Odpověď: Původ názvu Praha

Také byla jiná situace v době bronzové, v raném středověku a v době po 13. století. V něm vedle vodních děl na řekách došlo i vyššímu nárůstu usazenin ze splavených polí po vnitřní kolonizaci. Tím se koryta více vyrovnávala.
Budeme-li uvažovat o využívání lodní dopravy již v době bronzové a raném středověku pro dálkový obchod, tak to znamená, že by musely existovat sítě trvalých kupeckých stanic. V nich by byly soumaři a případně i vozy ponechány a zboží by bylo přeloženo na lodě. Po plavbě po splavném úseku by zase bylo zboží přeloženo na najmuté soumary. To mi pro tehdejší období připadá nereálné a navíc není doklad takových stanic v příhodných místech.
Zůstal bych u představy o dálkovém obchodu s použitím soumarů využívajícím převážně schůdné úseky podél vodních toků a u lodní dopravy při pouhém místním využívání na řekách v nížinách.

V anotaci ke knize Miroslava Huberta Stará plavba na dolní Vltavě se píše, že poprvé doplouvaly nákladní lodě z Labe až ku Praze snad za vlády císaře Karla IV. Pod řízením opata K. Fuka byla v letech 1642 až 1646 splavněna dolní Vltava (tehdy Praha-Mělník) a Labe od Mělníka do Litoměřic. Po tomto splavnění ale brzy došlo k úpadku plavby na dolní Vltavě zanedbáváním péče o splavnost řeky a zaváděním množství tíživých cel, vodních mýt a plavebních privilegií.

Nejspíše už tehdy bylo koryto v kaňonu pod Prahou vyčištěno od velkých balvanů a tím zanikly peřeje. Doklady o průběhu splavňovacích prací se asi nedochovaly.

Po tom jsem nepátral. Pod Prahou je dnes hladina vzdutá díky jezům a přehradě u Veltrus. Vycházím z toho, že Vltava byla v celém kaňonu obdobná, jen třeba nad Štěchovicemi s více peřejemi.

Mezi Slapy a Štěchovicemi protékala Vltava hlubokým skalnatým údolím a tvořila peřeje. Dnes je území zatopené štěchovickou vodní nádrží. Zajímalo by mě, kde byly peřeje za Prahou a jaké jsou o tom doklady.

Ano, ale zárověň jde i o neprůchodnost vltavského kaňonu. Stezky vedly s oblibou podél řek, takže země Praga byla územím s překážkami, ať už říčními prahy (peřejemi) nebo kopci.

Chápu to tak, že Praha byla země, kudy se nedalo souvisle proplout, přestože měla velkou řeku. Tím se lišila od zemí v sousedním Polabí.