Wogastisburg

Začnu chápáním osoby Sáma:
Kupec, světoběžník. Asi znal dobře krajinu – podle mne se obstojně vyznal v celé střední Evropě. Neznám přesně kupeckou praxi té doby, ale tipoval bych, že se osobně znal se všemi důležitými kmenovými vůdci ve všech malých kmenech. Zavazoval si je dary a oni ho uznávali jako znalého člověka.
Asi měl nějakou logisticky výhodnou základnu (nebo několik takových), kde probíhaly obchody s představiteli jednotlivých kmenů, jednání, atd. Přece jenom stále všechno objíždět by bylo náročnější. Možná někde na lidnaté Moravě u řek, možná i na Vltavě.
Pak měl asi nějakou základnu někde trochu bokem, kam si odkládal zlato, měl tam azyl a soukromé bezpečné sídlo, o kterém věděl jen loajální kmen, na jehož území to měl. Nebyla bezpečná doba, hrozily nečekané nájezdy, atd. takže toto bych tipoval někde v České kotlině (dál od Avarů a za hradbou okolních hor).
Asi měl nějakou ozbrojenou družinu jako doprovod, stálou stráž důležitých míst – ale nic extra velkého (kvůli nákladům). Někde tu ostrahu asi řešil outsourcingem – najímal si místní.
Tipnul bych si, že z pragmatických důvodů byl křesťan, ale ne nijak horlivý.

Situace s Avary:
Pak se stalo to, že mu Slovani (protože ho znali a uznávali) nabídli vedení při té rebelii proti Avarům. Asi to nebylo zadarmo, protože on tím porušil svoji neutralitu a definitivně se přidal k jedné straně. Asi bych za to na jeho místě něco bezpodmínečně chtěl – řekl bych, že obchodní monopol a nějaké pravidelné dávky – daně, plus možná ty manželky z jednotlivých kmenů jako závazky/rukojmí/spojení.

Mocenská struktura po jeho nástupu do čela:
Do té doby byla asi jakási struktura na úrovni jednotlivých kmenů a pak možná nějaký nadkmenový sněm, který byl asi dost nepružný, nepravidelný a nejednotný. Osoba Sáma mohla tento sněm iniciovat a jednotit. Jeho příjmy z území se asi odehrávaly na úrovni převzetí dohodnuté daně od předáků kmenů a na úrovni obchodování. Výkon moci asi ponechal plně na předácích. V případě války se stával jejich vrchním velitelem, autorita byla dána pouze jeho osobou a výřečností, případně pokusem o nějaké zákony. Po jeho smrti by se toto muselo logicky rozpadnout, což se stalo.
Podstata sporu s Franky: Asi ten kupecký monopol, nic víc.

O co šlo Dagobertovi?
Předpokládám, že záminka k válce se tehdy bojovným vládcům vždycky hodila. Ať už byla reálná nebo smyšlená. Mohl chtít zlikvidovat Sáma nebo prostě jenom tak udělat kořistnickou výpravu (jeho spojenci to tak asi brali a také se podle toho zachovali). Je otázkou, kde se s nimi měl setkat, jestli vůbec někde. Možná měli spojenci jen odlákat pozornost. Asi se nakonec nesetkali, není o tom zmínka. Ale v nějakém vzájemném spojení pomocí poslů možná byli.
Předpokládám, že spojenci si naloupili a nikam se moc nehrnuli a při první zmínce o porážce to otočili domů. Tipuji, že Alemani došli tak někam ke Znojmu a Langobardi k Vídni, ale to není podstatné. Dagobert se podle mne mohl zaseknout na soustavě hradišť u Doupovských hor. Nechtěl je mít v zádech a zdržení dovolilo zorganizovat protiúder. Není podstatné, kde přesně se bitva odehrála, jak dlouho to trvalo a ani jak se to tam jmenovalo. Kronikář tam třeba dosadil jediné místo, které znal, nebo mohla být jiná zrada v textu kroniky. Každopádně si pak Frankové řekli, že ten člověk (Sámo) to tam má pod kontrolou a nechali ho být.

No a kam svojí úvahou směřuji v reakci na Váš článek?
1) Jednak není zdaleka jisté, že Wogastisburg je skutečný název místa bitvy, takže i kdyby se jazykově něco zdálo blízko, žádné stopy po bitvě tam nemusí být. Tím názvem bych se vůbec nezabýval.
2) Nezdá se mi úplně dobré se bránit (mít hlavní základnu - pokladnici) proti cizí invazi v otevřeném terénu – na Jižní Moravě, u Dunaje, na pomezí s Avary. K tomu ještě dodávám, že Langobardi by to tam měli nejblíže, ale nepíše se o tom, že by tam dorazili.
3) Ač sám Moravan, vidím Českou kotlinu jako ideální místo pro stmelení a obranu většího území před nájezdníky – jako hlavní Sámovo obranné sídlo – pokud dobře znal kraj, mohlo mu to tak v jeho úvahách také vycházet. Tím ovšem nevylučuji existenci důležitých logistických center na Jižní Moravě a u Dunaje – jen by se asi nevyplatilo je tam nějak houževnatěji bránit, resp. bylo by to příliš riskantní.

Uvažujete o celé záležitosti celkem dobře, ale asi by to chtělo více se vcítit do tehdejší reálné situace. Nebyla vůbec žádná slovanská hradiště, čili ani soustava hradišť u Doupovských hor, ale roztroušené osady. Naopak na Dunaji byly pozůstatky dokonale opevněných římských táborů, z nichž se některé stavební části zachovaly dodnes. Tak jako pro Římany nebylo nedostatkem, že jsou v otevřeném terénu, tak ani pro Slovany se Sámem. Podstatné bylo to, že jedině zde se mohli opevnit a zvítězit.

Skutečně není primární název, teprve po stanovení nejlepší lokalizace je název použitelný pro bližší umístění.

Žádný vládce nikdy neměl "utajené sídlo někde v bezpečí". Jednak by se neutajilo a vládce musel být neustále v centru dění, aby si svojí pozici udržel.

Já nevidím žádný důvod pro umístění Wogastisburgu do Čech. Vždyť zde tehdy nic nebylo. Vše důležité se odehrávalo kolem římského limitu a na křížení obchodních stezek, jako Jantarové stezky s východozápadní magistrálou vedoucí až do Číny. Sámo těžko žil na nějaké tehdejší české vesnici a tam se bránil. Ostatně nebyl důvod, proč by vůbec Českou kotlinu blíže znal. Byl obchodník a v ní by žádné velké obchody neudělal.

Začnu asi tím, v čem se zdá, že se shodujeme:

Wogastisburk jako název není až tak podstatný, mohlo to být nějaké skutečné Sámovo sídlo/logistické centrum a mohla (ale nemusela) se konkrétně u něj odehrát ta bitva.

Sámo nebyl "obvyklý" panovník - jednak protože se jím stal jaksi mimochodem ke kupecké praxi a jednak protože asi neměl přímo v rukou celý mocenský aparát tak jako později třeba Mojmírovci, ale byl pouze jakousi autoritou nad stávajícími jednotlivými kmenovými strukturami.

Pak tu máme ale rozpor a popravdě Vaše argumenty mne vůbec nepřesvědčují - tím více, že mnohde používáte striktní závěry, vylučující jinou možnost. To je při bádání v historii možné málokdy.

Konkrétně začnu Římským Limitem. Jednalo se o opevnění na Dunaji, které mělo chránit silný organizvoaný jih před slabým chaotickým severem. Opevnění bylo koncipováno tak, že mělo být osazeno dobře vycvičenými, vyzbrojenými a mobilními legiemi. Jeho hlavní součástí byla sama řeka. Přesto nezabránilo tomu, aby si Hunové jezdili po Evropě, jak se jim zachtělo. Navíc v Sámově době bylo asi 150 let opuštěné.

No a Sámo, ten měl největší problém na jihovýchodě - Avary - na tom se snad shodneme, protože Franské nebezpečí přišlo až později, nečekaně, protože předtím neměli Frankové jaksi s kým válčit, Slované byli nejednotní, nebyl žádný král Sámo. Sámo asi neměl žádné kvalitní legie. Otevřený terén znamenal, že Avaři si mohli východo-západním směrem projíždět dle libosti tam i zpět a případná statická posádka někde na limitu je nemusela vůbec zajímat. Anebo ji mohli v tom otevřeném terénu odříznout od všeho okolí a snadno vyhladovět. Snad se shodneme, že Avaři měli nad Slovany v té době silnou jízdní převahu.

Když srovnám strategickou situaci na Limitu (Sámo vers. Avaři), pokud by to bylo, jak píšete, tak mne napadá krásná analogie - jako kdyby se Skotové chtěli bránit na Hadriánově valu před nájezdy Vikingů. I Hadriánův val měl chránit jih před severem a ne sever před východem, který by si mohl invazi dovolit kamkoliv, kam vede otevřené moře.

A další rozpor tu máme v České kotlině.

Ta byla kontinuálně hustě osídlena po celý starověk - Keltové, Germáni, Slované. Pokud vím, existují dokonce genetické výzkumy, potvrzující, že spousta původních obyvatel tu zůstala a mísila se s nově příchozími. Existovaly tu stará keltská hradiště, staré kupecké stezky a koneckonců máme i nějaké nezanedbatelné archeologické nálezy ze 7. století. Doupovské hory navíc obsahují minimálně 2 z docela uznávaných hradišť - kandidátů na Wogastisburg - Úhošť a Rubín.

Sámo to tu znal - to asi nepůjde vyvrátit. Vedly tu cesty, byla tu naleziště, atd. - stále je třeba zjišťovat příležitosti, to bych čekal zejména od nejpodnikavější vrstvy té společnosti - od kupců.

Obranná hodnota byla velká. Tehdy byl docela problém se zprávami, takže na obranu před nepřítelem byla důležitá vzdálenost od hranic a neschůdný terén na hranicích, aby byl čas na mobilizaci. Na rozdíl od toho na Jižní Moravě stačil Avarům den jízdy a byli by hrozbou. To bych na Sámově místě neriskoval. Je třeba si uvědomit, že Slované byli v té době oproti ostatním asi nejhorší válečníci.

No a pozice Sáma - představoval bych si to tak, že byl neustále na cestách a vždy připravený se stáhnout někam do bezpečí. Asi měl nějakou rozsáhlou síť poslů, informátorů a hlásek.

Přímo v tom "bezpečí" asi netrávil moc času. Ani nevím, jestli mu stálo za to někde skrývat nějaké svoje finanční rezervy (ale asi ano - to je v podnikání základ). Ale on hlavně nebyl klasickým vládcem, podle mne na něj platí spíše kupecká než vladařská měřítka.

S kontinuálním osídlením je to asi takto. Jiná věc je období keltských prosperujících hradišť, ale po odchodu, či zničení vládnoucí vrstvy a s ní spojených řemeslníků, došlo k úpadku. Zůstali jen nějací zemědělci a totéž platí i v případě Germánů. To znamená, že pro kupce byla Česká kotlina zajímavá pouze v obdobích, kdy se po obsazení novým etnikem vytvořila nová oligarchie a situace se uklidnila. To nějaký čas trvalo, a tudíž v 7. století byli zdejší nově příchozí Slované z obchodního hlediska nezajímaví.

Na Úhošti a Rubínu opravdu není žádný doklad o existenci hradišť v 7. století, jen na Rubínu bylo v 9. století centrum Lučanů. Významné naleziště bylo pouze v Krušných horách, a to cínu, což bylo významné v době únětické kultury.

Sámo byl v době svého "kralování" buď kupcem nebo vládcem. Já se přikláním k tomu, že vládcem, a tak měl někde své sídlo v oblasti, která byla centrem jím ovládaného území.

Podle Fredegarovy kroniky se bitva odehrála jistě u Wogastisburgu. Naopak není jisté, a spíše nikoliv, že by byl i jeho sídlem.

Limit byl vybudován proti Germánům, ne proti kočovníkům. Srovnání s Hadriánovým valem není možné. Limit na Dunaji se skládal z dobře opevněných táborů legií a menších jízdních oddílů. Ty byli propojeny kvalitní silnicí pro rychlý přesun na napadenou část hranice. Každý z těch táborů byl samostanou, dokola opevněnou pevností, takže nebylo rozhodující, odkud na ní přicházel útok.

Tyto pevnosti po dobytí nebyly opuštěné, odešla správa, bohatí obchodníci, ale ti co neměli kam odejít, zůstali společně s Germány. Jak jinak by se z těchto táborů vyvinula pozdější města?