Rodokmen
- MORAVIAMAGNADNA
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 8 měsíců zpět #253
od MORAVIAMAGNADNA
Rodokmen vytvořil uživatel MORAVIAMAGNADNA
Podle
www.Moraviamagna.cz
byli kosti přemyslovců zkoumány a Václav mohl být syn Spytihněva (Nový rodokmen) i Vratislava (Starý rodokmen). Zemřel roku 935 ve věku +/- 40, tedy rok narození 895. Vratislav zemřel roku 921 ve věku až 50 let, tedy rok narození 871 a Bořivoj zemřel roku 888 ve věku až 40, tedy narození 848. Rozdíly více než 18 let dokazují možnost posloupnosti otec -> syn.
www.moraviamagna.cz/aktuality/a_test_DNA.htm
www.moraviamagna.cz/aktuality/a_test_DNA.htm
Odpovědět uživateli MORAVIAMAGNADNA
↳ odpověď na příspěvek od MORAVIAMAGNADNA (13 roků 8 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 8 měsíců zpět #254
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Rodokmen
Nevím, jestli Vaší připomínku dobře chápu. Ostatky prvních Přemyslovců byly skutečně zkoumány při výzkumu vedeném E. Vlčkem. V odkazovaném článku je použita směs dožitých věků podle antropologického výzkumu, Gustafsonovy metody a zprůměrovaného vyhodnocení. Genetický výzkum dosud nezačal a není jasné, jestli a kdy případně začne.
Co se týká dat, která jste zde napsal, tak jsou většinou nemožná. Vratislav se nemohl narodit v roce 871, tedy před svatbou svých rodičů a 4 roky před narozením svého staršího bratra Spytihněva. Není žádný doklad o tom, že by Václav zemřel v roce 935 a ve věku ±40 roků. Závěrečné "zprůměrované" vyhodnocení E. Vlčkem je "jako počínající čtyřicátník", tedy nějaký rok po dosažení 40 roků.
Co se týká dat, která jste zde napsal, tak jsou většinou nemožná. Vratislav se nemohl narodit v roce 871, tedy před svatbou svých rodičů a 4 roky před narozením svého staršího bratra Spytihněva. Není žádný doklad o tom, že by Václav zemřel v roce 935 a ve věku ±40 roků. Závěrečné "zprůměrované" vyhodnocení E. Vlčkem je "jako počínající čtyřicátník", tedy nějaký rok po dosažení 40 roků.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (13 roků 8 měsíců zpět)
- MORAVIAMAGNADNA
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 7 měsíců zpět #255
od MORAVIAMAGNADNA
Odpověděl MORAVIAMAGNADNA pro téma Ludmilina svatba
Fuldské anály s tím nesouhlasí, podle nich došlo k svatbě roku 871, domnělá sestra Bořivoje Sventozizna, však podle původu nemohla být žena Svatopluka (bratrance), ale mohla to být Ludmila a ''moravský'' kníže Bořivoj.
www.moraviamagna.cz/kroniky/k_fu871b.htm
www.moraviamagna.cz/kroniky/k_fu871b.htm
Odpovědět uživateli MORAVIAMAGNADNA
↳ odpověď na příspěvek od MORAVIAMAGNADNA (13 roků 7 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 7 měsíců zpět #256
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Ludmilina svatba
Ve Fuldských análech, ani nikde jinde, není zmínka o svatbě Bořivoje s Ludmilou, rovněž ani o tom, že by Bořivoj a Svatopluk měli být bratranci. Rovněž nemohl Bořivoj pocházet z Moravy, jestliže byl knížetem v Praze.
Podle toho, co uvádíte by se Ludmila vdávala v 10 letech. V době sňatku musela být biologicky zralá pro otěhotnění a tedy i pro vdavky. Ve Fuldských análech je pouze zmínka o přepadení svatebního průvodu někde v České kotlině, který byl vypraven na Moravu. Podle toho se mohlo jednat jedině o nevěstu z Čech a ženichem mohl být pouze moravský velmož. Podle snahy Franků tomuto zabránit a velkému počtu ukořistěných koní se dá usoudit, že se jednalo o významný politický sňatek, takže ženichem mohl být i samotný Svatopluk.
Podle toho, co uvádíte by se Ludmila vdávala v 10 letech. V době sňatku musela být biologicky zralá pro otěhotnění a tedy i pro vdavky. Ve Fuldských análech je pouze zmínka o přepadení svatebního průvodu někde v České kotlině, který byl vypraven na Moravu. Podle toho se mohlo jednat jedině o nevěstu z Čech a ženichem mohl být pouze moravský velmož. Podle snahy Franků tomuto zabránit a velkému počtu ukořistěných koní se dá usoudit, že se jednalo o významný politický sňatek, takže ženichem mohl být i samotný Svatopluk.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (13 roků 7 měsíců zpět)
- MORAVIAMAGNADNA
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 7 měsíců zpět #257
od MORAVIAMAGNADNA
Odpověděl MORAVIAMAGNADNA pro téma Ludmilino narození a Bořivojův otec
E. Vlček však u Ludmily zjistil věk 66 let, tedy 921-66=855, tedy 16 v roce 871. A jsou dva důkazy příbuznosti: král-oráč Rastislav a zvukovodová anomálie.
www.moraviamagna.cz/aktuality/a_test_DNA.htm
Odpovědět uživateli MORAVIAMAGNADNA
↳ odpověď na příspěvek od MORAVIAMAGNADNA (13 roků 7 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 7 měsíců zpět #258
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Ludmilino narození a svatba
Již jsem zmínil, že na uváděných webových stránkých jsou použity dožité věky zmateně a nerozumím tomu, prož z takových stránek přebíráte informace. V knihovnách je dostupný např. titul E. Vlčka Osudy českých patronů a další. Zmíněný Ludmilin věk byl určen podle osifikace chrupavky štítné žlázy, přesně 65±8,2 roku. Podle přesnější Gustafsonovy metody je to 68,5±5,6 roku. Jestliže zohledníme sedmileté zkrácení letopočtů, abychom dostali systémové řešení rozporů, tak Ludmila zemřela v roce 928 a tudíž se narodila v roce 860 a vdávala se v roce 874 ve 14 letech.
Nerozumím tomu že : "král-oráč Rastislav a zvukovodová anomálie" jsou dva doklady příbuznosti. V rámci výzkumu E. Vlčka byla nalezena stejná anomálie ve stavbě vnitřního zvukovodu u Bořivoje a zatím neidentifikovaných ostatků z pohřední kaple v Sadech, snad možná Svatopluka. Pokud by to měl být doklad příbuznosti (anomálie se projevuje asi u 3% populace), tak Bořivoj a Svatopluk mohli být příbuzní přes Bořivojovu tetu, která byla provdána za Svatoplukova otce. S Rostislavem to v žádném případě nemůže mít nic společného, jestliže byl Svatoplukovým strýcem.
Nerozumím tomu že : "král-oráč Rastislav a zvukovodová anomálie" jsou dva doklady příbuznosti. V rámci výzkumu E. Vlčka byla nalezena stejná anomálie ve stavbě vnitřního zvukovodu u Bořivoje a zatím neidentifikovaných ostatků z pohřední kaple v Sadech, snad možná Svatopluka. Pokud by to měl být doklad příbuznosti (anomálie se projevuje asi u 3% populace), tak Bořivoj a Svatopluk mohli být příbuzní přes Bořivojovu tetu, která byla provdána za Svatoplukova otce. S Rostislavem to v žádném případě nemůže mít nic společného, jestliže byl Svatoplukovým strýcem.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (13 roků 7 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 10 měsíců zpět #266
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Bořivojův otec
Dobrý den. Myslím si že příbuznost Mojmírovců a Přemyslovců je pravděpodobná. Podle mě byl Bořivoj synem Slavitaha, který žil v azylu na Moravě. Proto byl Bořivoj vychovaný na dvoře Svatopluka. Matka Bořivoje je podle mě velkomoravská kněžna pohřbená v Želénkách. Možná sestra Rostislava. Linie rodu po mužské části by byla Vistrach - Slavitah - Bořivoj...
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Martin (9 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 10 měsíců zpět #269
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Bořivojův otec
Časově to skutečně tak vychází, že by Slavitah mohl být otcem Bořivoje. Patrně ale navždy zůstane jen u možnosti, protože nejsou Slavitahovy ostatky.
Jak by se matka Bořivoje dostala do Želének? Jestliže kněžna byla pohřbena pod mohylou, pocházela z oblasti mohylových pohřbů. Měl-li být naplněn princip politického sňatku, tak pocházela ze sousedství, tím pádem z jihozápadních až jižních Čech. To, že byla pohřbena s velkomoravskými šperky, její původ nedokládá. Šperky se dají koupit od obchodníka. Pokud by se jednalo o sestru Rostislava a zároveň Bořivojovu matku, odpadají úvahy o příbuznosti Mojmírovců a Přemyslovců kvůli anomálii ve stavbě vnějšího zvukovodu u ostatků Bořivoje a ostatků domnělého Svatopluka. V takovém případě by přenos anomálie X-chromozomální DNA nebyl možný.
Jak by se matka Bořivoje dostala do Želének? Jestliže kněžna byla pohřbena pod mohylou, pocházela z oblasti mohylových pohřbů. Měl-li být naplněn princip politického sňatku, tak pocházela ze sousedství, tím pádem z jihozápadních až jižních Čech. To, že byla pohřbena s velkomoravskými šperky, její původ nedokládá. Šperky se dají koupit od obchodníka. Pokud by se jednalo o sestru Rostislava a zároveň Bořivojovu matku, odpadají úvahy o příbuznosti Mojmírovců a Přemyslovců kvůli anomálii ve stavbě vnějšího zvukovodu u ostatků Bořivoje a ostatků domnělého Svatopluka. V takovém případě by přenos anomálie X-chromozomální DNA nebyl možný.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 10 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 10 měsíců zpět #270
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Kněžna v Želénkách
Dobrý den. Upozornujete na snatkovou politiku. Ta ale nemusela být vždy dodržována. Protože kronikáři mluví v té době o jednotném Česku, předpokládejme že by v té době existoval sněm českých knížat. Sněm by si zvolil, možná soubojem, za vůdce Vistracha. Proto by chtěli potom Frankové Vistracha svrhnout, nejlépe zabít jeho i s rodinou. V Česku by vypukla hádky mezi knížaty a Frankové by mohli nejednotne Čechy lehce dobýt. Vistrach by po zvolení byl svrchovný vládce Čech. Na znamení míru by svého syna provdal za moravskou kněžnu. To by už byla sňatková politika. Druhá možnost je že si sám Vistrach kněžnu vzal, to by byla o generaci mladší ale v historii se to dělo. Popřípadě to mohla být i sestra Mojmíra, kdyby měla být stejné generace.
Pokud by jsme připustili že si je koupila od obchodníka a hrad Vistracha byl jinde než v Želénkách nemáme souvislost žádnou.
Pokud by jsme připustili že si je koupila od obchodníka a hrad Vistracha byl jinde než v Želénkách nemáme souvislost žádnou.
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Martin (9 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 10 měsíců zpět #272
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Kněžna v Želénkách
Abychom se do toho moc nezamotali. Byť by bylo již dnes možné vědět původ kněžny ze Želének podle uložených izotopů některých kovů v jejích zubech, ze známých důvodů se takové výzkumy nedělají. Myslím si, že to ale neznamená možnost vytváření úvah v rozporu s písemnými prameny.
Kronikáři v té době nemluví o "jednotném Česku". To psal F. Palacký a pak D. Třeštík. Tehdejší kronikáři pouze ne vždy popisovali přesnější umístění dějů v České kotlině - Bohemii a to je rozdíl.
Několik let odbojný Vistrachův hrad v roce 857 byl určitě jinde, než v severních Čechách, protože rok předtím zdejší knížata, "některá z Bohemských" uznala závislost na Ludviku II. Němci.
Kronikáři v té době nemluví o "jednotném Česku". To psal F. Palacký a pak D. Třeštík. Tehdejší kronikáři pouze ne vždy popisovali přesnější umístění dějů v České kotlině - Bohemii a to je rozdíl.
Několik let odbojný Vistrachův hrad v roce 857 byl určitě jinde, než v severních Čechách, protože rok předtím zdejší knížata, "některá z Bohemských" uznala závislost na Ludviku II. Němci.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 10 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #273
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Přemyslovci
Dobrý den. V upraveném rodokmenu jste mluvil o manželce Spytihneva a jeho syna Václava. Napsal jste, že manželka Spytihneva by mohla být pribuznou Arnulfa Korutanskeho. Myslím že by mohla být jeho dcerou. Pokud se Arnulf narodil roku 850 a kněžna se měla narodit roku 872 časově by to vycházelo. Jenže on se měl oženit roku 888, tudíž by Arnulf nemohl být otcem kněžny. Pokud by ale nebyla jeho dcera z předchozího manželství. Váš Arnulf by ale mohl být Arnulf Bavorský. Napsal jste jen Vychodofransky král. Kdybyste měl čas, rád bych kdybyste mi sestavil životopis knížete Spytihneva. Hodně mě zajímá. Samozřejmě to není povinnost. Děkuji
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Martin (9 roků 9 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #274
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Přemyslovci
Myšlenku, že by král Arnulf Korutanský, od roku 896 císař, v letech 895-896 provdal vlastní legitimní dceru za nevýznamného Přemyslovce, podle mne můžeme vyloučit. Pokud by skutečně bylo poddáníse Spytihněva ztvrzeno sňatkem, tak by se jednalo o "nějakou příbuznou". Vévoda Arnulf Bavorský s tím nemá a nemůže mít nic společného.
875 - Narození Spytihněva.
895 - Spytihněv je vládnoucím knížetem, asi od roku 894. Následně posouvá opevnění Prahy na hradním ostrohu směrem na západ.
895-896 Spytihněv uzavírá sňatek.
16. 8. 897 - Založení kostela Nanebevzetí P. Marie v prostoru západního rozšíření opevnění.
897 - Narození syna Václava.
Před 915 - Založení dosud nenalezeného kostela Sv. Petra, asi v prostoru Malé Strany.
915 - Spytihněv zemřel.
875 - Narození Spytihněva.
895 - Spytihněv je vládnoucím knížetem, asi od roku 894. Následně posouvá opevnění Prahy na hradním ostrohu směrem na západ.
895-896 Spytihněv uzavírá sňatek.
16. 8. 897 - Založení kostela Nanebevzetí P. Marie v prostoru západního rozšíření opevnění.
897 - Narození syna Václava.
Před 915 - Založení dosud nenalezeného kostela Sv. Petra, asi v prostoru Malé Strany.
915 - Spytihněv zemřel.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #275
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Spytihněv
Dobrý den. Děkuji vám za chronologii. Omlouvám se že vás otravuji, zajímám se ale o pravdivý Český ranny středověk. Mám na vás dotaz ohledně Spytihneva, myslíte že je zakladatelem hradske soustavy? Když roku 883 Strojmír obsadil střední Cechy a Bořivoj utekl na Moravu, myslíte že vzal s sebou i Spytihneva. Dříve jsem si myslel že to je samozřejmost, ale například Břetislav I. poslal svého syna jako rukojmí. Kde myslíte že se Spytihněv narodil? Ještě mě napadlo že manželka Spytihneva mohla být Arnulfova neteř. Nevíte co bylo příčinou smrti Spytihneva. Chtěl jsem si to najít v knize E. Vlčka, ale v knihkupectví jsem ji nesehnal. Ve třech knihovnách také ne. Děkuji za odpověď.
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Martin (9 roků 9 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #281
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Spytihněv
Hradská soustava - Je to vymyšlený pojem. Hradiska se postupně vytvářela v závislosti na potřebě. Nejprve kvůli vzniku nových údělů, potom v důsledku rozšiřování přemyslovské državy a změn v důležitosti obchodních stezek.
Rok 883 - Zcela vymyšleno. Bořivoj se podruhé navrátil z Moravy v roce 874 a nejsou žádné informace, že by pak někam neutíkal.
Spytihněv II. - Jestliže byl vyžádán jako rukojmí v roce 1039, tak nebyl jeho synem, ale náležel do jiné rodové větve.
Spytihněv I. - Na kosterních pozůstatcích nebyly nalezeny žádné znaky, které by vedly k úmrtí. Takže zemřel na nějakou tehdy nevyléčitelnou nemoc, která nezpůsobila změny na kostře.
Knihu E. Vlčka Nejstarší Přemyslovci normálně neseženete. Bylo jí vydáno jen 800 výtisků.
Rok 883 - Zcela vymyšleno. Bořivoj se podruhé navrátil z Moravy v roce 874 a nejsou žádné informace, že by pak někam neutíkal.
Spytihněv II. - Jestliže byl vyžádán jako rukojmí v roce 1039, tak nebyl jeho synem, ale náležel do jiné rodové větve.
Spytihněv I. - Na kosterních pozůstatcích nebyly nalezeny žádné znaky, které by vedly k úmrtí. Takže zemřel na nějakou tehdy nevyléčitelnou nemoc, která nezpůsobila změny na kostře.
Knihu E. Vlčka Nejstarší Přemyslovci normálně neseženete. Bylo jí vydáno jen 800 výtisků.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #282
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Sámovi potomci
Dobrý den pane Cinerte. Rád bych se vás zeptal jaký máte názor na Moravoda, Vladuce, Suanthose, Samoslava, Hormidora, Mojmíra, Boso-hose, Bogislava, Ljudevíta a Gorazda. Podle pozdní tradice by to měli být členové rodu Mojmírovců, potomci Sáma. Myslíte že skutečně o existovali. Nebo jsou stejní jako legendární Přemyslovci. Myslíte si že Sámo mohl být předkem Přemyslovců. Pokud měl dvanáct manželek, mohla jedna z nich pocházet z Levého Hradce. Pokud by s ní měl Samo syna. Mohl se poté ujmout vlády ve středních Čechách. Kdyby měl i ten syn syna atd. Mohl by Sámo být předkem Přemyslovců. Ještě jeden dotaz. Je mor nemoc, která nezanechává stopy na kostech?
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Martin (9 roků 9 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #287
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Sámovi potomci
O "pozdních tradicích" si nemyslím vůbec nic.
Samo je pololegendární postava a jeho údajných 12 manželek je 12 měsíců v roce, jak uvedl již před 70 lety Záviš Kalandra. Takže i jeho synové jsou vymyšlení a že by některý z nich byl předkem Přemyslovců je nesmysl. Ani jedna z jeho manželek nemohla pocházet z Levého Hradce, když toto hradisku vzniklo o 250 let později.
Samo je pololegendární postava a jeho údajných 12 manželek je 12 měsíců v roce, jak uvedl již před 70 lety Záviš Kalandra. Takže i jeho synové jsou vymyšlení a že by některý z nich byl předkem Přemyslovců je nesmysl. Ani jedna z jeho manželek nemohla pocházet z Levého Hradce, když toto hradisku vzniklo o 250 let později.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #283
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Sámovi potomci
Dobrý den pane Cinerte. Rád bych se vás zeptal jaký máte názor na Moravoda, Vladuce, Suanthose, Samoslava, Hormidora, Mojmíra, Boso-hose, Bogislava, Ljudevíta a Gorazda. Podle pozdní tradice by to měli být členové rodu Mojmírovců, potomci Sáma. Myslíte že skutečně o existovali. Nebo jsou stejní jako legendární Přemyslovci. Myslíte si že Sámo mohl být předkem Přemyslovců. Pokud měl dvanáct manželek, mohla jedna z nich pocházet z Levého Hradce. Pokud by s ní měl Samo syna. Mohl se poté ujmout vlády ve středních Čechách. Kdyby měl i ten syn syna atd. Mohl by Sámo být předkem Přemyslovců. Ještě jeden dotaz. Je mor nemoc, která nezanechává stopy na kostech?
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #284
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Sámovi potomci
Dobrý den pane Cinerte. Rád bych se vás zeptal jaký máte názor na Moravoda, Vladuce, Suanthose, Samoslava, Hormidora, Mojmíra, Boso-hose, Bogislava, Ljudevíta a Gorazda. Podle pozdní tradice by to měli být členové rodu Mojmírovců, potomci Sáma. Myslíte že skutečně o existovali. Nebo jsou stejní jako legendární Přemyslovci. Myslíte si že Sámo mohl být předkem Přemyslovců. Pokud měl dvanáct manželek, mohla jedna z nich pocházet z Levého Hradce. Pokud by s ní měl Samo syna. Mohl se poté ujmout vlády ve středních Čechách. Kdyby měl i ten syn syna atd. Mohl by Sámo být předkem Přemyslovců. Ještě jeden dotaz. Je mor nemoc, která nezanechává stopy na kostech?
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #285
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Sámovi potomci
Dobrý den pane Cinerte. Rád bych se vás zeptal jaký máte názor na Moravoda, Vladuce, Suanthose, Samoslava, Hormidora, Mojmíra, Boso-hose, Bogislava, Ljudevíta a Gorazda. Podle pozdní tradice by to měli být členové rodu Mojmírovců, potomci Sáma. Myslíte že skutečně o existovali. Nebo jsou stejní jako legendární Přemyslovci. Myslíte si že Sámo mohl být předkem Přemyslovců. Pokud měl dvanáct manželek, mohla jedna z nich pocházet z Levého Hradce. Pokud by s ní měl Samo syna. Mohl se poté ujmout vlády ve středních Čechách. Kdyby měl i ten syn syna atd. Mohl by Sámo být předkem Přemyslovců. Ještě jeden dotaz. Je mor nemoc, která nezanechává stopy na kostech?
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #286
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Sámovi potomci
Dobrý den pane Cinerte. Rád bych se vás zeptal jaký máte názor na Moravoda, Vladuce, Suanthose, Samoslava, Hormidora, Mojmíra, Boso-hose, Bogislava, Ljudevíta a Gorazda. Podle pozdní tradice by to měli být členové rodu Mojmírovců, potomci Sáma. Myslíte že skutečně o existovali. Nebo jsou stejní jako legendární Přemyslovci. Myslíte si že Sámo mohl být předkem Přemyslovců. Pokud měl dvanáct manželek, mohla jedna z nich pocházet z Levého Hradce. Pokud by s ní měl Samo syna. Mohl se poté ujmout vlády ve středních Čechách. Kdyby měl i ten syn syna atd. Mohl by Sámo být předkem Přemyslovců. Ještě jeden dotaz. Je mor nemoc, která nezanechává stopy na kostech?
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #276
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Spytihněv
Dobrý den. Děkuji vám za chronologii. Omlouvám se že vás otravuji, zajímám se ale o pravdivý Český ranny středověk. Mám na vás dotaz ohledně Spytihneva, myslíte že je zakladatelem hradske soustavy? Když roku 883 Strojmír obsadil střední Cechy a Bořivoj utekl na Moravu, myslíte že vzal s sebou i Spytihneva. Dříve jsem si myslel že to je samozřejmost, ale například Břetislav I. poslal svého syna jako rukojmí. Kde myslíte že se Spytihněv narodil? Ještě mě napadlo že manželka Spytihneva mohla být Arnulfova neteř. Nevíte co bylo příčinou smrti Spytihneva. Chtěl jsem si to najít v knize E. Vlčka, ale v knihkupectví jsem ji nesehnal. Ve třech knihovnách také ne. Děkuji za odpověď.
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #277
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Spytihněv
Dobrý den. Děkuji vám za chronologii. Omlouvám se že vás otravuji, zajímám se ale o pravdivý Český ranny středověk. Mám na vás dotaz ohledně Spytihneva, myslíte že je zakladatelem hradske soustavy? Když roku 883 Strojmír obsadil střední Cechy a Bořivoj utekl na Moravu, myslíte že vzal s sebou i Spytihneva. Dříve jsem si myslel že to je samozřejmost, ale například Břetislav I. poslal svého syna jako rukojmí. Kde myslíte že se Spytihněv narodil? Ještě mě napadlo že manželka Spytihneva mohla být Arnulfova neteř. Nevíte co bylo příčinou smrti Spytihneva. Chtěl jsem si to najít v knize E. Vlčka, ale v knihkupectví jsem ji nesehnal. Ve třech knihovnách také ne. Děkuji za odpověď.
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #278
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Spytihněv
Dobrý den. Děkuji vám za chronologii. Omlouvám se že vás otravuji, zajímám se ale o pravdivý Český ranny středověk. Mám na vás dotaz ohledně Spytihneva, myslíte že je zakladatelem hradske soustavy? Když roku 883 Strojmír obsadil střední Cechy a Bořivoj utekl na Moravu, myslíte že vzal s sebou i Spytihneva. Dříve jsem si myslel že to je samozřejmost, ale například Břetislav I. poslal svého syna jako rukojmí. Kde myslíte že se Spytihněv narodil? Ještě mě napadlo že manželka Spytihneva mohla být Arnulfova neteř. Nevíte co bylo příčinou smrti Spytihneva. Chtěl jsem si to najít v knize E. Vlčka, ale v knihkupectví jsem ji nesehnal. Ve třech knihovnách také ne. Děkuji za odpověď.
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 9 měsíců zpět #279
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Spytihněv
Dobrý den. Děkuji vám za chronologii. Omlouvám se že vás otravuji, zajímám se ale o pravdivý Český ranny středověk. Mám na vás dotaz ohledně Spytihneva, myslíte že je zakladatelem hradske soustavy? Když roku 883 Strojmír obsadil střední Cechy a Bořivoj utekl na Moravu, myslíte že vzal s sebou i Spytihneva. Dříve jsem si myslel že to je samozřejmost, ale například Břetislav I. poslal svého syna jako rukojmí. Kde myslíte že se Spytihněv narodil? Ještě mě napadlo že manželka Spytihneva mohla být Arnulfova neteř. Nevíte co bylo příčinou smrti Spytihneva. Chtěl jsem si to najít v knize E. Vlčka, ale v knihkupectví jsem ji nesehnal. Ve třech knihovnách také ne. Děkuji za odpověď.
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 9 měsíců zpět)
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (13 roků 7 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 10 měsíců zpět #267
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Hrob v Uherském Hradišti
Myslím si že v Uherském Hradišti nemusí být pohřben Svatopluk. Na to že jde o hrob Svatopluka není vlastně žádný 100% důkaz. Může jít o hrob Slavitaha. Jen aby se nad tím Moravia magna zamyslela. Proti Moravě nic nemám, sám jsem polovinou z Moravy ale snaha pana Šimíka je směšná, opírá se o domněnky a legendu o sv. Ivanovice. K pravosti legendy bych také mohl říci své. Hezký den
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Martin (9 roků 10 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 10 měsíců zpět #268
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Hrob v Uherském hradišti
V tomto případě bohužel doplácíme na situaci, která zde nyní panuje ohledně nových výzkumů. Nejen, že byly příslušné ostatky předem vyřazeny z genetického výzkumu Přemyslovců, ale ani samotný výzkum se nakonec neuskutečnil.
Já to vidím takto. Jedná se o velmi významný pohřeb v samostatné kapli, který nemá obdobu a takový další už ani nemůže být nalezen, neboť místa kde by se podobná kaple mohla nalézat, jsou už prozkoumána. Skutečně nic nepotvruzuje, že se jedná o Svatopluka, ale zároveň dosud známé informace to nevylučují. Slavitah by zemřel na Moravě jako vyhnanec, takže by těžko mohl mít peníze na vytvoření své pohřební kaple a také by mu to moravský vládce v době jeho smrti těžko dovolil.
Já to vidím takto. Jedná se o velmi významný pohřeb v samostatné kapli, který nemá obdobu a takový další už ani nemůže být nalezen, neboť místa kde by se podobná kaple mohla nalézat, jsou už prozkoumána. Skutečně nic nepotvruzuje, že se jedná o Svatopluka, ale zároveň dosud známé informace to nevylučují. Slavitah by zemřel na Moravě jako vyhnanec, takže by těžko mohl mít peníze na vytvoření své pohřební kaple a také by mu to moravský vládce v době jeho smrti těžko dovolil.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (9 roků 10 měsíců zpět)
- Martin
- Autor tématu
- Návštěvník
-
9 roků 10 měsíců zpět #271
od Martin
Odpověděl Martin pro téma Slavitah
Hrob v Uherském Hradišti může být Slavitaha. Kdyby tak bylo vysvětlila by se porucha zvukovodu. Příčinu smrti Slavitaha neznáme. Ani jeho hrob neznáme. Peníze nemusel mít Slavitah, mohl je mít jeho možný syn Bořivoj. Jako kníže asi chudý nebyl. Za řádný pohřeb svého možného otce se mohl primluvit Bořivoj. Pokud by Slavitahova manželka byla z rodu Mojmírovců byl by další důvod na řádný a bohatý pohřeb. Vše jsou ale jen spekulace, které nemusí být pravdivé.
Odpovědět uživateli Martin
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (13 roků 8 měsíců zpět)
- Roman Růžička
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 3 měsíců zpět #264
od Roman Růžička
Odpověděl Roman Růžička pro téma Vojtěch Václavův vnuk?
Vámi uvedený hypotetický rodokmen mi přijde jako zajímavá skládačka a jistě logičtější, než současná tradice. Nejvýraznější mi přijde však jedno "Ale"
Jak si vysvětlit tak blízké příbuzenství Vojtěcha a Václava? Chybí jakákoli zmínka o takovém příbuzenství. Pokládám za nepravděpodobné, že by ani v domácích ani v zahraničních pramenech nebyla. Pokud to větev "Přemyslovců" byla, tak mi přijde pravděpodobnější vzdálenější příbuzenství.
Jak si vysvětlit tak blízké příbuzenství Vojtěcha a Václava? Chybí jakákoli zmínka o takovém příbuzenství. Pokládám za nepravděpodobné, že by ani v domácích ani v zahraničních pramenech nebyla. Pokud to větev "Přemyslovců" byla, tak mi přijde pravděpodobnější vzdálenější příbuzenství.
Odpovědět uživateli Roman Růžička
↳ odpověď na příspěvek od MORAVIAMAGNADNA (13 roků 8 měsíců zpět)
- Hostibejk
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 7 měsíců zpět #259
od Hostibejk
Odpověděl Hostibejk pro téma moraviamagna.cz
Nemůžu se nevyjádřit k diskuzi v níž se jeden ze zúčastěných zaštiťuje argumenty z webu moraviamagna.cz.Osobně nemám nic proti Moravě,má přítelkyně odtud pochází,dějiny Velké Moravy mě samozřejmě velmi zajímají a česká státnost a národ vůbec vděčí Velké Moravě za mnohé.Ovšem výše uvedené stránky jsou jen ukřivděnou snahou několika moravistů přivlastnit si slávu a význam přemyslovských Čech naroubováním této dynastie českých knížat a králů na Mojmírovce.Každý alespoň průměrně inteligentní člověk musí na těchto stránkách na první pohled poznat že nejprve byl vytyčen cíl a potom pro něj hledány "důkazy".Přičemž v písemných pramenech až na jedinou pofiderní zmínku v pozdním opisu legendy o sv. Ivanu není pro tyto konstrukce jediná opora.Proto jsou argumenty hledány ve sci-fi výkladech maleb ve znojemské rotundě,případně ve zvukovodech pozůstatků jež patřili neznámo komu.Dovedu pochopit rozmrzelost moravských kolegů,postavení Moravy i mě přijde nedůstojné když můžou mit například vlastní stát Slováci jež nemají v porovnání s Moravou ani zlomek jeji historické velikosti ale způsob argumentace tvůrců výše uvedených stránek je až trapný.Ohánět se tedy těmito důkazy je scestné.Moraviamagna.cz jsou politickou agitací moravistů,nikoli historii výkladající dílo.
Odpovědět uživateli Hostibejk
↳ odpověď na příspěvek od Hostibejk (13 roků 7 měsíců zpět)
- Hostibejk
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 7 měsíců zpět #260
od Hostibejk
Odpověděl Hostibejk pro téma Bořivoj kníže moravský
Jen pro upřesnění - ani v Rusku nalezené pozdní falzum legendy o sv. Ivanu neříká že Bořivoj byl Mojmírovec ale pouze ho označuje za knížete moravského.Vysvětlení je jednoduché.Stejně jako později byl automaticky český kníže či král považován za vládce Moravy a kroniky často nerozlišovali Čechy a Moravu ale brali je jako jeden útvar čímž také de facto byli nerozlišoval pisatel legendy mezi Moravou a Čechami v době kdy legendu psal.Historici se shodují ze byla napsána na začátku 9.století a reálné uspořádání poměrů doby v níž se děj legendy odehrává bylo přesně opačné.Bořivoj opravdu vládl Čechám z vůle moravského panovníka - Svatopluka.Stejně tak mohl pisatel legendy označit pro dobu v níž se děj legendy odehrává za Moravu velkou část Slovenska,území Lužických Srbů,velkou část Polska atd.Proto je tedy Bořivoj označen za knížete moravského,vládl území jež bylo pod nadvládou Moravy.Žádný důkaz příbuznosti,žádná záhada,pisatel legendy jen popsal reálný politický a státoprávní stav doby v níž se legenda odehrává.
Odpovědět uživateli Hostibejk
↳ odpověď na příspěvek od Hostibejk (13 roků 7 měsíců zpět)
↳ odpověď na příspěvek od Hostibejk (13 roků 7 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 7 měsíců zpět #262
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Legenda o sv. Ivanovi
Já osobně se legendě o sv. Ivanovi raději vyhýbám, protože nejsem schopen si na ní udělat jasný názor. Text se sice jeví jako archaický, možná až moc, ale zároveň ahistorický. Nejen kvůli označení "kníže moravský", ale i podle "řeckého vyznání". Takové sousloví mohlo vzniknout jedině až po zániku staroslověnského písemnictví a liturgie v Čechách, takže nejdříve v 12. století. Rovněž není jasné, proč by syn chorvatského knížete poustevničil zrovna u Berounky a navíc se jmenoval rusky Ivan.
Zároveň je celý motiv legendy hodně "pohanský". Původem je bůh počasí, obří a zarostlý, později personifikován na Jana Křtitele. V pravěku měl zoomorfní podobu jelena, proto přítomnost laně.
Spíše si myslím, že na kapli sv. Jana byla asi ve 14. století naroubována legenda napsaná cyrilicí. Ale důsledně se tím nezabývám a nemohu se více vyslovit.
Zároveň je celý motiv legendy hodně "pohanský". Původem je bůh počasí, obří a zarostlý, později personifikován na Jana Křtitele. V pravěku měl zoomorfní podobu jelena, proto přítomnost laně.
Spíše si myslím, že na kapli sv. Jana byla asi ve 14. století naroubována legenda napsaná cyrilicí. Ale důsledně se tím nezabývám a nemohu se více vyslovit.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
↳ odpověď na příspěvek od Jan Cinert (13 roků 7 měsíců zpět)
- Roman Růžička
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 3 měsíců zpět #263
od Roman Růžička
Odpověděl Roman Růžička pro téma Ruské jméno?
K legendě se vyjadřovat nechci - moc o ní nevím a také je možné, že třeba ono "řeckého vyznání" by mohla být nějaká vsuvka při přepisu. Ale uvádět Ivan jako ruské jméno mi přijde jako podivné. Jméno Verze Ivan zřejmě pochází od jižních Slovanů, a k obecnému rozšíření mohlo dojít v souvislosti s šířením staroslověnštiny jako církevního jazyka. Naopak podivná by mi přišla verze Jan. Zde jde o další a pozdější převzetí tohoto jména.
Odpovědět uživateli Roman Růžička
↳ odpověď na příspěvek od Roman Růžička (13 roků 3 měsíců zpět)
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
13 roků 3 měsíců zpět #265
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Ruské jméno?
Máte pravdu, Ivan není vyloženě ruské jméno, napsal jsem to nepřesně. Právě tak je určitý rozpor v dochování legendy v cyrilice a odhadovaném vzniku legendy v době renezance hlaholice v Čechách ve 14. století. Ovšem forma Jan bude mít starší vývoj. Vzniklo vynecháním Slovany nepoužívaného "h" v latinském Johanes a je tak použité již na mincích z Vyšehradu kolem přelomu 10. a 11. století.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
Vygenerováno za 0.220 sekund

