Povesti vremennych let

V Rakousku existuje malé hradiště, které podlehlo Maďarům. Bylo zde nalezeno mnoho šípů (všechny do jednoho s řapem). Tzn. je zvláštní, že v Něměticích jich je menšina. Jistě chápete, že Maďaři museli i hradiště v Rakousku dobývat. Proč tedy žádný šíp s tulejkou. Navíc některá hradiště na Volyňsku jsou značně nepřístupná maďarskému způsobu boje (Katovice). Takže otázka zničení strakonických hradišť Maďary je málo pravděpodobná. Kdo to byl zůstává otazníkem. Někdo to spojuje s nájezdem Franků. To by se podle mne muselo promítnout do kronik. Viděl bych to spíše na Moravany. Ale je to otázka.

Jsem si vědom, že to není jednoduchá záležitost. Já zase uvažoval o nějaké součinnosti Přemyslovců s Maďary. Je ale ošidné řešit záležitosti z úhlu pohledu pouze jednoho vědního oboru, zde archeologie, a podle jejích, zatím neúplných výsledků. Podle historických souvislostí mně vychází Maďaři nejlépe. Moravany by v této době mohli být jedině Znojmané, jenže území ovládli Přemyslovci. Volyňané museli být nějak závislí na Bavorsku a tím i pod jeho ochranou. Podle toho zase nemohli Přemyslovci jen tak provést útok na Volyňansko.

Po zpochybnění vyplenění Strakonicka Maďary jen dodávám, že Obři, Obříni jsou Avaři. Informace o vyhynutí Obrů tedy Avarů má tyto souvislosti. Při dobyvatelských aktivitách cara Simeona mu byl na přelomu století adresován dopis od 10. patriarchy Konstantinopole, aby se nepokoušel dobývat Konstantinopol, protože ta je chráněná Boží prozřetelností atd. Ti co se o to pokoušeli zmizeli z dějin atd. a jmenuje Peršany a podrobněji hovoří i o Avarech. Dopis se dostal do rukou tamním duchovním a udělal na ně hluboký dojem. Odtud vznik onoho přísloví i cesta informace na Rus.

Nevím k jakému zpochybnění vyplenění Volyňanska došlo.
1. Kovové hroty šípů byly cenné, sbíraly se a druhotně používaly.
2. Maďaři se vraceli od Daleminců po bojích se Srby, zde se hroty s tulejkou používaly a zároveň mohli útočit spolu s nějakými Slovany, třeba z Plzeňské pánve, kterou též museli projít.
3.Pouze porovnání s rakouským hradištěm nestačí, když nevíme jestli k jeho zničení nedošlo nějakým odlišným způsobem.
Detailně se k tomu vyjádřit nedá, ale z celkového souhrnu vychází Staromaďaři nejlépe.
O caru Simeonovi je to hezká informace. Jenže toto se odehrálo na přelomu 9. a 10. stol. Z dopisu do Bulharska se na Rusi stalo lidové přísloví, když tam lidé nevěděli o koho jde? To je hodně krkolomné. Hlavně se nám z toho vytratilo "násilí...", které se mělo podle Vás dostat z Ruska nebo Panonie do Konstantinipole a po více než 400 letech se dostat k Nestorovi na Rus.

Předpokládat, že Maďaři prošli přes jižní Čechy je dost odvážné. Vzhledem k tomu, že se při svých rychlých přesunech vyhýbali hornatým a zalesněným terénům, je mnohem pravděpodobnější, že tehdy postupovali západně od Českého lesa a Šumavy a pak postupovali podél Dunaje.
Násilí nelze spojovat s příslovím. Čtete-li pozorně povest vremennych let, pak víte, že informace o násilí začíná po informaci o Avarech a jejich bojích s císařem větou: Ti Obři... Takže tam bych to viděl na stejný zdroj.
K přísloví a krkolomnosti. Jistě víte, že na Rusi při formování státních útvarů sehráli značnou roli kněží, kteří s informací o zániku Avarů a Boží prozřetelnosti pracovali dlouho před sepsáním díla (povest vr. l.). Existuje řada analogií i v Čechách, jak tento druh informací zlidověl.

Je důležité se také někdy podívat na mapu. Nejkratší a tím i nejjednodušším spojením Srbska a Panonie je "Panonskosrbská" stezka, vedoucí Volyňanskem. Velmi odvážné je tvrdit cokoliv jiného.
Že "násilí" nelze spojovat s příslovím já tvrdím od začátku, zatímco Vy stále hledáte něco, jak toto spojit dohromady.
Tak jsme zase u toho. Co je to "formování státních útvarů" a "sehráli značnou roli kněží"? To chodili kněží po vesnicích, přemlouvali vesničany aby uznávali knížete a vyprávěli jim zároveň o neznámých Avarech?