedoucími skrze země bez ohledu na kulturu a politickou správu dané země a stezkami vázanými na existenci určité politické a ekonomické situace v dané době. V prvním případě stezka nerespektuje existenci "sídelních jader", ale vyhledala si nejschůdnější trasu, použitelnou případně i pro povozy. Regionální stezky musí spojovat "jádra" své doby i za cenu zhoršených podmínek překonatelných jen pěšími a soumary.

Podobným příkladem je situace po pádu Velkomoravské říše, kdy evropský východozápadní spoj byl přesunut na sever do Čech. Al-Masúdího zpravodaj zkoumal polabskou stezku a Praha ho vůbec nezajímala. Naopak ibn Jakúba v Praze zaujalo, že zde Rusové a Varjagové prodávají otroky. Je to logické, otroci se nevezli na povozech, a tak nebyli nabízeni v Polabí, ale šli pěšky v poutech, a tudíž otrokáři použili zkratku přes Prahu, byť je v jejím okolí kopcovitý terén.
Vygenerováno za 0.229 sekund
Powered by Kunena fórum