Historie ve stylu pana Dänikena
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 8 měsíců zpět #13
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: Doudlebové
Děkuji za informaci o Dublovicích. Je tam skutečně uvedeno "Dudlebci. Nechci zde rozvíjet spor do jaké míry se skutečně může jednat o Dublovice. V každém případě roku 1227 nějaká ves Dudlebci opravdu patřila svatojiřskému klášteru a snad i někde na Sedlčansku. Nepotvrzuje to, ani nevyrací mé tvrzení, že se jedná o domácí toponymum, ani Vaše, že jde původně o etnonymum z Ukrajiny. Zůstává však rozpor mezi mým názorem, že původní tvar je Dúlaba/Duleby/Dulebci a Vaším, že původní je Dudlěbi/Dudleipin s vkladným -d-.
Třeštíkova věta na str. 443 zní:"Jméno si dal zřejmě podle Čechů, jednoho z odštěpků starých kmenů, který nějak zabloudil do Panonie a účastnil se stěhování do České kotliny spolu s nějakými podobnými troskami starých Doudlebů a asi i Charvátů". Je to krásná ukázka toho, k čemu může i renomovaný historik dojít. Podle uvedené věty tedy přišli Češi a případně i Chorvati do Čech z Panonie, přestože se usadili v tzv. vnitřních Čechách podél řek, jsou reprezentováni hrnci Praha-Korčak a plochými žárovými pohřebišti a zcela jistě přišli jako první vlna ze severovýchodu. Třeštík přitom zároveň na str. 67 (tamtéž) Chorvaty vysidluje na sever od Čech, přestože jsou v Čechách doloženi Kosmou. Stejně i Vámi uváděný lingvista Blažek má zase za to, že etnonymum Čech souvisí s první vlnou a Dudlěby s druhou s mohylovými pohřby. Přitom mohylníky se nalézají nejjižněji v dnešním Rakousku severně od Dunaje, nikoliv v Panoniii, čili nejsou ani ve Slovinsku kde je obdoba jihočeské nářeční odlišnosti. Navíc nejstarší mohylové pohřby jsou kladeny až do přelomu 7. a 8. století, nemohla tedy být druhá osídlovací vlna vyvolána tlakam Avarů na počátku 7. století. Celý tento zmatek řeší jedině odmítnutí teorie o přenosu etnonym z pravlasti a tím i existence kmene Doudlebů a jeho příchodu z Panonie.
Teorie o původu názvu obce Dulepska (1244) je ukázkou do jakých extrémů může víra v existenci kmene Doudlebů dospět. Slované osídlili v 6. stol. Povodí řek Dráva a Sáva a nazvali se Chorvaty. Ovšem, že zde žil od 7. stol. kmen Doudlebů dokládá několik domů v řadě u cesty zvaných Dulepska. V Chorvatsku nejsou mohylové pohřby ani vazby na jihočeské nářečí.
Praslovanštinu nezná nikdo. Uvádějí se umělé výrazy většinou vytvořené tak, aby se vyhovělo všemu a všem, často i rovněž uměle vytvořeným základům slov nikdy neexistujícího indoevropského jazyka.
Třeštíkova věta na str. 443 zní:"Jméno si dal zřejmě podle Čechů, jednoho z odštěpků starých kmenů, který nějak zabloudil do Panonie a účastnil se stěhování do České kotliny spolu s nějakými podobnými troskami starých Doudlebů a asi i Charvátů". Je to krásná ukázka toho, k čemu může i renomovaný historik dojít. Podle uvedené věty tedy přišli Češi a případně i Chorvati do Čech z Panonie, přestože se usadili v tzv. vnitřních Čechách podél řek, jsou reprezentováni hrnci Praha-Korčak a plochými žárovými pohřebišti a zcela jistě přišli jako první vlna ze severovýchodu. Třeštík přitom zároveň na str. 67 (tamtéž) Chorvaty vysidluje na sever od Čech, přestože jsou v Čechách doloženi Kosmou. Stejně i Vámi uváděný lingvista Blažek má zase za to, že etnonymum Čech souvisí s první vlnou a Dudlěby s druhou s mohylovými pohřby. Přitom mohylníky se nalézají nejjižněji v dnešním Rakousku severně od Dunaje, nikoliv v Panoniii, čili nejsou ani ve Slovinsku kde je obdoba jihočeské nářeční odlišnosti. Navíc nejstarší mohylové pohřby jsou kladeny až do přelomu 7. a 8. století, nemohla tedy být druhá osídlovací vlna vyvolána tlakam Avarů na počátku 7. století. Celý tento zmatek řeší jedině odmítnutí teorie o přenosu etnonym z pravlasti a tím i existence kmene Doudlebů a jeho příchodu z Panonie.
Teorie o původu názvu obce Dulepska (1244) je ukázkou do jakých extrémů může víra v existenci kmene Doudlebů dospět. Slované osídlili v 6. stol. Povodí řek Dráva a Sáva a nazvali se Chorvaty. Ovšem, že zde žil od 7. stol. kmen Doudlebů dokládá několik domů v řadě u cesty zvaných Dulepska. V Chorvatsku nejsou mohylové pohřby ani vazby na jihočeské nářečí.
Praslovanštinu nezná nikdo. Uvádějí se umělé výrazy většinou vytvořené tak, aby se vyhovělo všemu a všem, často i rovněž uměle vytvořeným základům slov nikdy neexistujícího indoevropského jazyka.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
- Germord
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 8 měsíců zpět #14
od Germord
Odpověděl Germord pro téma pomístní a místní jména v okolí Dněpru
Mezi Dněprem a Berezinou se nachází říčka Dulebka. Na ní vesnice Dulebo. Jižněji nedaleko od této oblasti pak Dulebna. Vše pochopitelně bez vkládaného -d-. Na Ukrajině jsem kdysi četl na mapě jezero podobného znění, ale zatím jsem to nenašel.
Odpovědět uživateli Germord
- Germord
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 8 měsíců zpět #15
od Germord
Odpověděl Germord pro téma Re: Re: Václav nebyl synem Spytihněva
Genetika je forenzní (srovnej rekonstruované podoby Václav, Spytihněv, Vratislav). Tvar nosu mj. patří taky do mozaiky genetických znaků.
Důsledně sestavená chronologie z legend (legendisté údaje se kterými pracujete mnohdy odhadovaly, zkrátka nebyly pro ně podstatné). Nesouhlasím třeba ani s Třeštíkem, že se Ludmila narodila 860. V roce 928 měla být zavražděna. Dle mne omyl. 925 došlo k translaci jejího těla z Tetína. Fuldské analy k roku 871 datují vdavky. Takže i její narození 860 není možné.
Důsledně sestavená chronologie z legend (legendisté údaje se kterými pracujete mnohdy odhadovaly, zkrátka nebyly pro ně podstatné). Nesouhlasím třeba ani s Třeštíkem, že se Ludmila narodila 860. V roce 928 měla být zavražděna. Dle mne omyl. 925 došlo k translaci jejího těla z Tetína. Fuldské analy k roku 871 datují vdavky. Takže i její narození 860 není možné.
Odpovědět uživateli Germord
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 8 měsíců zpět #16
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re: pomístní a místní jména v okolí Dněpru
Děkuji za informaci. Všechna uvedená jména se nacházejí v Bělorusku, nikoliv na Ukrajině a tudíž vůbec ne ve Volyňsku, kde měli údajní Doudlebové žít. Opět tedy nejsou dokladem Nestorova:"Dulěbi žili na Bugu, kde nyní Velynjané".
Musím se však přiznat, že díky této Vaší informaci přehodnocuji svůj výklad o vzniku jména "Duleb" z "Bolev". Již v době jeho vzniku mi připadal krkolomný, ale natlačil jsem se do něho ve snaze podpořit svúj názor, že se jedná o toponymum a nikoliv o etnonymum. Chybou také byla moje ukvapenost a neučinění souhrnu všech známých obdobných názvů. Nyní je zřejmé, že se jedné o starý výraz vyjadřující charaktaristiku místa, který si druhá osídlovací vlna přinesla sebou. Vše ostatní však zůstává v platnosti.
Běloruské názvy navozují možnost nové hypotézy, kterou mohou řešit pouze odborníci z oborů archeologie a paleogenetiky. "Druhá osidlovací vlna českého prostoru by mohla pocházel z této oblasti a být původně součástí kultury Koločin-Tušemlja, která v 8. stol. upadala."
Musím se však přiznat, že díky této Vaší informaci přehodnocuji svůj výklad o vzniku jména "Duleb" z "Bolev". Již v době jeho vzniku mi připadal krkolomný, ale natlačil jsem se do něho ve snaze podpořit svúj názor, že se jedná o toponymum a nikoliv o etnonymum. Chybou také byla moje ukvapenost a neučinění souhrnu všech známých obdobných názvů. Nyní je zřejmé, že se jedné o starý výraz vyjadřující charaktaristiku místa, který si druhá osídlovací vlna přinesla sebou. Vše ostatní však zůstává v platnosti.
Běloruské názvy navozují možnost nové hypotézy, kterou mohou řešit pouze odborníci z oborů archeologie a paleogenetiky. "Druhá osidlovací vlna českého prostoru by mohla pocházel z této oblasti a být původně součástí kultury Koločin-Tušemlja, která v 8. stol. upadala."
Odpovědět uživateli Jan Cinert
- Jan Cinert
- Autor tématu
- Návštěvník
-
16 roků 8 měsíců zpět #17
od Jan Cinert
Odpověděl Jan Cinert pro téma Re,Re,Re:Historie ve stylu Dänikena
Ještě pro pořádek k Žatci. Na str. 247 uvádím: "Teprve těsně před rokem 950 by Boleslav pro svého právě plnoletého syna nechal postavit nové údělné hradiště Žatec, velmi pravděpodobně Nový hrad známý z roku 950 podle Widukindovy kroniky."
Podle nových výzkumů (P. Čech), by vnitřní hradiště mělo být opevněno již asi kolem poloviny 9. století. Celý problém se dá objasnit původem názvu Žatec. Podle mne pochází ze Satec, jehož základem je prastarý výraz *tat, přeměněný na *sat (sto). Ve stém lunárním měsíci končí osmiletý Venušin cyklus a vzniká "nový" Venušin cyklus. Žatec byl potom nejprve postaven Lučany jako "nový" hrad oproti starému ústředí na Rubínu a v tomto smyslu i pojmenován Satec. Roku 950 byl Satec přeložen jako Nova.
Nic to ale nemění na tom, že Boleslavovu synovi mohlo být roku 950 jedině 19 let.
Podle nových výzkumů (P. Čech), by vnitřní hradiště mělo být opevněno již asi kolem poloviny 9. století. Celý problém se dá objasnit původem názvu Žatec. Podle mne pochází ze Satec, jehož základem je prastarý výraz *tat, přeměněný na *sat (sto). Ve stém lunárním měsíci končí osmiletý Venušin cyklus a vzniká "nový" Venušin cyklus. Žatec byl potom nejprve postaven Lučany jako "nový" hrad oproti starému ústředí na Rubínu a v tomto smyslu i pojmenován Satec. Roku 950 byl Satec přeložen jako Nova.
Nic to ale nemění na tom, že Boleslavovu synovi mohlo být roku 950 jedině 19 let.
Odpovědět uživateli Jan Cinert
- Germord
- Autor tématu
- Návštěvník
-
Vygenerováno za 0.100 sekund

