V diskusi na zhola.com/praha píšete, že Praga je název země na prazích, tedy vyvýšeninách. Tím jste mě přivedl k myšlence, že Praga (Fraganeo) je spíše název země obklopené prahy, tedy pohraničními horami. Čechy jsou jediná země v Evropě, která je tím charakteristická.
Musím ještě upřesnit souvislosti. V české zemi jsou dominantnější pohraniční hory než vrchy mezi nimi. Když se do Čech díváme z území Franské říše, pak se to tak určitě jeví. Staroslovanské slovo prag má mnoho významů. Malý staročeský slovník mimo jiné upozorňuje na významy okraj, hranice a mez. Země ohraničená (oprahovaná) horami mohla mít název Praga, Pragao, Praganeo a podobně.
Zatím si kladu otázku, co by mohlo způsobit, že se název země přenesl na hradiště. Snad to byla obchodní stezka evropského významu, která tudy vedla už před založením hlavního sídla Přemyslovců. Důležitá cesta procházela zemí okolo sídla panovníka, u kterého byl spolehlivý brod a také opevněné mýto. Kupci projížděli přes zemi Praganeo a také přes kontrolní místo, kterému začali říkat zkráceně Praga.
"Ta" země Praga, byla jedna ze sídelních oblastí v České kotlině. Jako jediná se nacházela na "prazích", čili vyvýšeninách, zatímco ostatní byly v nížinách. Proto její název. Fraganeo, které uvádí tzv. Bavorský geograf v "Conversio...", už není "ta" země Praga, ale "to" Praž-sko, čili území pod správou praž-ského knížete sídlícího v Praze na Praž-ském hradě. Fraganeo je uvedeno za "Veruzani"(dnes hradiště u Zabrušan) a před "Lupiglaua", což můžě být jedině Královéhradecko, a to znamená, že v té době do "Fraganeo" patřily i územní oblasti Dolní Poohří, Čáša a Charvat, protože nejsou jmenovány.
Územní název Praga se přenesl na přemyslovské sídlo v době sjednocení Čech, protože sjednocující kníže byl "pražský". Oproti tomu se na Českou kotlinu přenesl název sousední sídelní oblasti Čáša (zhruba Mělnicko), protože zdejší lid po připojení k Praze již neměl svého vlastního knížete a byl to lid "český".
Já vím, že Vy za to vůbec nemůžete, ale je vidět, že jste trochu ovlivněn starší poněkud pragocentristickou historickou literaturou. Územní oblast Praga a stezky jí vedoucí, nebyla významnější nežli ostatní a nebyla centrem České kotliny. Proto také při úvahách o Praze a prvních Přemyslovcích je nutné zůstat jen v této oblasti.
První, pokud vím, s tím přišel F. Palacký. Samo slovo "vrch" (plnohlasně "*vereg") pochází právě z kořene "*parag" stejně jako "prag".
Batheimare v první části Deskriptia je geografický název České kotliny s počtem hradišť ve druhé třetině 9. století. To nesouvisí s Fraganeo ve druhé části. To je panství Boleslava I. v padesátých letech 10. století. Bohužel to nikdo nezohledňuje.
Děkuji za odpovědi. Ve Vaší hypotéze o Pražsku mi chybělo vysvětlení proč se kopcovitým vyvýšeninám říkalo prahy. Tady bylo třeba dosadit indicii, která by z etymologického hlediska dodala hypotéze základ.
Včera jsem si koupil Vaši knihu. Zatím jsem ji stačil jenom prolistovat. Přesto už mě zaujala.
Při pohledu na reliéfní mapu ČR mám opravdu dojem, že polabský lid žil v zemi Čáša a lid z vrchoviny obýval zemi Praga. K přenesení názvu země na hradiště se mohu vyjádřit jenom úvahou. Název země se časem zúžil na malou oblast kolem Levého Hradce. Nakonec názvem obdařili nové hradiště, aby stále připomínalo starou zemi Pragu.
Starým ústředním hradištěm sídelní oblasti Praga bylo, dle archeologických nálezů a rozlohy, hradiště v Šárce. Levý Hradec je pozdější, čili byl postaven jako úděl, nebo pro jinou rodovou větev, avšak spadal pod ústřední šárecké hradiště. Není nutné aby se název Praga zužoval na menší oblast. Své opodstatnění ztratil během sjednocovacího procesu od roku 909 po šedesátá léta 10. století. Důležitým se stalo pojmenování državy pražského knížete - Pražsko a zároveň se starý, již nepotřebný územní název přenesl na sídlo tohoto knížete.
Dá se odvodit, že staré ústředí v Šárce mělo nějaký název, nejspíše s použitím starého sakrálního kořene (viz Čech, Lech a hradiště Canburg v roce 805). Hradiště Levý hradec vzniklo později a bylo původně pojmenováno Hradec (menší hrad vzhledem k šáreckému hradišti). Hrad Praha byl opevněn až za vlády Spytihněva, teprve tehdy se z něho stalo knížecí správní sídlo, avšak v té době se již Spytihněvova država nazývala Pražsko, protože pod jeho moc spadala i jiná země, jižní Čechy s hradištěm Doudleby. Jakožto sídlo pražského knížete nebylo tento hrad již nutné specificky pojmenovávat, neboť jiný takový nebyl.
Nejsem odborníkem na mince abych toto mohl kvalifikovaně zodpovědět. Podle mého názoru by "o" mohla být značka raziče, v tuto chvíli nevím. V každém případě si myslím, že "Praga" je označení místa mincovny, zatímco Pragao by bylo nevysvětlitelným zkomoleným českolatinským názvem území pod správou pražského knížete, které na denárech nemá své opodstatnění.
Mince nejsou moje záliba, ale přesto jsem považoval za vhodné na to upozornit. Denár Cach 8 ražený za Boleslava I. je opatřen nápisem BRAGA CIVITAZ. Vysvětlit si to neumím, ale i mincmistr může udělat chybu. V mapě z Herefordu pocházející ze 13. století jsou nápisy Braga metropolis Boemariorum. Výslovnost B, P, Ph, F popletl kdekdo, nejen přepisovatelé zprávy Ibráhíma ibn Jákúba. Mincím můžeme věřit, že správné bylo P.
V případě denáru Cach 8 bych za nejdůležitější považoval, že první micmistři byli určitě najmutí cizinci. Dále, že "b" je vlastně temné "p", takže nově příchozím to mohlo splývat. Dále byl málokdo gramotný, takže nebyla kontrola správnosti raznic.
Třeboňskou a Českobudějovickou pánev odděluje vyvýšenina Lišovský práh. Jestli si F.Palacký myslel, že v dávných řečech slovo práh znamenalo vyvýšeninu, pak se nemýlil.
Netřebický práh a Beranovský práh jsou další terénní vyvýšeniny.
Beranovský práh je široký hřbet tektonického původu s rozsáhlými plošinami a několika sedly.
Slovo prag mělo ve středověku více významů jako nyní. K mým oblíbeným patří okraj, hranice a mez. Dosud jsem si myslel, že Vltava a Labe byly v 9. století hranicí v politicky a nábožensky rozdělené Evropě, že to bylo příčinou značné nestability vývoje v České kotlině, že Praga byla důležitou opevněnou celnicí u hraniční řeky a název byl později přenesen na hradiště. Zatím to vylučovat nebudu, avšak musím uznat, že rozdělení kotliny na severní nížinu a jižní pahorkatinu mělo velký vliv na hospodářské a politické uspořádání celého území. Podle vašeho závěru ležela země Praga na prazích, tedy na vyvýšeninách, na kopcích. K tomu bych přidal druhou možnost. Země Praga ležela na prazích (vyvýšeninách) a zároveň u prahu (pomezí) mezi pahorkatinou a nížinou, tedy na okraji pahorkatiny. Těmi okrajovými prahy (vyvýšeninami) a zároveň prahem (okrajem) jsou buližníkové útvary na severu dnešního města Prahy: Na vyhlídce, Ládví, skalky v Čimickém háji, Velká skála a Kozí hřbety.
Při pohledu od Labe samozřejmě je to práh. Jenže, kdyby se za ním nacházela nížina, tak by nebyla pojmenována Praga. Pro celý další prostor jsou typické kopce, tak, dle mého, je název oblasti podle kopců.
Takhle jsem to nemyslel. Asi máte dojem, že si uvedené buližníkové útvary představuji jako například Lišovský práh, který má podobu hrástě oddělující dvě pánve. (Podobně vypadala Česká kotlina snad ve starohorách, rozděloval ji takzvaný středočeský práh.) Na jih od Prahy je samozřejmě velká kopcovitá oblast začínající v okolí Prahy uvedenými vyvýšeninami, které jsou prahem (hranicí) mezi Polabskou nížinou a Středočeskou pahorkatinou. Zároveň jsou to prahy (vyvýšeniny), tak jako ostatní kopce pahorkatiny. Mimochodem, některé kopce Středočeské pahorkatiny jsou pozůstatkem tzv. středočeského prahu, ovšem ten samozřejmě nemá se vznikem názvu Praga nic společného.
Plochý hřbet Štrbský práh na Slovensku je hranicí mezi Popradskou a Liptovskou kotlinou. Trochu mi to připomíná Lišovský práh. Štrbský práh odděluje východní část Slovenska, je rozvodím Popradu a Bílého Váhu a je hlavním evropským rozvodím mezi Baltským a Černým mořem. Zatím jsem nezjistil, jestli tam v okolí náhodou není obec se souvisejícím názvem.
Zato název obce Hranice na Moravě může mít nějakou podobnost s Prahou. Přečtěte si
cs.wikipedia.org/wiki/Hranice_(okres_Přerov)
Obsah: Historie, ale je to jenom můj spontánní nápad.
Přibližně 15 km od Štrbského prahu leží obec Hranovnica. Zatím nic nevím o vzniku jejího názvu a také mi není známo, jestli přilehlá kotlina měla nějaký starší název, který by se mohl přenést na obec. Dále mě zaujala obec Hranice u Nových Hradů, okres Č.Budějovice, kolem které procházela hranice mezi Čechami a Dolním Rakouskem. Město Hranice u Aše, okres Cheb, je téměř u státní hranice. Nevím, jestli je původ těchto názvů prokázaný, ale myslím si, že pojem hranice (čára) se rozšířil na blízké okolí a pak se přenesl na osadu, která byla v hraniční oblasti významnější než ostatní. Takhle nějak mohl vzniknou název země Praga, která ležela u hraničního prahu mezi jižní pahorkatinou a severní nížinou.
V knize připouštíte, že směrem na jih se území Čáša mohlo rozkládat až k vyvýšené kopcovité krajině, kde ležela sousední kopcovitá sídelní oblast Praga. Nesmíme však zanedbávat druhou skutečnost, že Praga ležela u hranice náhlé změny reliéfu krajiny. Takže bych to definoval asi takto. Sídelní oblast Praga ležela na prazích a zčásti na jejich prahu. Nezní příliš srozumitelně, když vyslovíme, že něco leží na prahu prahů, ale v tom je právě ten vtip, že se na vzniku názvu mohly podílet oba významy slova práh. Významy hranice, mez, okraj a vyvýšenina byly přenesené. Proto bylo snažší, aby tomu každý rozuměl podle svého, tedy někdo si myslel země na prazích a jiný si myslel u prahu, možná i obojí.
Já myslím, že to již příliš komplikujete. Vše je třeba řešit z pohledu doby o kterou se jedná. Proto je něco jiného: 1. Vznik názvu v době příchodu Slovanů a v době následující. 2. Doba po vzniku hradské soustavy za Boleslava I., kterou já nazývám dobou dosídlení krajiny. 3. Kolonizační období 13. století.
Zatím co ve 13. století již bylo možné vytvořit názvy odlišující sídla jen v blízkém okolí typu Brůdek, Potůčky atd., v době po příchodu Slovanů se vytvářely názvy jednotlivých území a ty musely mít svůj vlastní charakteristický a nezaměnitelný název. To platí i pro případ, že by Praha nebyl původně název země, ale knížecího sídla. I takový název by musel být nezaměnitelný s ostatními knížecími sídly na kopcích-prazích a při brodech. Rovněž, dle mého, není důvod pro převzetí názvu od předchozích obyvatel pouze u Prahy. Území dnešní Prahy nebylo hranicí sídelní oblasti, ale jejím centrem. Dále na jih osídlení v podstatě nebylo. Také dnešní pohled na geografii České kotliny nelze uplatňovat, takto lidé 2. poloviny 1. tisíciletí neuvažovali.
Minulý víkend jsem se procházel po pražských slovanských hradištích a přitom mě napadlo, že praha mohla být soustava hradišť na prazích, čili soustava výšinných opevněných sídlišť. Soustavu tvořila slovanská hradiště Zámka, Šárka a Butovice, která zanikala v 9.-10. století po založení Pražského hradu. Do soustavy patří hradiště Levý Hradec a Budeč, která zanikla později.
K tomu musím dodat, že praha mohla být “ta hradiště“ na prazích a z toho mohl vzniknout název vnitřní oblasti Čech (přibližně území Pražské plošiny), který se s rostoucím významem Pražského hradu zúžil na území Pražské kotliny a města.
Nápad nemohu ničím podložit, leda bych dosadil hypotetický výraz praho a mn.č. praha. Slovo praho však ve slovanštině není známo a tak nezbývá, než spekulovat o zániku slova v místním dialektu a to zase k ničemu nevede.
Problém je ještě v tom, jak zdůvodnit, že by pouze pražská hradiště na kopcích/prazích dala zemi název. Všude byla hradiště na různých typech vyvýšenin, tedy prazích. Pouze tam, kde to nebylo možné, byla zakládána hradiště blatného typu. Zajímavé je, že opevněný prostor Malé Strany byl také blatným typem. Tradičně se něj pro něj používá označení podhradí (suburbium), protože se původně předpokládalo, že nejprve vznikl Pražský hrad a teprve potom osídlení v podhradí. Jenže dnes je již jasné, že prostor Malé Strany byl osídlen dříve a opevněn zároveň s akropolí, tedy Pražským hradem. Z hlediska funkce je tudíž Malá Strana "jižním předhradím" a skutečným "podhradím" je až osídlení na staroměstském břehu. Původní hradiště je tak unikátním spojením dvou strategických principů, "blatného" předhradí a "výšinného" vnitřního hradiště/akropole.
Dříve se nepovažovalo hradiště Budeč za součást pražské územní oblasti. Dnes převládla "pragocentristická" představa o středočeské doméně Přemyslovců včetně Budče. Myslím si, že je správnější respektovat přirozené hranice mezi oblastmi dané rozvodími hlavních toků a Budeč tak patří do oblasti Čáša.
Hradiště byla všude, ale na území dnešní Prahy jich bylo až příliš. Před Pražským hradem zde byla současně 3 velká významná hradiště a nedaleko Zámky stál Levý hradec. To je trochu zvláštní. Patřila opevněná sídla jednomu knížeti?
Geneze hradišť se dá stanovit jednoduše asi takto. Kolem roku 800 vznikala ústřední hradiště s těžkým opevněním, jako reakce na východní politiku Karla Velikého. Určitou výjimkou byl Klučov, postavený dříve s lehčím opevněním, případně takových mohlo být více, ale archeologie to s jistotou nepotvrzuje. V těchto starých ústředích sídlil ústřední kníže a v průběhu 9. století vznikala další hradiště v téže sídelní oblasti. Jediné vysvětlení je, že patřila jako úděly dalším členům rodu, kteří spadali pod vládu ústředního knížete.
V Praze je opravdu výjimečné soustředění hradišť, ale podobně i v Charvátě (Klučov, Doubravčice a Tismice) a ve Volyni (Katovice, Libětice, Němětice a Řepice). Zároveň musíme zohlednit, že tam kde to krajina umožňovala, vznikala rozsáhlá výšinná hradiště, která se i celkem zavhovala. Jiné je to s blatnými hradišti v meandrech, která mohla být výrazněji zničena tokem řeky a orbou, takže o nich nemusíme dnes mít jasnou představu.
Mapka
www.helotour.cz/radejn/bobherstory/map_cecv.gif
ukazuje rozlohu přemyslovského knížectví v době, kdy zahájilo svoji expanzi po celých Čechách. Dále jsou tam vyznačena důležitá hradiště na okolním území. Je zjevné, že mocenských center s větší hustotou hradišť bylo v té době více.
Ta mapka je poněkud "pragocentristická", s Prahou uprostřed . Vychází ze starší představy podle J. Slámy a nezohlednění existence samostatné oblasti Čáša. Kdyby se zakreslené přemyslovské území posunulo o 1/2 rozměru na jih, tak by to bylo zhruba v pořádku. Byť Příbramsko a Benešovsko tehdy nebylo osídleno, tak podle rozvodí náleželo Přemyslovcům. Například hranice nemohla vést hned za řekou Sázavou, ale až na hranici rozvodí. Tohle se právě dosud moc nezohledňovalo.
Navíc je tu již diskutovaný problém. Nejsou zde rozlišena hradiště vzniklá v různých stoletích a odlišena stará ústředí od pozdějších údělných.
Vzpomněl jsem si na pověst o Lucké válce (cs.wikipedia.org/wiki/Lucká_válka). Dosah moci Přemyslovců byl v těch dobách zřejmě vrtkavý. Hranice držav se mohly každý rok měnit. Situaci dobře vylíčil V.Vančura. “Knížata bojem i úskoky hleděla rozšířit svou moc a dorážela na sebe a zápolila mezi sebou. I táhl každý z končiny své v končiny kmene druhého, aby okusil závrati vítězství a panování svého rodu aby vyvýšil.“
Ústředním hradištěm v Praze bylo hradiště v Šárce, nikoliv Levý Hradec, který je pozdější. Ten není navíc jako Bořivojovo sídlo jednoznačně doložen, byť zároveň tomu nic neodporuje. Předpokládá se oprávněně, že Pražský hrad je následníkem hradiště v Šárce a ne Levého Hradce. Tradiční hranice sídelní oblasti jsou dány rozvodími a není tedy žádný důvod pro domněnku, že by se oblast Praga měla zúžit. Jinak jsem rád, že přibyl další člověk, který dává přednost mapě před starými hypotézami, daný krajinný reliéf nerespektující.
Z kořenu parag se vyvinula slova prag a pereg/vereg. Je možné odvodit důkaz, že prag vyjadřuje přeneseně totéž co vereg? Společný kořen parag je paralelou výkladu v knize a proto by mě zajímalo, v jakých souvislostech se F. Palacký zabýval těmito slovy.
Palackého věta zní přibližně takto: "V dávných řečech, myslím, znamenalo slovo práh vyvýšeninu, kopec" (nepřesně cituji z paměti). Problematice původních sakrálních slovních kořenů se věnuji v nejnutnější míře na začátku knihy. Slovní kořen *parag neznamená přesně totéž co *vereg, ale mají svůj společný původ a pochází z něho např. i jméno boha Velese. Za nejpůvodnější význam kořene *par se dá považovat "odvrácená strana Hromovládce", čili zatažená obloha s deštěm. Z toho tedy "pršet" a po ztotožnění obří podstaty Velese s kamenným obrem, čili kopcem, následoval tvar *vereg. Kořen *parag je pak vývojově mezi tím a byl zakonzervován v "práh" (vyvýšenina oddělující venkovní prostor od vnitřního).
Už jsem zjistil mnoho významů slova prag, ale dosud jsem nenašel nikoho, kdo by prag dával do spojitosti s vyvýšeninou ve smyslu kopec, vrch. Zvlnění kopcovité krajiny dělá dojem, jakoby byla tvořena vyvýšenými prahy. S tím souhlasím. Přesto se mi takový význam slova prag zdá moc obrazný na to, aby se z toho stal název. Můžete Vaši hypotézu vysvětlit podrobněji?
Mám dojem,že to bylo ještě jinak. V době, z které pochází zmínka o městě Fraga od Ibrahima Ibn Jakuba byla Vltava významnou dopravní tepnou pro obchodníky z jihu. V jednom místě byly "dva praha" (duál, dnes dva prahy), jež byly významnou překážkou, zároveň byly v kotlině, kde se přenocující výprava mohla účinně bránit, když bylo potřeba. A tato zastávka na obchodní cestě byla pojmenována podle toho, co ji vytvořilo, podle dvou prahů. Zajímavé je, že ten název nevznikl v řeči těch obchodníků, ale v místním nářečí.
Skalnaté říční prahy v Praze nebyly. Ve vltavském korytě jsou dodnes silné nánosy štěrkopísku, které byly částečně vybagrovány při splavňování Vltavy. Vyšehradská skála a podobné zaniklé skály zužovaly koryto řeky, ale nebyly překážkou pro plavbu.
Název Prahy nelze srovnávat s názvem města Záporoží (založeno za skalním porgem v řece, porg odlámán při splavňování řeky). Ale pokud jste překážkami myslel dva umělé jezy s propustmi, pak to mohly být praha.
Jeden přirozený skalnatý práh byl a sice v místě brodu a pozdějšího Mánesova mostu. Vltava byla na středním toku pro lodní dopravu nepoužitelná. Pouze voraři tudy později splavovali dřevo. Obchodníci s cenným nákladem se takové riskantní plavbě vyhýbali a u Příbrami odbočili z Povltaví podél Litavky skz Brdy (Plešivec). Když vznikla Praha, odbočilo se z této trasy a kolem (?) Tetína pokračovalo do Prahy.
Ovšem upozornění na podvojné číslo je zajímavé. Já jsem dosud vycházel pouze z toho, že -a je ženská koncovka a Praga je tudíž název země přenesený dodatečně na sídlo. Jenže kde ty dva skutečné a nápadné prahy najít, aby daly Praze jméno?
Pilíře Mánesova mostu jsou na rozdíl od Karlova mostu, který byl založen na dubových roštech, zakotveny přímo na skále. Na obrázku
www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/vuva/img/rezmost.gif
je skalní podloží dosti hluboko pod dnem koryta. Někde jsem se dočetl, že skalnaté dno bylo u Braníka a působilo potíže v počátcích vltavské paroplavby. Ovšem to nelze považovat za skalní stupeň-práh.
Na Vltavě mohly být dva jezy mezi ostrovem, levým a pravým břehem. Pak by se jednalo o dvojitý jez a k tomu se hodí duál praha.
Jezy je nutné v tomto případě vynechat. Stavěly se až od 13. století, a tak nemohly dát Praze název. O dvojném čísle (nikoliv podvojném, jak jsem výše použil) je možné uvažovat jen v případě téměř identických věcí. Čili dva stejné kopce vedle sebe apod. Nevím jestli se dá v Praze něco takového nalézt.
Václav Machek k tomu píše. Jez byl nejprve plot z kolíků propletený proutím, jímž rybáři přehrazovali řeku, aby zadrželi ryby. Pak byly i jezy trvalejší, zpevněné kamením. Z těch se vyvinuly naše jezy, mající zadržovati ne už jen ryby, ale vodu, zdvíhati vodní hladinu, pro mlýnské náhony.
Proti tomuto výkladu nelze nic namítat. V pražském případě ale jde o proveditelnost. Myslím si, že proutěné ploty na chytání ryb přes celou řeku by tehdy nikdo nedělal. Něco jiného by bylo umístění v menších říčních ramenech. To by ovšem byla tak běžná záležitost, že by tato skutečnost asi těžko dala Praze jméno.
Mnozí také uvažují o předslovanském původu jména. Například pan “Filip“ si myslí, že Germáni nazývali hradčanský ostroh Fraga-orakulum. Podle něho fraga znamená doptávat se bohů na budoucnost. Ovšem tohle nemá s duálem nic společného.
S tím já nic nenadělám. Pro mne buď na ostrohu byla nalezena germánská svatyně, nebo nalezena nebyla. Když nalezena nebyla, tak je zbytečné takto o vzniku názvu Praha uvažovat. Navíc se domnívám, že pro názvy míst byly používány staré slovní kořeny blízké původnímu významu, zde tedy "par-/per-". Slovo die Frage (otázka) je již s posunutým významem, a proto takový výklad je možno označit za tzv. naivní etymologii.
Slovo fraga znamená v germánštině dotaz, dotazovat se. Slovo se dochovalo v současné švédštině, fraga je zeptat se. Věštírna (dotazovna) by tedy měla mít jinou příponu a dokonce by se dalo očekávat složené slovo. Výklad by mohl být pozoruhodný, kdyby byl etymologicky dotažený do konce.
Výrazy pro "otázky" a "pozdravy" mají skutečně sakrální původ a jejich kořeny se dají nalézt i v jiných původně "sakrálních" slovech. Myslím si, že slovo vzniklé obohacením původního kořene "per/par" o "-g" znamená, že se již jedná o záměrný posun původního významu. V germánských jazycích na "otázka", ve slovanských na "prag". Rozhodnutí se pro germánský nebo slovanský původ názvu Praha pak znamená, že je třeba nalézt zdůvodnění použití příslušným etnikem. Domnívám se, že Germáni nenechali v Praze tak výraznou stopu, aby se od nich dal původ názvu odvozovat.
Vraťme se ještě k překážkám v toku Vltavy. Povodňový náplav někdy vytvoří v celé šířce koryta překážku, která se podobá štěrkovému jezu. Nevím, jestli takové prahy mohly vznikat a zanikat v okolí vltavské zákruty pod Petřínem, to je otázka pro odborníky. Uvedu alespoň několik příkladů .
Už jsme o tom diskutovali v souvislosti s ostrovy, které vznikaly a zanikaly v průběhu staletí. Stejně vzniklo a zaniklo i rameno Vltavy na Malé Straně. Takže koryto i s náplavami v řečišti se měnilo. Jenže neměnné "prahy" v korytu, které by mohly dát vzniknout jménu, byly slapy v kaňonu nad a pod Prahou, které bránily průchodu a sjízdnosti tohoto úseku. To bychom ale zase byli u toho, že by se jednalo o název země, která byla charakteristická neprůchodnou trasou podle řeky, na rozdíl od ostatních.
Ano, ale zárověň jde i o neprůchodnost vltavského kaňonu. Stezky vedly s oblibou podél řek, takže země Praga byla územím s překážkami, ať už říčními prahy (peřejemi) nebo kopci.
Mezi Slapy a Štěchovicemi protékala Vltava hlubokým skalnatým údolím a tvořila peřeje. Dnes je území zatopené štěchovickou vodní nádrží. Zajímalo by mě, kde byly peřeje za Prahou a jaké jsou o tom doklady.
Po tom jsem nepátral. Pod Prahou je dnes hladina vzdutá díky jezům a přehradě u Veltrus. Vycházím z toho, že Vltava byla v celém kaňonu obdobná, jen třeba nad Štěchovicemi s více peřejemi.
V anotaci ke knize Miroslava Huberta Stará plavba na dolní Vltavě se píše, že poprvé doplouvaly nákladní lodě z Labe až ku Praze snad za vlády císaře Karla IV. Pod řízením opata K. Fuka byla v letech 1642 až 1646 splavněna dolní Vltava (tehdy Praha-Mělník) a Labe od Mělníka do Litoměřic. Po tomto splavnění ale brzy došlo k úpadku plavby na dolní Vltavě zanedbáváním péče o splavnost řeky a zaváděním množství tíživých cel, vodních mýt a plavebních privilegií.
Nejspíše už tehdy bylo koryto v kaňonu pod Prahou vyčištěno od velkých balvanů a tím zanikly peřeje. Doklady o průběhu splavňovacích prací se asi nedochovaly.
Také byla jiná situace v době bronzové, v raném středověku a v době po 13. století. V něm vedle vodních děl na řekách došlo i vyššímu nárůstu usazenin ze splavených polí po vnitřní kolonizaci. Tím se koryta více vyrovnávala.
Budeme-li uvažovat o využívání lodní dopravy již v době bronzové a raném středověku pro dálkový obchod, tak to znamená, že by musely existovat sítě trvalých kupeckých stanic. V nich by byly soumaři a případně i vozy ponechány a zboží by bylo přeloženo na lodě. Po plavbě po splavném úseku by zase bylo zboží přeloženo na najmuté soumary. To mi pro tehdejší období připadá nereálné a navíc není doklad takových stanic v příhodných místech.
Zůstal bych u představy o dálkovém obchodu s použitím soumarů využívajícím převážně schůdné úseky podél vodních toků a u lodní dopravy při pouhém místním využívání na řekách v nížinách.
představa o středočeské doméně Přemyslovců včetně Budče. Myslím si, že je správnější respektovat přirozené hranice mezi oblastmi dané rozvodími hlavních toků a Budeč tak patří do oblasti Čáša.