Děkuji za informaci o Dublovicích. Je tam skutečně uvedeno "Dudlebci. Nechci zde rozvíjet spor do jaké míry se skutečně může jednat o Dublovice. V každém případě roku 1227 nějaká ves Dudlebci opravdu patřila svatojiřskému klášteru a snad i někde na Sedlčansku. Nepotvrzuje to, ani nevyrací mé tvrzení, že se jedná o domácí toponymum, ani Vaše, že jde původně o etnonymum z Ukrajiny. Zůstává však rozpor mezi mým názorem, že původní tvar je Dúlaba/Duleby/Dulebci a Vaším, že původní je Dudlěbi/Dudleipin s vkladným -d-.
Třeštíkova věta na str. 443 zní:"Jméno si dal zřejmě podle Čechů, jednoho z odštěpků starých kmenů, který nějak zabloudil do Panonie a účastnil se stěhování do České kotliny spolu s nějakými podobnými troskami starých Doudlebů a asi i Charvátů". Je to krásná ukázka toho, k čemu může i renomovaný historik dojít. Podle uvedené věty tedy přišli Češi a případně i Chorvati do Čech z Panonie, přestože se usadili v tzv. vnitřních Čechách podél řek, jsou reprezentováni hrnci Praha-Korčak a plochými žárovými pohřebišti a zcela jistě přišli jako první vlna ze severovýchodu. Třeštík přitom zároveň na str. 67 (tamtéž) Chorvaty vysidluje na sever od Čech, přestože jsou v Čechách doloženi Kosmou. Stejně i Vámi uváděný lingvista Blažek má zase za to, že etnonymum Čech souvisí s první vlnou a Dudlěby s druhou s mohylovými pohřby. Přitom mohylníky se nalézají nejjižněji v dnešním Rakousku severně od Dunaje, nikoliv v Panoniii, čili nejsou ani ve Slovinsku kde je obdoba jihočeské nářeční odlišnosti. Navíc nejstarší mohylové pohřby jsou kladeny až do přelomu 7. a 8. století, nemohla tedy být druhá osídlovací vlna vyvolána tlakam Avarů na počátku 7. století. Celý tento zmatek řeší jedině odmítnutí teorie o přenosu etnonym z pravlasti a tím i existence kmene Doudlebů a jeho příchodu z Panonie.
Teorie o původu názvu obce Dulepska (1244) je ukázkou do jakých extrémů může víra v existenci kmene Doudlebů dospět. Slované osídlili v 6. stol. Povodí řek Dráva a Sáva a nazvali se Chorvaty. Ovšem, že zde žil od 7. stol. kmen Doudlebů dokládá několik domů v řadě u cesty zvaných Dulepska. V Chorvatsku nejsou mohylové pohřby ani vazby na jihočeské nářečí.
Praslovanštinu nezná nikdo. Uvádějí se umělé výrazy většinou vytvořené tak, aby se vyhovělo všemu a všem, často i rovněž uměle vytvořeným základům slov nikdy neexistujícího indoevropského jazyka.
